— Nejvyšší správní soud

5 A 212/2018- 68 - text 4 5 A 212/2018 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Milana Taubera a Mgr. Gabriely Bašné ve věci žalobce: proti žalovanému: L. Š. zastoupen advokátem Mgr. et Mgr. Rudolfem Leškou LL.M., Ph.D. sídlem Apolinářská 445/6, Praha Ministerstvo pro místní rozvoj sídlem Staroměstské náměstí 6, Praha 1 o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu zdejšího soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení do rukou jeho zástupce Mgr. et Mgr. Rudolfa Lešky LL.M., Ph.D., advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou dne 31. 7. 2018 u Krajského soudu v Českých Budějovicích a postoupenou dne 9. 10. 2018 Městskému soudu v Praze se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného. Žalobce se domáhá toho, aby žalovaný vydal rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 15. 11. 2017, č. j. KUJCK 134677/2017, kterým krajský úřad rozhodl o tom, že žalobci neumožní nahlédnout do spisu. 2. Ve vyjádření ze dne 22. 8. 2018 k žalobě žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Žalovaný zejména uvádí, že žalobce je zaměstnancem Jihočeského kraje se zařazením do odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihočeského kraje. Podle sdělení krajský úřad nevedl ve věci žádný spis, neboť posuzoval jednání žalobce v jeho soukromém životě s ohledem na Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy. Krajský úřad neobdržel od společnosti CB Truck Assistance 24 s. r. o. ani od paní B. P. jakoukoli stížnost na nesprávný úřední postup žalobce. Dopis krajského úřadu č. j. KUJCK 134677/2017 se netýká žalobce jako oprávněné úřední osoby krajského úřadu, ale jako zaměstnance Jihočeského kraje, který je soukromě účastníkem řízení vedeného Městským úřadem Český Krumlov. Sdělení krajského úřadu přitom ani nesplňuje definiční znaky rozhodnutí. 3. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, na pracovněprávní vztahy úředníků územních samosprávných celků se vztahuje zákoník práce, nestanoví-li tento zákon jinak. 4. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (dále jen "správní orgán"). 5. Podle § 1 odst. 3 správního řádu tento zákon se nevztahuje na právní jednání prováděná správními orgány a na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti. 6. Soud předem uvážil o otázce, zda je v předložené věci dána pravomoc správních soudů k jejímu posouzení. Pravomoc správních soudů je definována v § 2 ve spojení s § 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), prostřednictvím 3 podmínek, které musí být splněny současně (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2008, č. j. 4 Ans 9/2007-197, č. 1717/2008 Sb. NSS; www.nssoud.cz). Správní soudy v rámci své pravomoci přezkoumávají pouze: a. činnost orgánů moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, či fyzických nebo právnických osobou nebo jiných orgánů, b. která se týká veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob, c. přičemž se jedná o činnost těchto orgánů v oblasti veřejné správy. 7. Soud v projednávané věci vycházel především z následujících podkladů. Přípisem ze dne 5. 4. 2017, č. j. KUJCK 45377/2017, se obrátil M. K., ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje, na L. P., vedoucího odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic. Ředitel informoval vedoucího, že dopisem ze dne 23. 2. 2017 si stěžoval zástupce společnosti CB Truck Assistence 24 s. r. o. u hejtmana Jihočeského kraje na žalobce jako úředníka uvedeného odboru. Ředitel v přípisu požádal vedoucího odboru, aby jako nadřízený s žalobcem projednal vzniklou situaci, připomenul mu širší rozsah povinností úředníka podle zákona č. 312/2002 Sb. a nutnost jejich dodržování. Přípisem ze dne 15. 11. 2017, č. j. KUJCK 134677/2017, sdělil M. K., ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje, zástupci žalobce, že úřad nevede správní spisy ve věci sp. zn. KRED 28396/2017/evba 1 a sp. zn. KRED 28397/2017/evba 2. Úřad vedl pouze 2 spisy sp. zn. KRED 28396/2017/evba a sp. zn. KRED 28397/2017/evba k dvěma stížnostem. Ředitel vyloučil, že by proti žalobci byly podány stížnosti podle správního řádu. Na žalobcovy vedoucí se ředitel obrátil pouze v souvislosti se stížností společnosti CB Truck Assistance 24, s. r. o., a požádal je, aby žalobci připomenuli širší rozsah povinností úředníka stanovený zákonem č. 312/2002 Sb., zejména s ohledem na povinnost úředníka dbát důstojnosti svého povolání ve veřejném i soukromém životě. Nakonec ředitel uvedl, že stížnosti se týkaly chování žalobce v jeho soukromém životě. Žádost žalobce o nahlížení do spisu podle správního řádu a požadavek na vydání usnesení o odepření nahlížení do spisu tak byly irelevantní. 8. Soud z obsahu předestřených podkladů i vyjádření žalovaného zjistil, že na žalobce byly podány stížnosti u Jihočeského kraje pro jeho jednání v soukromém životě. Předně byly stížnosti podány pro soukromé vystupování žalobce v řízení před Městským úřadem Český Krumlov. Dále ze způsobu vyřízení stížností vyplývá, že pochybení na straně žalobce nespočívalo v porušení správního řádu či jiného právního předpisu při výkonu veřejné správy, ale že byl žalobce toliko svými nadřízenými upozorněn na to, že zákon č. 312/2002 Sb. i etické standardy vyžadují určitou kvalitu jednání úředníků samosprávných celků i v soukromém životě. 9. Výkon povolání úředníka samosprávného celku se uskutečňuje s určitými odchylkami v pracovněprávním poměru (§ 1 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb.), který upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Jedná se tak o vztah soukromoprávní, který je toliko modifikován především stanovením dalších povinnostní úředníka, jež reflektují skutečnost, že úředník se přímo podílí na výkonu veřejné správy. Pokud byly proti žalobci podány stížnosti k jeho zaměstnavateli pro jeho jednání, zde dokonce jednání v soukromém životě, zaměstnavatel při jejich vyřizování postupoval podle zákoníku práce, zákona č. 312/2002 Sb. a interních předpisů. Správní řád byl při vyřizování těchto stížností vyloučen dle § 1 odst. 1 a 3 správního řádu, neboť věcná působnost správního řádu pokrývá výkon veřejné správy, nikoli právní jednání (zde pracovněprávní úkony) územního samosprávného celku. Pokud krajský úřad založil pro vyřízení stížností spisy, nejednalo se o spisy dle § 17 správního řádu. 10. Soud proto uvádí, že pokud žalobci nebylo umožněno nahlédnout do podaných stížností, nejednalo se o spor, který by bylo možné řešit prostředky správního řádu. Veškeré úkony Jihočeského kraje jako zaměstnavatele žalobce probíhaly v rovině soukromoprávní. Jihočeský kraj nemohl rozhodovat o žádosti žalobce o nahlédnutí do spisu podle správního řádu, proti sdělení kraje nebylo možné podat odvolání a žalovaný nemohl o takovém odvolání rozhodovat. Spor z pracovněprávního vztahu se netýká veřejných subjektivních práv žalobce a nejedná se ani o výkon veřejné správy, a proto nejsou podmínky zakládající pravomoc správního soudu. 11. Vzhledem k tomu, že ve věci nemá správní soud pravomoc, je dán v řízení neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Proto soud žalobu dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. S ohledem na § 60 odst. 3 větu první s. ř. s. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a žaloba byla odmítnuta, soud jej vrátí do rukou jeho zástupce (§ 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 téhož zákona). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí dor