2 Afs 24/2005 — Nejvyšší správní soud

8 Af 50/2015- 31 - text 8 8 Af 50/2015 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému Státní fond dopravní infrastruktury, se sídlem Sokolovská 1955/278, Praha 9, Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2015, č. j. 9441/15/5000-10470-711175, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2015, č. j. 9441/15/5000-10470-711175, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Finanční úřad pro hlavní město Prahu (dále též jako „správce daně“) vydal dne 27. 8. 2014 platební výměr č. 5272571/2014 na odvod za porušení rozpočtové kázně, č. j. 5270571/14/2000-04702-109992, kterým byl žalobci vyměřen odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 56 777 Kč podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, (rozpočtová pravidla), (dále jen „rozpočtová pravidla“). 2. Žalobce (dále též jako „SFDI“) podal proti platebnímu výměru odvolání, o němž podle § 114 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) rozhodl žalovaný, tak, že podle § 116 odst. 1 písm. c) daňového řádu odvolání žalobce zamítl a platební výměr potvrdil. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobce podanou žalobou napadá rozhodnutí žalovaného pro nezákonnost. Jak v žalobě žalobce vysvětlil, je zřízen v souladu s § 28 rozpočtových pravidel, zvláštním zákonem č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 104/2000 Sb.“). V uvedeném zákoně je taxativně vymezen účel, pro který lze užít finanční prostředky žalobce, příjmy žalobce a rozpočet a účetnictví; z těchto ustanovení jednoznačně vyplývá, že finanční prostředky žalobce jsou na rozdíl od finančních prostředků státního rozpočtu od počátku vázány k zákonem stanovenému účelu. 4. V napadeném rozhodnutí žalovaný dospěl k závěru, že byly naplněny zákonné podmínky podle § 44a odst. 1 písm. a), § 44a odst. 4 písm. c), a § 44a odst. 9 rozpočtových pravidel. Žalobce namítl, že hospodaření s finančními prostředky se řídí rozpočtovými pravidly tam, kde je to v rozpočtových pravidlech ve vztahu k finančním prostředkům žalobce výslovně uvedeno a kdy je to uvedeno zákonem č. 104/2000 Sb. Rozpočet žalobce není součástí státního rozpočtu, nýbrž návrh rozpočtu žalobce je pouze předkládán Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky současně, ale nikoliv jako součást návrhu státního rozpočtu České republiky. 5. Částka uvedená v platebním výměru jako odvod do státního rozpočtu tvořila 15 % národní podíl uhrazených způsobilých výdajů v rámci projektu číslo Cz 1.01/7.1.00/09.0136 OPD a k jejich úhradě byly užity příjmy žalobce jež jsou tvořeny podle § 4 odst. 1 zákona č. 104/2000 Sb. a jsou součástí rozpočtu žalobce, který je oddělený od státního rozpočtu v případě jejich užití se nejedná o užití peněžních prostředků ze státního rozpočtu. S ohledem na úpravu obsaženou v § 44 a § 44 a rozpočtových pravidel, která nepřipouští analogii postupu v případech, které v těchto paragrafech upraveny výslovně nejsou, je použití uvedené úpravy rozpočtových pravidel, o kterou se opírá napadený platební výměr bez zákonné opory. 6. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí s tím, že kontrolou správce daně bylo zjištěno, že na nákup počítačů a počítačových komponent, za který v roce 2009 a 2010 žalobce uhradil celkem 1 408 716, 50 Kč, nebylo provedeno žádné výběrové řízení. Tímto žalobce diskriminoval možné dodavatele a porušil tím zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 zákona o veřejných zakázkách. 7. Provedením výdeje peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu za dodávku výpočetní techniky bez řádného výběrového řízení došlo k neoprávněnému použití prostředků ve smyslu § 3 písm. e) rozpočtových pravidel a k porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a) a b) rozpočtových pravidel. Na odvod do národního fondu byl správcem daně vystaven platební výměr za projekt číslo Cz 1.01/7.1.00/09.0136 ve výši 321 735 Kč a platební výměr za projekt číslo Cz 1.01/7.100/10.0150 ve výši 180 947 Kč; proti těmto platebním výměrům žalobce odvolání nepodal a odvod do státního rozpočtu uhradil. Žalobce podal odvolání pouze proti platebnímu výměru na odvod do státního rozpočtu ve výši národního podílu 15 %, a to do podílu ostatních prostředků, které financoval žalobce tedy prostředků podle § 3 písm. c) rozpočtových pravidel (jiné prostředky státu). 8. Žalovaný trval na tom, že 15 % výdajů uvedených projektů bylo prostředky žalobce podle § 3 písm. c) rozpočtových pravidel, šlo tedy o jiné prostředky státu, z čehož vyplývá, že žalobce zcela nepochybně hospodařil s jinými peněžními prostředky státu, tedy s 15 % podílem, který dal ze svého rozpočtu. Pokud tyto prostředky vydal v rozporu s právním předpisem, konkrétně se zákonem o veřejných zakázkách dopustil se neoprávněného použití jiných peněžních prostředků státu podle § 3 písm. e) rozpočtových pravidel, v čemž je po právu spatřováno porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel; na tomto závěru ničeho nemění ani skutečnost, že žalobce není organizační složkou státu III. Posouzení žaloby 9. Městský soud v Praze (dále též jen „městský soud“ nebo jen „soud“) přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. O podané žalobě rozhodl v souladu s § 76 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 51 odst. 2 s. ř. s. bez nařízení jednání. Soud nenařídil jednání ani k provedení žalobcem navržených důkazů, neboť tvoří součást správního spisu, z něhož soud vyšel při přezkumu zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí. 10. Městský soud v Praze předně konstatuje, že ve skutkově totožné věci, týkající se jiného platebního výměru, jímž byl za obdobné jednání žalobci vyměřen odvod do státního rozpočtu, rozhodl zdejší soud rozsudkem ze dne 26. 3. 2019, č. j. 10 Af 49/2015-34, a v projednávané věci soud neshledal důvod, pro který by bylo na místě se od zde vyslovených názorů odchýlit. 11. Podstatou sporu mezi účastníky je v nyní posuzované věci otázka, zda orgány Finanční správy ČR postupovaly v souladu se zákonem, pokud žalobci vyměřily odvod za porušení rozpočtové kázně s poukazem na § 44a odst. 1 písm. a) bod 1 rozpočtových pravidel. 12. Žalobce namítal, že není organizační složkou státu a nemohl se tedy v postavení organizační složky dopustit porušení rozpočtové kázně neoprávněným nakládáním s prostředky státního rozpočtu a dále, že peněžní prostředky, ohledně nichž mělo k porušení rozpočtové kázně dojít, nejsou peněžními prostředky státního rozpočtu, ale vlastními prostředky žalobce. 13. Podle § 3 písm. c) rozpočtových pravidel ve znění účinném do 19. 2. 2015 pro účely tohoto zákona se rozumí jinými peněžními prostředky státu peněžní prostředky státních finančních aktiv, příspěvkových organizací, státních fondů a fondů organizačních složek státu“. 14. Podle písm. e) uvedeného ustanovení „pro účely tohoto zákona se rozumí neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity“. 15. Podle § 28 odst. 1 rozpočtových pravidel ve znění účinném do 19. 2. 2015 pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení v zákoně, kterým se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán, do jehož působnosti státní fond patří, a stanoveny finanční zdroje státního fondu, způsoby jejich použití a stanoven způsob financování správních výdajů státního fondu; správní výdaje zahrnují výdaje spojené s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajů členům orgánů státního fondu stanovené zákonem. 16. Z ustanovení § 44 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel porušením rozpočtové kázně je neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu“. 17. Podle § 44a odst. 1 písm. a) bodu 1 c