1 As 34/2010 — Nejvyšší správní soud

2 A 5/2018- 36 - text 5 2 A 5/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: Bc. J. H., bytem , zastoupen: Mgr. Martinem Strakou, advokátem, sídlem Londýnská 674/55, Praha 2, proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 20. 11. 2017, č. j. MHMP 1826180/2017, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 6 ze dne 14. 9. 2017, č. j. MCP6 077699/2017. 2. Žalobce namítá, že nebylo prokázáno, že by daný přestupek spáchal, a že by poškozenému vznikla škoda, neboť poškozené oplocení byla součástí pozemku ve vlastnictví státu. Správní orgán dospěl k závěru o vině žalobce pouze na základě skutečnosti, že měl předtím, než se skutek stal, manipulovat s kamerou umístěnou na domě poškozených. Kamerový záznam byl hlavním důkazem, na základě kterého bylo rozhodnuto o vině, ačkoliv z tohoto záznamu není průběh přestupku zřejmý, kamera mířila na jinou část zahrady poškozených, než kde se nacházela betonová podezdívka se sloupky a ztracené bednění, které měl žalobce poškodit. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 4. Při jednání soudu dne 23. 6. 2021 žalobce uvedl, že při výslechu správním orgánem se cítil šikanován, výslech trval 4,5 hodiny i z důvodu jeho námitek proti protokolaci, kterou nepřesně vedl úředník zjevně podjatý z důvodu vztahu k poškozeném. V rozhodný podvečer se na daných pozemcích pohybovali Ukrajinci, kteří pracovali pro poškozeného, není tak vyloučeno, že na záznamu kamery je některý z nich. Žalobce popřel, že by byl osobou na záznamu kamery. 5. Soud zamítl návrh žalobce na provedení jeho výslechu, neboť nic nebránilo žalobci uvést rozhodné okolnosti v žalobě. V souladu se zásadou koncentrace řízení nelze přihlížet k novým tvrzením uvedeným po lhůtě k podání žaloby. Nehledě k tomu, že řízení dle s. ř. s. je řízení kasačním, nikoli apelačním, aby soud nalézal nové skutečnosti, které se neobjevily či nezazněly ve správním řízení. Zároveň soud nepovažuje tvrzení žalobce ve formě výslechu za důkaz v pravém slova smyslu, důkazní hodnota tvrzení účastníka je obecně velmi relativní, zde ba irelevantní vzhledem k záznamu kamery, jak dále uvedeno. Zamítnutím návrhu na provedení výslechu žalobce soud žalobci neupřel právo na spravedlivý proces, nijak neomezil jeho právo se domáhat soudního přezkumu napadeného správního rozhodnutí. 6. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 7. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti. 8. Dne 14. 10. 2016 byl sepsán úřední záznam o tom, že téhož dne bylo K. F. (dále jen „poškozený“) oznámeno poškození betonové podezdívky rozestavěného plotu. Na místě bylo provedeno šetření a policii byl poškozeným předán kamerový záznam. Dne 2. 11. 2016 bylo sepsáno oznámení přestupku proti majetku podle § 50 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“), kdy jako podezřelý byl označen žalobce. Následně byla provedena výpověď svědkyně - sousedky, která potvrdila, že mezi žalobcem a poškozeným byl spor ohledně hranice pozemku. 9. Žalobce na ústním jednání dne 30. 1. 2017, na kterém byl dále řešen přestupek proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích, kterého se měl žalobce dopustit tím, že vulgárně nadával poškozenému a jeho manželce, uvedl, že jeho otec na pozemku zasadil živý plot, který poškozený neoprávněně vykopal. Poškozený živý plot zničil, posunul hranici pozemků a vystavěl bez povolení plot s pevnými základy, které jsou ze ztraceného bednění z betonu. Poškozený měl hodit po manželce a dceři žalobce plastovou popelnici. V rozrušení vyběhl žalobce ven a poškozenému vynadal. Při jednání uvedl, že se za to poškozenému omlouvá. Poškozený uvedl, že omluvu nepřijímá a dodal, že současně byl žalobcem a jeho ženou sprchován hadicí. 10. Dne 26. 7. 2017 byl sepsán návrh na schválení dohody o narovnání ohledně přestupku proti občanskému soužití. Na ústním jednání dne 15. 8. 2017 bylo řízení ohledně tohoto přestupku zastaveno z důvodu uzavření smíru. Právní zástupce žalobce na jednání dále sdělil, že nesouhlasí s obviněním ze spáchání přestupku proti majetku. Základním atributem pro přestupky proti majetku je vznik škody. K výstavbě plotu neměl poškozený souhlas majitele pozemku ani stavebního úřadu. Jelikož stavba se stává dle občanského zákoníku součástí pozemku, stala se i tato stavba součástí pozemku, jehož vlastníkem však je stát. Poškozenému tedy žádná škoda vzniknout nemohla. Poškozený uvedl, že plot budoval za účelem zabránění průchodu psů poškozeného na pozemek žalobce a předložil vyúčtování ceny za výstavbu plotu. 11. Rozhodnutí ze dne 14. 9. 2017, č. j. MCP6 077699/2017, správní orgán I. st. shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku proti majetku podle § 50 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích. Žalobce měl dne 13. 10. 2016 na pozemku v majetku státu náležejícímu k rodinnému domu poškozeného úmyslně poškodit rozestavěnou betonovou podezdívku se sloupky a ztracené bednění nacházející se mezi pozemky náležejícím k domům X a Y, které na svůj náklad vybudoval poškozený, čímž úmyslně způsobil škodu na cizím majetku zničením či poškozením věci z takového majetku. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 7 000 Kč (§ 11 odst. 1 písm. b) a § 50 odst. 4 zákona o přestupcích, § 12 odst. 1 zákona o přestupcích) a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Správní orgán uvedl, že žalobce je identifikovatelný na kamerovém záznamu, k jednání měl motiv spočívající v sousedských sporech mezi majiteli rodinných domů. Žalobce jednal v přímém úmyslu, promyšleně, na jednání se připravil obhlídkou místa, posouzením způsobu provedení i snahou o zakrytí své identity. K tvrzení žalobce o tom, že škoda vznikla státu, správní orgán uvedl, že podstatné je, že byla způsobena škoda na cizím majetku, otázka vlastnictví pozemku není rozhodující. 12. Žalovaný odvoláním napadené rozhodnutí potvrdil. Považoval za prokázané, že se skutek stal a byl spáchán žalobcem. Dané bylo prokázáno kamerovým záznamem, na kterém sice není zachyceno celé jednání žalobce, avšak pouze proto, že kameru umístil tak, aby znemožnil zaznamenání samotného přestupku. Dále je jednání prokázáno zprostředkovanou výpovědí nájemnice, která jednání poškozenému popisovala. Spáchání přestupku nepopírá ani právní zástupce žalobce, který poukazoval pouze na uvedený argument ohledně vzniklé škody. Ve věci není rozhodné, zda vznikla škoda na majetku poškozeného či státu, rozhodující je porušení zájmu společnosti na ochraně majetku jako takové. Vlastnictví není určující pro otázku posouzení viny. Správní orgán I. st. si byl vědom skutečnosti, že jde o pozemek v majetku státu, což i v rozhodnutí zohlednil a odkázal poškozeného na občanskoprávní řízení. 13. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Žalobce byl shledán vinným ze spáchání přestupku proti majetku podle § 50 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích, dle kterého přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku zničením nebo poškozením věci z takového majetku. 15. Žalobce namítá neprokázání jeho viny a vzniklé škody. 16. Z obsahu správního spisu je patrný konfliktní vztah mezi žalobcem a poškozeným, který pramenil z úprav na pozemku v užívání poškozeného spočívající v odstranění živé plotu a budování zděného plotu mezi pozemky. Pokud k této sousedské při je předložen záznam kamery, z něhož je patrné, jak osoba více než podobná žalobci vstupuje z pozemku v užívání žalobce, nelze mít pochybnosti o zjištění skutkového stavu. Jakkoli jde o noční záznam se sníženou možností identifikace zaznamenané osoby, rysy tváře osoby jsou zjevné a jedná se o žalobce. I kdyby tomu bylo jinak, přitom dle soudu tomu jinak není, jak mohl soud ověřit při jednání za osobní přítomnosti žalobce, záznam kamery obsahuje počínání osoby, která se dostala na pozemek v užívání poškozeného z pozemku v užívání žalobce vybavena pracovními rukavicemi, čelní svítilnou a krumpáčem, aby rozvážně při pokuřování s krumpáčem vyhodnotila stavbu plotu a přítomnost kamery, na základě čehož cíleně změnila směr kamery natolik, že osud plotu již není nadále zaznamenán. Následující den byla stavba plotu zničena, tudíž k jeho zničení došlo poté, co ona „neznámá osoba“ vnikla na pozemek v užívání poškozeného. A kdo jiný, než ona osoba vybavena krumpáčem a vedena potřebou zabránit záznamu plotu by byla tím, kdo zničil stavbě plotu. Na cizí pozemek s krumpáčem v ruce pod rouškou tmy není vstupováno s úmyslem tvořit, ale ničit, tedy