7 As 22/2012 — Nejvyšší správní soud

14 A 79/2019- 27 - text 8 14 A 79/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Jana Schneeweise ve věci žalobce: Crispino nemovitosti spol. s r.o., IČ: 25168878 sídlem Elsnicovo nám. 41/6, Praha 8 zastoupen advokátem JUDr. Pavlem Pileckým sídlem Těšnov 1163/5, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo kultury sídlem Maltézské náměstí 471/1, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2019, MK 20475/2019 OPP, MK-S 1886/2019 OPP, takto: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2019, MK 20475/2019 OPP, MK-S 1886/2019 OPP (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru památkové péče ze dne 10. 1. 2019, č. j. MHMP 2098526/2018, sp. zn. S-MHMP69933/2017 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“) a kterým bylo toto rozhodnutí o uložení pokuty ve výši 650 000 Kč podle § 35 odst. 1 písm. c) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní památkové péči“) za zanedbání péče o nemovitou kulturní památku r. č. 100574, č. p. 41, k. ú. Libeň, Elsnicovo náměstí 6, Praha 8 v období od 11. 4. 2017 do 30. 1. 2018, potvrzeno. 2. Žalobce v žalobě poukázal na to, že rozhodnutí Ministerstva kultury ČR ze dne 26. 9. 2003, č. j. 20655/2001, kterým byl prohlášen obytný dům s kavárnou a kinem Svět č. p. 41 na Elsnicově náměstí v Praze 8 – Libni za kulturní památku, nebylo vydáno podle tehdy platného znění zákona o státní památkové péči ve správním řízení, vlastníku nemovitosti nebylo fakticky umožněno se v řízení o prohlášení za kulturní památku se k předmětnému záměru vyjádřit. Žalobci nebylo rozhodnutí o prohlášení předmětné nemovitosti za kulturní památku doručeno. Nápravu vyloučení správního řízení ve věcech prohlášení za kulturní památku zjednal až v roce 2006 Ústavní soud. Tím, že rozhodnutí o prohlášení předmětné nemovitosti za kulturní památku nebylo vydáno ve správním řízení, nebyly opatřeny všechny potřebné podklady pro rozhodnutí, nebyl náležitě zjištěn přesně a úplně stav věci – co přesně a jak podléhá ochraně. Toto rozhodnutí je dle žalobce stěžejní pro rozhodování správního orgánu v dané věci, přičemž nebylo součástí předmětného správního spisu. Rozhodnutí o prohlášení předmětné nemovitosti kulturní památkou bylo vydáno bezprostředně po jejím závažném poničení povodní v srpnu roku 2002. V té době žalobce neměl přístup do řady nájemníky obsazených bytů a neměl přehled o stavu a vybavenosti těchto bytů. Žalobce uvedl, že přistoupil k rekonstrukci předmětné nemovitosti na základě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu a nebyl vázán podmínkou uvést předmětnou nemovitost do stavu, v jakém byla v době kolaudace. Žalobce namítl, že se nedopustil sankčního jednání tím, že došlo k vybourání veškerých dispozic bytů v domě mezi 2.NP a 4.NP v traktu při ulici Chocholouškova a byly odstraněny a nedeponovány v bývalých bytech vnitřní dveře, podlahy, obklady, zařizovací předměty koupelen a WC, otopná tělesa pod okny. Nemůže mu být dáváno za vinu, že nedeponoval a neochránil hodnotné prvky interiéru (chybí dveře, okna, kování), když nebylo autoritativně rozhodnutím státního orgánu specifikováno, o jaké dveře, o jaká okna a jaké kování šlo. Požadavky Národního památkového ústavu na obnovu či zachování autentických detailů a materiálů bývalých bytů šly nad rámec obnovy a zachování uvedeného objektu jako celku, zejména potom jeho vodorovných a svislých konstrukcí. 3. Žalobce se dále domáhal snížení trestu v mezích zákonem dovolených. Uvedl, že předmětná nemovitost byla již v roce 1998, kdy ji pořizoval, ve špatném stavebně technickém stavu, neboť předchozími vlastníky a uživateli nebyla udržovaná. Žalobce je první osobou, která se od doby Protektorátu Čechy a Morava o předmětnou nemovitost stará, ochraňuje ji a investuje velké prostředky do jejího zachování a revitalizace. 4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že námitku žalobce týkající se nezákonného rozhodnutí o prohlášení předmětné nemovitosti za kulturní památku pokládá za zcela irelevantní. Řízení o prohlášení předmětné nemovitosti za kulturní památku nebylo předmětem řízení a nebylo možné jej v tomto řízení přezkoumat. I když žalobce tvrdil, že nebylo přesně stanoveno, co a jak podléhalo v předmětné nemovitosti ochraně, již ze samotného odůvodnění rozhodnutí o prohlášení předmětné nemovitosti za kulturní památku ze dne 26. 9. 2003, č. j. 20655/2001 bylo patrné, že tato ochrana se vztahovala, jak na exteriér, tak na interiér, kdy cit.: „Interiér je řešen v souladu s celkovou koncepcí objektu, kde významnými prvky jsou původní keramické dlažby, skleněné mozaiky a původní zámečnické detaily.“. K výši pokuty žalovaný uvedl, že pokuta nebyla stanovena ve zcela zjevně nepřiměřené výši, jelikož byla uložena při spodní hranici zákonem stanoveného rozpětí. Žalobci již v minulosti byly uloženy dvě pokuty za neplnění povinností vlastníka kulturní památky, a to na základě rozhodnutí MHMP ze dne 20. 6. 2011, č. j. S-MHMP 320182/2011, které bylo potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 1. 8. 2011, č. j. MK 39753/2011, ve výši 180.000 Kč a dále na základě rozhodnutí MHMP ze dne 22. 8. 2012, č. j. S-MHMP 793405/2012, které bylo potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 12. 2012, č. j. MK 76357/2012 OPP, ve výši 410.000 Kč. Všechna tato rozhodnutí obstála i v přezkumu ze strany soudu (sp. zn. 11 A 307/2011, sp. zn. 11 A 21/2013). Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. 5. Ze správního spisu, který byl soudu předložen, vyplývá, že předmětná nemovitost je kulturní památkou zapsanou v ústředním seznamu kulturních památek České republiky ode dne 26. 9. 2003 pod registračním číslem 100574. Rozhodnutí Ministerstva kultury o prohlášení obytného domu s kavárnou a kinem Svět za kulturní památku je založeno ve správním spise. Podle rozhodnutí se jedná o původně polyfunkční funkcionalistický dům s restaurací a kinem Svět, postavený v letech 1932 až 1934, který je dílem architekta Havleny a který představuje vynikající ukázku pražské architektury z přelomu dvacátých a třicátých let 20. století s významným pohledovým umístěním na nároží ulic a s hodnotnými prvky řešení interiéru. Předmětem památkové ochrany kulturních památek je předmětná nemovitost jako celek, zejména její historické vodorovné a svislé nosní konstrukce, veškeré autentické konstrukce a prvky nenosné a výplňové, včetně dalších detailů a materiálů. 6. Obsah správního spisu dále tvoří stavební povolení ve věci stavby „Stavební úpravy a změna užívání domu“ ze dne 25. 2. 2008, jehož podkladem bylo závazné stanovisko odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 6. 12. 2007, vydané v souladu s odborným vyjádřením Národního památkového ústavu ze dne 3. 12. 2007. Předložený návrh spočívající v celkové rekonstrukci předmětné nemovitosti byl realizovatelný jen za splnění určitých podmínek, přičemž rozhodnutím ze dne 19. 2. 2010 stavební úřad povolil změnu stavby spočívající v prodloužení termínu dokončení stavebních úprav do února 2012. Další termín k dokončení stavebních úprav byl příslušným rozhodnutím věcně příslušného správního úřadu prodloužen do února 2014. 7. O porušení povinností na úseku státní památkové péče vlastníkem kulturní památky byl správní orgán I. stupně informován Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Praze (dále jen „NPÚ“). Ve sdělení ze dne 9. 8. 2016, č. j. NPÚ-311/56893/2016, NPÚ uvedl, že dne 14. 7. 2016 v rámci své činnosti zjistil na dotčené nemovitosti absenci základní údržby, poškození a likvidaci hodnotných prvků a konstrukcí určených k obnově a zachování předmětné nemovitosti. Ve svém oznámení s přiloženou fotodokumentací konstatoval, že chybí oplechování, část svodů a do konstrukcí zatéká. 8. Dne 11. 4. 2017 se za přítomnosti zástupců správního orgánu I. stupně, NPÚ a vlastníka nemovitosti konala obhlídka zpřístupněné nemovitosti, z níž vyplynulo, že v předmětné nemovitosti došlo k vybourání veškerých dispozic bytů v domě mezi 2. NP a 4. NP v traktu při ulici Chocholouškova – byly odstraněny příčky, vnitřní dveře, podlahy, obklady, zařizovací předměty koupelen a WC, otopných těles pod okny. Dále došlo k poškození schodišťových stupňů – uražení kusů stupnic terazzových schodů ve veřejném interiéru domu. Některé části svodů a oplechování chyběly, což způsobilo zatékání do konstrukcí. Předmětná nemovitosti byla nedostatečně zajištěna. 9. Dne 27. 4. 2017 zaslal správní orgán I. stupně žalobci kopii zápisu z obhlídky nemovitosti ze dne 11. 4. 2017, ve kterém konstatoval, že na základě provedeného místního šetření požaduje v domluvené lhůtě, tj. do 3 měsíců od obdržení zápisu, provést tam specifikované nutné udržovací práce k zabránění postupné degradaci objektu a odstranit závady