§ 526 obchodní zákoník – Ustanoveními § 517 až 525 se řídí přiměřeně určení práv…
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 526 Obchodního zákoníku stanoví, že pravidla pro určení práv a povinností ze smlouvy o uložení věci (paragrafy 517 až 525) se použijí i v případech, kdy jedna strana pečuje o věc druhé strany bez nároku na úplatu, pokud z konkrétních ustanovení zákona nevyplývá něco jiného. (§ 526 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 517
- Judikatura: na § 526 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
Ustanoveními § 517 až 525 se řídí přiměřeně určení práv a povinností stran i v případech, kdy podle ustanovení tohoto zákona, týkajících se jiných smluv než smlouvy o uložení věci, je jedna strana povinna bez nároku na úplatu pečovat pro druhou stranu o věc, kterou má u sebe, ledaže z těchto ustanovení vyplývá odlišná úprava.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se v obchodních vztazích vyskytne situace, kdy jedna strana bezplatně pečuje o věc druhé strany, použijí se na určení práv a povinností těchto stran pravidla pro smlouvu o uložení věci.
- To znamená, že i když nejde o klasickou smlouvu o uložení věci, kde by se platila úplata, aplikují se například pravidla pro vydání věci nebo pro případ, kdy uložitel věc nepřevezme včas.
- Tato úprava se použije, pokud konkrétní ustanovení zákona, která se týkají dané jiné smlouvy (např. kupní smlouvy, smlouvy o dílo), nestanoví odlišná pravidla pro péči o věc.
Na co si dát pozor
- Je důležité si uvědomit, že tato pravidla se použijí pouze "přiměřeně", což dává prostor pro zohlednění specifik daného smluvního vztahu.
- Vždy je nutné zkontrolovat, zda konkrétní ustanovení zákona pro daný typ smlouvy nestanoví odlišnou úpravu pro péči o věc, která by měla přednost.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 526
Jak soudy aplikují § 526
Podle § 526 obch. zák. ustanoveními § 517 až 525 se řídí přiměřeně určení práv a povinností stran i v případech, kdy podle ustanovení tohoto zákona, týkajících se jiných smluv než smlouvy o uložení věci, je jedna strana povinna bez nároku na úplatu pečovat pro druhou stranu o věc, kterou má u sebe, ledaže z těchto ustanovení vyplývá odlišná úprava.
Nárok z vad - slevu z ceny díla ve výši 76.741,90 Kč - uplatnila žalobkyně po více než dvou letech od převzetí díla, dne 19.10.2007. Žalobkyně mohla vadu objektivně zjistit již při převzetí díla dle § 526 obch. zák., nárok z vady tedy neuplatnila bez zbytečného odkladu po zjištění vady.
Podle obviněného se soudy nevypořádaly s otázkou právního charakteru Rámcové dohody o faktoringu s přihlédnutím k ustanovení § 254 odst. 1 a § 526 odst. 1 obch. zák. Závěr soudů, že škoda vznikla vylákáním směnek považuje dovolatel za právní omyl, vyplývající z nedostatečného zvážení postavení N. H., a. s., v celé transakci.