5 Afs 129/2006 — Nejvyšší správní soud

8 Af 17/2015- 97 - text 18 8 Af 17/2015 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému Whiteberry production s.r.o., Se sídlem Praha 4 - Podolí, Jeremenkova 1171/102, zastoupený advokátem Mgr. Robertem Vladykou se sídlem Praha1, Revoluční 1, Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2015, č. j. 2362/15/5200-20446-701728, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Dne 27. 2. 2011 Finanční úřad pro hlavní město Prahu, územní pracoviště pro Prahu 4 (dále též jako „správce daně“) zahájil u žalobce daňovou kontrolu za účelem prověření daně z přidané hodnoty (dále také jen jako „DPH“) za zdaňovací období únor 2008 až prosinec 2009. Správce daně dospěl k závěru, že žalobce neprokázal splnění podmínek pro odpočet daně podle § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon č. 235/2004 Sb. nebo „zákon o DPH“). 2. Správce daně vydal ve vztahu k žalobci tato rozhodnutí: - dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty ze dne 12. 12. 2013 za zdaňovací období červen 2008, č. j. 6015634/13/2004-24906-100305, kterým byla doměřena daň ve výši 76 000,-Kč a současně byla uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 15 200,-Kč; - dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty ze dne 12. 12. 2013 za zdaňovací období červenec 2008, č. j. 6015900/13/2004-24906-100305, kterým byla doměřena daň ve výši 185 174,-Kč a současně byla uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 37 034,-Kč; - dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty ze dne 12. 12. 2013 za zdaňovací období srpen 2008, č. j. 6016196/13/2004-24906-100305, kterým byla doměřena daň ve výši 185 174,-Kč a současně byla uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 37 034,-Kč; - dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty ze dne 12. 12. 2013 za zdaňovací období září 2008, č. j. 6016360/13/2004-24906-100305, kterým byla doměřena daň ve výši 185 174,-Kč a současně byla uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 37 034,-Kč; - dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty ze dne 12. 12. 2013 za zdaňovací období říjen 2008, č. j. 6017593/13/2004-24906-100305, kterým byla doměřena daň ve výši 185 174,-Kč a současně byla uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 37 034,-Kč; - dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty ze dne 17. 12. 2013 za zdaňovací období listopad 2008, č. j. 6017871/13/2004-24906-100305, kterým byla doměřena daň ve výši 361 931,-Kč a současně byla uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 72 386,-Kč; - dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty ze dne 17. 12. 2013 za zdaňovací období prosinec 2008, č. j. 6018397/13/2004-24906-100305, kterým byla doměřena daň ve výši 353 514 a současně byla uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 70 702,-Kč; - dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty ze dne 12. 12. 2013 za zdaňovací období duben 2009, č. j. 6018637/13/2004-24906-100305, kterým byla doměřena daň ve výši 193 737,-Kč a současně byla uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 38 674,-Kč; - dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty ze dne 12. 12. 2013 za zdaňovací období květen 2009, č. j. 6018800/13/2004/24906-100305, kterým byla doměřena daň ve výši 193 373,-Kč a současně byla uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 38 674,-Kč; dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty ze dne 12. 12. 2013 za zdaňovací období červen 2009, č. j. 6018988/13/2004-24906-100305, kterým byla doměřena daň ve výši 193 373,-Kč a současně byla uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 38 674,-Kč; 3. Žalobce podal proti uvedeným rozhodnutím (dále jen „dodatečné platební výměry“) odvolání, o kterém žalovaný rozhodl podle § 114 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) zamítavě napadeným rozhodnutím. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobce namítl vady řízení předcházející vydání rozhodnutí, nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí a nesprávné právní posouzení věci. 5. Žalobce namítl, že rozhodnutí žalovaného je vnitřně rozporné, obsahuje několik rozporných a protichůdných tvrzení a nesplňuje náležitosti § 102 daňového řádu pro odůvodnění rozhodnutí. 6. Jak v podané žalobě vysvětlil, správce daně a po něm i žalovaný dospěli k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno, pokud jde o jeho nárok na odpočet DPH a byl součástí daňového podvodu řetězce osob, s cílem neoprávněného vylákání odpočtu daně. Předmětem podnikání žalobce je reklamní činnost a marketing. Žalobce uskutečnil zdanitelná plnění za účelem zviditelnění vlastní činnosti u určitého segmentu zákazníků. Uskutečnění zdanitelného plnění prokázal předložením daňových dokladů, smluv, fotodokumentace, videodokumentace, výpisy z bankovních účtů a svědeckými výpověďmi. 7. Jelikož ve smyslu § 92 odst. 3 daňového řádu žalobce uskutečnění zdanitelného plnění prokázal, vznikl mu nárok na odpočet DPH bez dalšího. 8. Závěr žalovaného, že žalobce byl účastníkem daňového podvodu, se neopírá o žádný relevantní důkaz, sám žalovaný uvádí, že v tomto směru má „indicie“, které mají spočívat v tom, že poskytovatelé služeb jsou nekontaktní, společnosti po uskutečnění plnění zanikají a vstupují do likvidace, peněžitá plnění byla vybírána v hotovosti apod. 9. Žalobce namítl, že tyto okolnosti jsou mimo jeho dispozici a neměl možnost je jakkoli předvídat nebo ovlivnit. Žalobce si ani nemohl být vědom ceny plnění, neboť předmět jeho podnikání spočívá ve zcela jiném segmentu reklamy a marketingu, než ten, který byl předmětem zdanitelných plnění. 10. Žalobce konkrétně namítl, že ceny služeb včetně daně z přidané hodnoty uhradil, zdanitelná plnění nezatajoval a ve vztahu ke správci daně vyvinul maximální možnou součinnost, předmětná zdanitelná plnění měla pozitivní dopad na obchodní činnost žalobce, ve vztahu k žalobci příslušné orgány nikdy nedovodily trestněprávní ani jinou formu odpovědnosti. 11. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Pokud jde o namítanou nepřezkoumatelnost rozhodnutí a absenci náležitostí podle § 102 daňového řádu, žalovaný trval na tom, že odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela odpovídá rozsahu posuzovaných skutečností, reflektuje množství odvolacích námitek, stejně jako skutečnost, že žalobce byl v rámci odvolacího řízení seznámen se zjištěnými skutečnostmi a důkazy. V rozhodnutí o odvolání byla zohledněna též reakce žalobce na toto seznámení. Žalovaný trval na tom, že se všemi návrhy a námitkami, které žalobce v odvolání uplatnil, se v napadeném rozhodnutí řádně vypořádal. 12. Pokud jde o konkrétní námitky rozporuplných tvrzení, ohledně faktické realizace zdanitelného plnění žalovaný nepokládal tuto námitku za důvodnou. Ve věci poskytnutí plnění žalobci od obchodní společnosti VADIMO s.r.o. v likvidaci, spočívající v reklamní a propagační kampani v rámci akce konané pod názvem Dukla Plzeň Cup 2008 správci daně ani žalovaní nezpochybnili samotné konání akce, ale pochybnosti vyvstaly ohledně faktického uskutečnění plnění pro žalobce obchodní společností VADIMO a ohledně rozsahu takového plnění. Důkazy, které byly v rámci daňového řízení provedeny, tyto pochybnosti dále prohloubily. Žalovaný dospěl k závěru, že správce daně důvodně zpochybnil tvrzení žalobce, že plnění bylo uskutečněno tak, jak je fakturováno na dokladu deklarovaného dodavatelem. Bylo zjištěno, že cena plnění byla vědomě navýšena s cílem umožnit žalobci čerpání odpočtu daně, přičemž existují důvodné obavy, že daň nebyla předchozím článkem řetězce odvedena do státního rozpočtu. Vzhledem k nekontaktnosti subdodavatele předmětných služeb obchodní společnosti EURO INDEX s.r.o. nebylo možné ověřit, zda tato obchodní společnost daň z předmětného plnění skutečně přiznala, zda vykázaná daňová povinnost byla stavena stanovena správně. 13. Pokud jde o druhé plnění - reklamní spoty, žalovaný opět uvedl, že samotné odvysílání spotů zpochybněno nebylo, zpochybněno však bylo přijetí plnění předmětných dokladů od jejich vystavitelů v deklarovaném rozsahu a zpochybněna byla cena, kterou měl žalobce uhradit. Samotnou skutečnost, že dodavatelé žalobce byli v řízení nekontaktní, k tíži žalobce neposuzoval, nemohl jí však zcela pominout při hodnocení dalších skutečností, neboť právě z důvodu nekontaktnosti dodavatelů žalobce nebylo možné ověřit údaje z jejich daňových přiznání. 14. Pokud jde o rozsah důkazního břemene žalovaný, odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 12. 2013, č. j. 9 Afs 75/2012-32, a na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2006, č. j. 2 Afs 7/2006-107, a zdůraznil, že pro nárok na odpočet daně z přidané hodnoty je nutné kromě prokázání uskutečnění samotného zdanitelného plnění prokázat též, že deklarované plnění bylo pořízeno od plátce