3 Ads 123/2008 — Nejvyšší správní soud

6 Ad 28/2017- 38 - text 4 6 Ad 28/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: LOIS-A s.r.o., se sídlem Freyova 5, Praha 9, IČ: 26694514, zastoupeného: Mgr. Štěpán Poulík, advokát, se sídlem Říčanská 1984/5, Praha 10, proti žalovanému: Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Drahobejlova 1404/4, Praha 9, o žalobě proti rozhodnutí Rozhodčího orgánu Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky ze dne 20.9.2017, evid. č.: 1747004909/6008, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [1] Žalobce napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým bylo částečně vyhověno jeho žádosti a penále předepsané ve výši xxxx,- Kč se snížilo na částku xxxxx,- Kč (ve správním řízení bylo rozhodováno o odstranění tvrdosti a prominutí penále předepsaného výkazem nedoplatků ze dne 24. 5. 2017) podle ust. § 53a odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o pojištění“). [2] Rozhodnutí napadl v celém rozsahu a domáhal se jeho zrušení a vrácení žalovanému k dalšímu řízení. V žalobě uplatnil tyto žalobní body, jimiž je soud při svém přezkumu správního aktu vázán. Podle jeho názoru z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá, jakými úvahami byl žalovaný veden při hodnocení důkazů a použití právních předpisů, proč došlo ke snížení předepsaného penále pouze o xxxx Kč, když šlo odstranit tvrdost šířeji. Penále nevzniklo v souvislosti s typickým nehrazením pojistného, ale chybným odvodem, kdy pojistné bylo fakticky hrazeno VZP a stalo se součástí veřejných peněz, čímž byla povinnost platit pojistné de facto splněna. Správní uvážení ohledně výše částky považuje za nepřezkoumatelné a nesrozumitelné. [3] Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout, přičemž ve vyjádření uváděl obdobné důvody, jako v odůvodnění napadeného správního rozhodnutí. [4] V odůvodnění napadeného správního rozhodnutí je mj. uvedeno, že žalobce uvedl v žádosti, že pojistné bylo omylem odesíláno VZP ČR, což doložil. Smyslem institutu odstranění tvrdosti při předepsání penále je, že příslušná zdravotní pojišťovna může snížit předepsané penále, pokud dospěje k závěru, že důvody neplacení pojistného nastaly za objektivních okolností bez jeho zavinění a které se i přes přiměřeně vyvinuté úsilí podařilo odstranit. Ačkoliv plátce pojistného v tomto případě za pojištěnce žalované nezaslal toto pojistné na jeho účet, jak mu ukládá ust. § 15 ve spojení s § 17 zákona č. 592/1992 Sb., bylo pojistné zaplaceno do systému veřejného zdravotního pojištění. Nelze však zbavit žadatele odpovědnosti za nesprávné vedení účetnictví a odvod pojistného, proto bylo penále prominuto pouze částečně. [5] Při ústním jednání účastníci na svých procesních stanoviscích setrvali. [6] Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto. [7] Podle ust. § 53a zákona o pojištění ve znění účinném v rozhodné době: „(1) Zdravotní pojišťovna může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při předepsání penále, jehož výše nepřesahuje 20 000 Kč ke dni doručení žádosti o odstranění tvrdosti. (2) Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při uložení pokuty, vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 20 000 Kč. (3) O odstranění tvrdostí podle odstavce 1 nebo 2 nelze rozhodnout, jestliže (a) plátce pojistného nezaplatil pojistné na zdravotní pojištění splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále, (b) na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh, (c) plátce pojistného vstoupil do likvidace. (4) O prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále se rozhoduje na základě písemné žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby (dále jen "žadatel"). Žádost může být podána do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále; jestliže se objevily nové skutečnosti, které žadatel bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do doby nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, může být žádost podána do tří let od právní moci tohoto rozhodnutí. (5) Na řízení o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí o odstranění tvrdostí je rozhodnutím konečným.“. [8] V souzeném případě soud přezkoumává správní uvážení správního úřadu, a to z pohledu, zda nedošlo k jeho zneužití nebo překročení jeho mezí (srov. ust. § 78 odst. 1 s.ř.s.). Nic takového zde soud nezjistil. Odůvodnění rozhodnutí sice je stručné, nejsou v něm uvedena přímo ustanovení zákona, nicméně je z něho seznatelné, proč a v jakých mezích bylo rozhodováno a co bylo vzato v úvahu při snížení předepsaného penále, a to jak okolnosti ve prospěch žalobce (skutečnost, že pojistné bylo placeno do systému veřejného zdravotního pojištění), tak i v neprospěch (chybné vedené účetnictví a odpovědnost za řádné placení pojistného příslušné zdravotní pojišťovně na její účet). Tyto skutečnosti byly vzaty na zřetel, a proto bylo předepsané penále prominuto asi v jedné polovině, což by odpovídalo těmto uvedeným důvodům. Jedná se tak o přezkoumatelně vyslovený názor, který podle názoru soudu nijak nevybočil ani z mezí správního uvážení, a které následně logicky při důvodech pro i proti zhruba ve stejné míře zhodnotil tak, že předepsané penále sníží zhruba o polovinu, ani nevycházel ze zjištění, která by žalobce jak v podané žádosti, tak i žalobě, nějak rozporoval. Taková úvaha, při neexistenci jiných zákonných omezení, je logická, vychází z příslušných zjištění, a k žádnému překročení správního uvážení nedošlo. [9] Pokud žalobce namítal, že není patrné, z jakých důkazů žalovaný vycházel, je nutné uvést, že v odůvodnění je zřetelně uvedeno, že vycházel zejména z důvodů, které sám žalobce uváděl v příslušné žádosti. Vzhledem k této skutečnosti by pak další dokazování bylo naprosto nadbytečné, neboť nic jiného by ke skutkovému zjištění nemohlo přinést. [10] Závěrem tak soud uvádí, že podle jeho názoru napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, což konkrétně uvedl shora v odůvodnění, a žalobní námitky rovněž důvodnými z týchž důvodů neshledal. [11] V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.). [12] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 1. listopadu 2018 JUDr. Ladislav Hejtmánek, v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje M. V.