4 As 165/2016 — Nejvyšší správní soud

13 A 14/2018- 61 - text 8 13 A 14/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: ALMA property s. r. o., sídlem Jedovnická 2347/6, Brno, zastoupena Mgr. Václavem Voříškem, advokátem, sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2017, č. j. 796/2017-160-SPR/3, takto : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění : 1. Žalobce se domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného o zamítnutí jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen “správní orgán I. stupně”) ze dne 5. 1. 2017, č. j. MHMP 26237/2017/Bac, jímž byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 125f odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se měl dopustit tím, že jako provozovatel motorového vozidla v rozporu s § 10 zákona o silničním provozu nezajistil, aby dne 15. 5. 2016 v Praze 9, na křižovatce ulic Kbelská a Kolbenova při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem. Protiprávní jednání však mělo spočívat v průjezdu křižovatkou v momentě, kdy na tříbarevné světelné soustavě svítilo červené světlo. 2. Žalobce namítl nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro vady výroku, absenci úvah o zavinění a zákonného ustanovení, absence definice automatizovaného technického prostředku bez obsluhy, protiústavnost zákonné úpravy odpovědnosti provozovatele vozidla. 3. Podáním k soudu dne 14. 9. 2018 (označené datem 2. 10. 2018) žalobce s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 15/2018 – 36 namítl, že důkaz o přestupku žalobce byl získán nezákonně, neboť kamerový systém byl provozován v rozporu s § 24b odst. 1 zákona o obecní polici. 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odkazem na obsah odůvodnění a relevantní právní úpravu. 5. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. 6. Podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu ve znění účinném do 30. 6. 2017 právnická nebo fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem. 7. Podle § 125f odst. 2 zákona o silničním provozu ve znění účinném do 30. 6. 2017 právnická nebo fyzická osoba za správní delikt odpovídá, pokud a) porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání, b) porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona a c) porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu. 8. Podle § 125f odst. 3 zákona o silničním provozu ve znění účinném do 30. 6. 2017 za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta. Pro určení výše pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje; pokuta však nepřevýší 10 000 Kč. 9. Podle § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu ve znění účinném do 30. 6. 2017 provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem. 10. Soud posoudil předmětnou věc následovně. 11. Žalobce namítá, že se žalovaný nevypořádals odvolacími námitkami a důkazními návrhy, aniž by je jakkoli specifikoval. Žalobce sice podal proti rozhodnutí správního orgánu I. st. odvolání, ale jeho obsah omezil pouze na konstatování, že podává odvolání. Pasivita žalobce, zastoupeného společností ODVOZ VOZIDLA se táhne jako červená nit nejen v žalobou napadeném řízení, ale i v jiných případech posuzovaných soudy (viz. www.nssoud.cz). Ze soudu známé úřední činnosti lze mít za to, že zastupování účastníků společností ODVOZ VOZIDLA s. r. o. ve správních řízení je charakteristické obstrukční strategií, jež zahrnuje různé formy, mimo jiné i pasivitu ve správním řízení transformovanou v pedantskou aktivitu v řízení soudním. Podání datované různými daty, avšak téhož obsahu, označené jako doplnění odvolání soud nepovažuje za řádné doplnění odvolání pro absenci identifikace věci, ve které mělo být podáno i absence individualizace námitek, tedy opět bez vztahu ke konkrétnímu předmětu řízení. Shodně není důvodná námitka podjatosti úřední osoby, která ve věci rozhodovala. Ze správního spisu soud zjistil, že žádnou námitku podjatosti žalobkyně v rámci správního řízení neuplatnil. Proto nelze žalovanému vytýkat, že se podjatostí úředních osob nezabýval. Ostatně ani v podané žalobě žalobkyně neuváděla žádné konkrétní skutečnosti, na jejichž základě se domnívá, že byla konkrétní úřední osoba podjatá. Jde pouze o pokus zneužití práva, jemuž nebude nejen ve správním, ale i v jakémkoliv soudním řízení poskytnutá ochrana. 12. Městský soud v Praze považuje mechanismus cílené pasivity s protikladnou širokou paletou žalobních námitek pedantského charakteru za systémovou obstrukci nejen správního řízení, ale i soudního. Uplatnění nezákonnosti správního rozhodnutí nebo vady správního řízení teprve v soudním řízení není samo o sobě překážkou soudního přezkumu, pokud se však jedná o systémovou obstrukci, jde o účelové oddálení věcného přezkumu, zde protiprávního jednání provozovatele motorového vozidla, tedy o „vymlčení a přeskočení“ správního řízení, přestože účelem soudního přezkumu dle s. ř. s. je přezkoumat zákonnost předchozího správního řízení nebo rozhodnutí v něm vydaných, nikoli faktické nahrazení posouzení rozhodných skutkových nebo právních otázek věci posuzované ve správním řízení. Definice hranice mezi přípustností a nepřípustností námitky uplatněné poprvé v soudním řízení je obtížná, její nalezení v konkrétní oblasti je však nutné v případech, kdy účelem žaloby není ochrana práv žalobce cestou práva (věcných námitek nezákonnosti), ale zahlcení systému za účelem jeho deaktivace konečné (prekluze) nebo průtahů za účelem uplatnění nároku na zadostiučinění za průtahy řízení. Propojení advokáta Mgr. Václava Voříška s projektem Pojištění na pokuty (www.pojisteninapokuty.cz) je nesporné. Není předmětem toho řízení prokazovat, zda žalobce je účasten „pojištění proti pokutám“, ale předmětná věc vykazuje veškeré znaky tomu nasvědčující (zastupování účastníka ve správním řízení společností ODVOZ VOZU nebo FLEET Control či přímo P. K., následné podání správní žaloby advokáty Mgr. Václavem Voříškem nebo Mgr. Jaroslavem Topolem). Účastenství v tzv. pojištění však nespočívá v poskytování právního zastupování spočívající v odstraňování případných nezákonností ve správním řízení, ale ve vytváření různých obstrukčních strategií, jež popírají předpokládaný automatizovaný zjednodušený proces posuzování deliktů v dopravě, jemuž odpovídá obvykle nízká sankce. Takový postup nelze označit za uplatňování práva na spravedlivý proces, ale za jeho zneužití. 13. Žalobce namítal, že se správní orgány ve svých rozhodnutích neuvedly, z čeho dovodily, že porušení pravidel bylo zjištěno automatizovaným technickým prostředkem, ani o jaký typ přístroje se jednalo. Na skutečnost, že k zaznamenání nezastavení vozidla na signál červeného světla „Stůj!“ došlo automatizovaným technickým prostředkem, je poukazováno mimo jiné v rozhodnutí správního orgánu I. stupně, vyplývá i z fotodokumentace kamerového systému s popisem přestupku a okamžiku jeho spáchání. Žádný právní předpis nedefinuje, co se rozumí automatem ve smyslu § 125f odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu. Jedná se především o technické prostředky trvale nainstalované a zpravidla pevně zabudované na určitém místě, které nevyžadují přítomnost obsluhujícího personálu. Takové měřidlo je obsluhou toliko umístěno, nainstalováno, případně spuštěno, avšak samotné měření již probíhá automaticky bez toho, aby obsluha takové zařízení ovládala. Charakter automatu je tak dán automatizovaným měřením, které probíhá bez vlivu obsluhy (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2018, č. j. 9 As 220/2018 – 70). Žalobce ve správním řízení nic nenamítl a z obsahu správního spisu neplyne jakákoliv pochybnost o automatickém zjištění protiprávního jednání řidiče vozidla žalobce, správní orgány proto nebyly povinny definovat pojem automat a do takové definice podřadit technické zařízení UnicamREDLIGHT, které zaznamenalo předmětné deliktní jednání. 14. UnicamREDLIGHT je zařízením, které zaznamenává porušení povinnosti respektovat signalizační světla a není tudíž technickým prost