6 As 230/2016 — Nejvyšší správní soud

11 Af 36/2017- 53 - text 16 11 Af 36/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: VÍTOVEC corp., a. s., IČ: 26367797 sídlem Purkyňova 1023/23, Jižní Předměstí, 301 00 Plzeň zastoupený advokátem JUDr. Markem Görgesem sídlem Žižkova 52, Plzeň proti žalovanému: Česká národní banka sídlem Na Příkopě 28, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí Bankovní rady České národní banky ze dne 10.8.2017, č.j. 2017/110609/CNB/110, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí Bankovní rady České národní banky ze dne 10.8.2017, č.j. 2017/110609/CNB/110, kterým zamítla rozklad žalobce proti rozhodnutí České národní banky, Sekce licenčních a sankčních řízení, odboru sankčních řízení, ze dne 5.6.2017, č.j. 2017/71581/570, kterým byl žalobce za porušení povinnosti podle § 10 odst. 2 kontrolního řádu - umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění dle § 8 písm. c/ kontrolního řádu - uznán vinným ze správního deliktu podle § 16 odst. 2 kontrolního řádu, za což mu byla uložena pokuta ve výši 50 000 Kč a stanovena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. 2. Žalobci je za vinu kladeno spáchání správního deliktu uvedeného v § 16 odst. 1 písm. a/ kontrolního řádu, kterého se měl dopustit tím, že z pozice pojišťovacího agenta ve lhůtě stanovené výzvou č.j. 2016/116244/CNB/650 ze dne 5.10.2016, která uplynula 14.10.2016, nepředložil seznam pojistných smluv, které zprostředkoval v období od 1.1.2015 do 5.10.2016, kdy tento seznam měl obsahovat: i./ čísla pojistné smlouvy; ii./ označení pojistitele; iii./ data uzavření (zprostředkování) příslušné pojistné smlouvy; iv./ identifikačních údajů pojistníka, resp. pojištěného (jméno a příjmení, popř. obchodní firma, a jedinečný identifikátor – interní evidenční číslo, r. č., IČO apod.); v./ názvu pojistného produktu (např. „FLEXI“, „FORTE“ apod.), kterého se příslušná pojistná smlouva týká; vi./ informace o případném ukončení pojistné smlouvy (např. výpovědí, odstoupením od smlouvy apod.) včetně data, kdy byla příslušná smlouva ukončena; vii./ předepsaného ročního pojistného; viii./ identifikačních údajů fyzických osob, které se podílely na zprostředkování příslušné pojistné smlouvy, včetně uvedení postavení, v jakém dané osoby vystupovaly (tipař, podřízený pojišťovací zprostředkovatel apod.), tedy nesplnila povinnost stanovenou jí v ustanovení § 10 odst. 2 kontrolního řádu umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění požadovat podle § 8 písm. c) kontrolního řádu formou poskytnutí údajů a dokumentů vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby a poskytovat k tomu potřebnou součinnost, čímž se dopustila správního deliktu uvedeného v § 16 odst. 1 písm. a) kontrolního řádu. 3. Žalobce připouští, že výzvě nevyhověl, neboť ji v tomto bodě považuje za nezákonnou, a následně shrnul základní principy své obrany: 1/ Žalobce nevytváří a není povinen na základě žádného zákonného ustanovení vytvářet a vést databázi požadovanou kontrolním orgánem. Tím spíše ji nevede a není povinen ji vést ve formátu a v členění požadovaném kontrolním orgánem, ani není povinen evidovat či vykazovat údaje, které mají být obsahem takové požadované databáze. 2/ Vedení či vypracování databáze požadované kontrolním orgánem není a z povahy věci nemůže být obsahem povinnosti součinnosti, resp. povinnosti ke sdělení údajů a předložení dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly. 3/ Žalobce nemá k dispozici databázi požadovanou kontrolním orgánem, není povinna ji vytvořit za tím účelem, aby ji předala kontrolnímu orgánu při výkonu kontrolních oprávnění. 4. Žalobce v prvé řadě namítá nesprávnou aplikaci ust. § 10 odst. 2 a § 8 písm. c/ kontrolního řádu (ve spojení s ust. § 21 odst. 1 a 8 zák.č. 38/2004 Sb.) ve vztahu k povinnosti předložit seznam (databázi) pojistných smluv ve formátu a členění stanoveném kontrolním orgánem. Žalobce namítá, že údaje požadované kontrolním orgánem by ve svém souhrnu tvořily mimořádně rozsáhlou databázi. S ohledem na množství pojistných smluv zprostředkovaných žalobcem (za dané období přibližně 3200 smluv) by v ní bylo asi 32 000 údajů. Kontrola dle žalobce slouží k ověření takových dokladů, které je určitý subjekt povinen podle právních předpisů při výkonu své činnosti vytvářet a uchovávat. Není však povinen vytvářet pro kontrolní orgán obsáhlé elektronické databáze zpracovávající tisíce údajů, které kontrolovaná osoba k dispozici nemá, a současně žádný právní předpis kontrolované osobě neukládá povinnost tyto údaje evidovat, tím méně v počítačovém formátu konkrétního softwarového produktu určité softwarové společnosti, který kontrolovaná osoba není ze zákona povinna používat. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného uvedeným v bodě 16 napadeného rozhodnutí, ve kterém správní orgán I. stupně dovodil implicitní povinnost žalobce jako pojišťovacího zprostředkovatele disponovat požadovanými doklady. Vytýkal žalovanému, že míjí podstatu námitek žalobce, neboť zaměňuje povinnost disponovat údaji a povinnost vést a zpracovat jejich databázi. 5. V bodě 17 uvedl žalovaný, že pokud žalobce nedisponuje příslušným softwarem, nic mu nebránilo navrhnout kontrolnímu orgánu jinou formu předložení požadovaných dokladů, popřípadě jejich členění. Kontrolní orgány by pak údajně takový postup uznaly a přijaly, pokud by obsažená data posloužila účelu kontroly. K tomu žalobce namítá, že: a/ ze spisu nevyplývá, že by kontrolní orgán akceptoval jiný a případně jaký formát zpracování databáze, b/ žalovaný tím prakticky uznává, že požadavek na obsah povinnosti zpracovat databázi není opřen o zákon, neboť pak by nemohl být variabilní, c/ žalovaný opět míjí podstatu námitky žalobce, že není povinen vést a zpracovávat databázi údajů, ať už v jakémkoli formátu. 6. Žalobce dále namítá, že se žalovaný v textu napadeného usnesení vyhýbá pojmu „seznam smluv“ (databáze) a používá pojem „podklady“. Žalobce rozhodně netvrdí, že se údaje jeho činnosti netýkají nebo že je v požadovaném rozsahu není schopen zjistit, tvrdí však, že není povinen zpracovávat databáze, za jejichž nezpracování mu byla uložena správní sankce. Požadované dokumenty a soubory při samotné činnosti žalobce nevznikají, nejsou vytvářeny, jejich vyžadováním je žalobce zatěžován nejen nad rámec kontroly, ale i nad rámec zákona a nad rámec ústavního pořádku. 7. Žalobce dále namítá nesprávnou aplikaci ust. § 21 odst. 1, 8 zákona č. 38/2004 Sb. a uvádí, že žalovaný povinnost disponovat klientskými složkami v případě pojišťovacího zprostředkovatele dovozuje implicitně z jeho povinnosti jednat s odbornou péčí dle § 21 odst. 1 a § 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Dále pak správní orgán odkázal na povinnost podle § 119 obč. zák. (povinnost vést majetkové záznamy o své činnosti) a § 29 odst. 1 zákona o účetnictví (povinnost inventarizace). Žalobce je přesvědčen o tom, že povinnost odborné péče v sobě nezahrnuje archivační povinnost ve vztahu k uzavřeným smlouvám, a tím spíše nezahrnuje povinnost evidenční (vedení databáze údajů týkajících se uzavřených smluv). Žalobce také namítá, že i pokud by hypoteticky povinnost odborné péče obsahovala povinnost databáze vytvářet, pak je nutno nejprve postupovat ve smyslu § 23 zákona a uložit nápravné opatření k odstranění závadného stavu; teprve marným uplynutím lhůty by tak bylo možno žalobce sankcionovat, a to pro porušení hmotného práva, event. i pro porušení procesních povinností v rámci kontroly. S odkazem na § 21 žalobce poukazoval na to, že odborná péče zahrnuje ve vztahu ke klientovi zejména vytvoření řádné nabídky a umožnění uzavření pojistné smlouvy mezi klientem a pojišťovnou, která odpovídá požadavkům a potřebám zákazníka. Vedení následné evidence dokladů či údajů nevypovídá nic o způsobu, kvalitě a odborné péči při poskytování služeb klientům. Žalobce poukazoval na to, že smlouvy jsou sjednávány elektronicky, okamžitě evidovány u pojišťovny, s tím, že jeden z výtisků obdrží pojišťovna. Veškeré smlouvy a doklady lze kdykoli získat od pojišťoven. Ty vyhotovují tzv. provizorní přehledy, které tvoří podklad pro vyúčtování provize a které obsahují zejména údaje jako číslo pojistné smlouvy, jméno klienta, základ pro výpočet provize a provizi. Žalobce zdůrazňuje, že by bylo neúčelné a nehospodárné, aby kopie pojistných smluv byly uchovávány také u žalobce a aby žalobce vedl duplicitně shodnou evidenci údajů, kterou mají k dispozici pojišťovna a on sám ve svém účetnictví. 8. Žalovaný