1 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

9 A 21/2019- 65 - text 12 9A 21/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobkyně: Mgr. H. G. bytem X zastoupena Mgr. Bělou Kotkovou, advokátkou, se sídlem Ibsenova 1207/3, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem Antonína Čermáka 2a, 160 68 Praha 6 – Bubeneč za účasti: Divadlo RB s.r.o., IČO 05876974 se sídlem Brdlíkova 189/5, 150 00 Praha 5 zastoupen Mgr. et Mgr. Lukášem Hoderem, LL.M., advokátem se sídlem Týn 639/1, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 20. 12. 2018 zn. sp. O-543834, č. j. O-543834/D18080117/2018/ÚPV, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů v řízení. Odůvodnění: I. Stručné vymezení věci 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „žalovaný“), kterým žalovaný zamítl její rozklad proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 23. 7. 2018, č. j. O-543834/D18036279/2018/ÚPV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně podané podle § 7 odst. 1 písm. e), g), i) a k) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jen „ZOZ“), proti zápisu barevné kombinované ochranné známky zn. sp. O-543834 v provedení [OBRÁZEK](dále jen „OZ“), jejímž přihlašovatelem byla osoba zúčastněná na řízení (dále jen „OZŘ“); a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně v žalobě namítala, že žalobou napadené rozhodnutí je nesprávné jak po skutkové, tak po právní stránce. Uvedla, že žalovaný dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým a právním závěrům, tudíž je žalobou napadené rozhodnutí nezákonné. 3. Předně shrnula skutkový stav věci. Zrekapitulovala, že v roce 2004 společně se svým manželem, R. B., založila DIVADLO RADKA BRZOBOHATÉHO v pronajatém prostoru paláce ČTK na adrese Opletalova 919/5, Praha. Na základě smlouvy o vkladu závodu ze dne 27. 6. 2017 (dále jen „smlouva“) vložila do OZŘ jako nepeněžitý vklad dle § 143 zákona č. 90/2012, o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) odštěpný závod (dále též jen „závod“) a převedla na OZŘ vlastnické právo k tomuto závodu. Závod byl vymezen čl. 2 smlouvy a popsán, specifikován a oceněn znaleckým posudkem, jenž byl přílohou smlouvy. Ve smlouvě bylo navíc výslovně vymezeno, co je součástí závodu. Do tohoto výčtu přitom nespadalo označení RB DIVADLO RADKA BRZOBOHATÉHO (dále též jen „Označení“). Ze smlouvy vyplývá, že OZŘ vzala na vědomí, že veškeré části závodu, definované znaleckým posudkem, včetně Označení se vztahují výlučně na prostory divadla RB, Opletalova 5/7, Praha. OZŘ se navíc smlouvou zavázala zachovávat dobré jméno závodu, tj. zejména označení Divadlo Radka Brzobohatého či Divadlo RB. Přitom skutečnost, že v době podpisu smlouvy svědčila práva k Označení právě žalobkyni, byla mezi stranami smlouvy nesporná, neboť právě ona pod Označením kontinuálně podnikala, což bylo známo OZŘ i široké veřejnosti. Přesto OZŘ v rozporu se smlouvou podala přihlášku OZ, shodné s označením, ač věděla, že není jeho vlastníkem a smí jej užívat výlučně pro prostory divadla RB, Opletalova 5/7, Praha, ev. na zájezdových představeních. Proto žalobkyně podala námitky a následný rozklad, jimž Úřad, resp. žalovaný nevyhověl. 4. První žalobní námitkou namítala, že Úřad nesprávně vyhodnotil zjištěný skutkový stav a chybně konstatoval, že spolu s převodem závodu na základě smlouvy bylo na OZŘ převedeno i označení RB DIVADLO RADKA BRZOBOHATÉHO. Závěrům Úřadu pak přisvědčil také žalovaný, který je odůvodnil § 2175 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) s tím, že koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží, a uvedl, že jelikož ve smlouvě není Označení vyloučeno, platí fikce, že závod byl převeden jako celek. Tyto závěry označila za nelogické a nekonzistentní. Uvedla, že se na projednávaný případ § 2175 odst. 1 občanského zákoníku nepoužije s ohledem na konstantní judikaturu ve věci vkladu závodu nebo jeho části do základního kapitálu obchodní společnosti, dle níž: „Není-li předmětem vkladu podnik jako celek či část podniku jako samostatná organizační jednotka, nemá vklad povahu vkladu podniku (jeho části), a proto v takovém případě nenastávají ani účinky se vkladem podniku spojené.“ K tomu odkázala na judikatorní definici samostatné organizační jednotky a dodala, že vzhledem k tomu, že v době uzavření smlouvy byla fyzickou osobou podnikající dle živnostenského zákona, nejednalo se o prodej části závodu ve smyslu samostatné organizační složky – odštěpný závod, pročež nelze na projednávaný případ aplikovat úpravu občanského zákoníku o koupi závodu. Aby tedy Označení bylo převedeno na OZŘ, muselo by být uvedeno ve smlouvě. Uzavřela, že Označení nebylo součástí převodu závodu, resp. vkladu závodu do OZŘ, pročež k jeho převodu nemohlo dojít. 5. Ve druhé žalobní námitce k výše uvedenému dodala, že k převodu Označení, které v sobě dominantně nese jméno jejího zesnulého manžela, nemohlo dojít i s ohledem na jeho osobnostní práva, právo na jméno fyzické osoby a práva osob jemu blízkých domáhat se jeho ochrany. Podáním přihlášky OZ OZŘ zasáhla do osobnostních práv jejího manžela, konkrétně do práva chráněného § 77 občanského zákoníku, neboť nyní může jeho jméno neomezeně dle libosti užívat v obchodním styku ke komerčním účelům. Právo na ochranu osobnosti člověka dle § 82 odst. 2 občanského zákoníku po jeho smrti může uplatnit kterákoli z osob jemu blízkých, tedy i manželka. 6. Třetí žalobní námitkou nesouhlasila s vypořádáním svých námitek dle § 7 odst. 1 písm. g) ZOZ. Odmítla závěr správních orgánů, že nebyla aktivně legitimována k podání námitek dle uvedeného ustanovení, neboť v době podání přihlášky OZ již nebyla uživatelem namítaného nezapsaného Označení, když jej převedla na základě smlouvy na OZŘ. K tomuto závěru došly správní orgány na základě nesprávných skutkových a právních zjištění, jak bylo popsáno v první žalobní námitce. Vzhledem k tomu, že k převodu Označení nedošlo, jak je vysvětleno v první žalobní námitce, naopak aktivně legitimována je. 7. Čtvrtou žalobní námitkou brojila proti vypořádání svých námitek dle § 7 odst. 1 písm. k) ZOZ. K těm správní orgány uvedly, že přihláška OZ byla podána v dobré víře, neboť před jejím podáním byl do OZŘ vložen odštěpný závod označovaný RB DIVADLO RADKA BRZOBOHATÉHO, pročež neměla OZŘ důvod předpokládat či dovozovat, že jí práva k přihlašované OZ nenáleží. Úřad k tomu také konstatoval, že přihlašované služby a výrobky, pokud by byly označované OZ, by nemohly poškozovat dobré jméno DIVADLA RADKA BRZOBOHATÉHO, neboť nemají vlastnost nebo kvalitu, která by mohla mít negativní vliv na jméno herce R. B., navíc nezjistil, na jakých právech by měla být žalobkyně dotčena napadenou přihláškou OZ. K tomu uvedla, že by mohla být dotčena nejen na svých právech, coby vlastníka a oprávněné z předmětného označení, ale i na právech osoby blízké – vdovy po herci R. B., jehož jméno (osobnostní práva) je oprávněna a povinna chránit i po jeho smrti, neboť jeho jméno je dominantní částí OZ, a s jeho osobou si v souvislosti s divadlem bude běžný spotřebitel OZ spojovat. Odmítla závěr žalovaného, že ač si musela být OZŘ vědoma toho, že Označení bylo původně užíváno žalobkyní, vzhledem ke vkladu závodu včetně Označení, byla OZŘ od počátku v dobré víře, že jí Označení patří a nejednala tak ve zlém úmyslu. K tomu žalobkyně zopakovala, že k převodu Označení na OZŘ nedošlo, pročež přihláška OZ nemohla být podaná v dobré víře. 8. Žalobkyně žádala, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě stručně popsal průběh správního řízení a jednotlivých podání žalobkyně a OZŘ a rozhodnutí v něm vydaných. Vyjádřil se také k námitkám žalobkyně podaných dle § 7 odst. 1 písm. e) a i) ZOZ, jejich vypořádání však žalobkyně v žalobě nenapadala, proto se jimi soud nezabýval. 10. Uvedl, že z pohledu známkového práva přichází institut vlastnictví označení v úvahu teprve po zápisu ochranné známky do rejstříku, pak je možné hovořit o vlastnictví ochranné známky. ZOZ stanoví důvody námitek proti zápisu ochranné známky, tj. proti vzniku vlastnického práva k ochranné známce, institut vlastnictví k označení k nim nepatří. Žalobkyni se ve správním řízení nepodařilo prokázat, že by jí toto právo náleželo, přičemž dle § 25 odst. 2 ZOZ námitky musejí být podány písemně a musejí být odůvodněny a doloženy důkazy. 11. K (ne)vypořádání námitek dle § 7 odst. 1 písm. g) ZOZ poukázal na to, že od data účinnosti vkladu závodu do OZŘ (tj. 31. 5. 2017) OZŘ převzala závazky závodu, a veškerá jednání ohledně závodu byla od t