8 Afs 20/2013 — Nejvyšší správní soud

10 A 99/2023- 73 - text 13 10 A 99/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce: J. V. zastoupen advokátem JUDr. Jiřím Svobodou sídlem Stavitelská 1099/6, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MZP/2023/500/755 z 15. 5. 2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí. 1. Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) rozhodnutím č. j. ČIŽP/41/2023/2286 z 24. 2. 2023 uložila žalobci pokutu 290 000 Kč za přestupek podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, spočívající v neoprávněném používání lesní půdy k jiným účelům než pro plnění funkcí lesa. Přestupku se dopustil tím, že průběžně od roku 2019 do 12. 8. 2021 na lesních pozemcích parc. č. X a Y, oba v k. ú. X, nechal postupně zavážet rokli výkopovým materiálem s příměsí stavební suti a asfaltu o celkovém objemu cca 1500 m3, a provedl tak zábor na celkové ploše 973 m2. Tímto jednáním porušil povinnosti uložené mu v § 11 odst. 1, 2 a 4, § 13 odst. 1 a § 20 odst. 1 písm. b), m) a o) zákona č. 282/1991 Sb. 2. Žalovaný se v žalobou napadeném rozhodnutí ztotožnil se skutkovými zjištěními inspekce i s jejím právním hodnocením. Uvedl, že žalobce svým jednáním ohrozil les, jelikož zapojený les tvoří specifické mikroklima a drží vláhu potřebnou pro zdravý růst a odolnost lesa jako ekosystému. Delší dobu exponovaná místa způsobují lokální prosychání půdy a ztrátu živin potřebných pro životaschopnost lesa. Tím se mění mikroklimatické podmínky a dochází k zásadnímu ovlivnění kvality lesní půdy, což jednak brání růstu budoucích porostů, jednak ohrožuje okolní les, který je taktéž vystaven většímu vysušování a zranitelnosti. Zavezení rokle výkopovým materiálem minimálně ohrozilo životní prostředí v lokalitě, jelikož narušilo vsakování a průchod vody půdou, včetně její kapilarity, tj. schopnosti půdy zadržet vodu. Nejcennější svrchní vrstva půdy byla zničena zasypáním materiálem jiných fyzikálních a chemických půdních vlastností, což povede ke změně druhové skladby rostlin a živočichů. Žalobce tak změnil charakter stanoviště z hlediska půdních podmínek, reliéfu, odtokových poměrů apod. Aby se předešlo poškození životního prostředí, měla být na lesním pozemku zjednána náprava. Žalovaný opakovaně zdůraznil, že inspekce uložila žalobci pokutu za ohrožení životního prostředí v lesích, nikoli za jeho poškození, v čemž je zásadní rozdíl jak při dokazování, tak při stanovení výše pokuty. Tu považoval žalovaný za přiměřenou, a to i s ohledem na to, že žalobce v průběhu přestupkového řízení nedoložil přes výzvu své majetkové poměry a z katastru nemovitostí je zřejmé, že hodnota jeho majetku mnohonásobně převyšuje výši pokuty. II. Průběh soudního řízení. 3. Žalobce v žalobě připustil, že nechal na lesní pozemky navézt dotčený materiál, že tím porušil svou zákonnou povinnost a že svým jednáním ohrozil životní prostředí, včetně způsobení degradace půdy a narušení procesů odehrávajících se v její svrchní organické vrstvě. Nesouhlasil však s tím, že negativně ovlivnil vodní režim místa, že následkem může být deficit vody v půdě nebo naopak její zamokření, že zavážka povede ke změně druhové skladby rostlin a živočichů nebo že přetvořený pozemek ztratil charakter lesa. Tyto závěry nemají podle jeho názoru oporu ve správním spisu a částečně jsou spekulativní. Žalobce zdůraznil, že správní orgány jej uznaly vinným ze spáchání přestupku spočívajícího v ohrožení životního prostředí, ale současně mu při posuzování závažnosti přestupku a stanovení výše pokuty kladly k tíži poškození životního prostředí, což vede až ke zmatečnosti jejich rozhodnutí a k nesprávnému závěru o nebezpečnosti žalobcova jednání. Míra poškození životního prostředí při kontrole zjištěna nebyla, proto nemohlo být toto hledisko vůbec použito, a mírou ohrožení životního prostředí se správní orgány dostatečně nezabývaly. Žalovaný pochybil také v tom, že nevypořádal věcně všechny odvolací námitky, ale u řady z nich pouze odkázal na rozhodnutí inspekce. 4. Žalobce se dále ohradil proti výši pokuty a jejímu odůvodnění. Správní orgány podle jeho názoru sankci dostatečně neindividualizovaly a nepřihlédly ke konkrétním okolnostem věci. Nezohlednily žalobcovu motivaci, kterou bylo zjednodušit navážkou lesní hospodaření ve svažitém terénu, nepopsaly stupeň ohrožení životního prostředí, neprovedly porovnání s jinými obdobnými případy, nezjistily žalobcovy majetkové poměry a nezohlednily likvidační účinky pokuty s ohledem na jeho příjem ze starobního důchodu ve výši cca 205 000 Kč ročně. Správní orgány navíc nepřípustně argumentovaly tím, kolik žalobce údajně ušetřil na poplatcích za skládkování odpadu, ačkoli nedostal za navážku od nikoho zaplaceno, a naopak nepřihlédly k případným budoucím nákladům na opětovný výkop materiálu a jeho odvoz na skládku. Žalobce poukázal též na to, že v případném trestním řízení by za stejné jednání nutně obdržel nižší peněžitý trest, přestože trestný čin je z povahy věci závažnější než přestupek. Výše pokuty je nepřezkoumatelná také proto, že z odůvodnění rozhodnutí není zřejmé, jak se do její výše promítly jednotlivé zjištěné skutečnosti. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na správnosti svého rozhodnutí. K jednotlivým žalobním bodům stručně shrnul své stěžejní argumenty obsažené v napadeném rozhodnutí, na jehož odůvodnění v podrobnostech odkázal. 6. Žalobce v replice zopakoval a mírně rozvedl některé námitky obsažené již v žalobě. Doplnil, že jeho případ není v bezprostředním okolní ojedinělý, ale navazoval na stav okolních pozemků, na nichž byla rokle v posledních 15 letech také zavezena. Rokle byla pozůstatkem dřívější povrchové těžby jílu, která změnila reliéf místa, a s ohledem na kolmé stěny rokle a jílovitý poklad se humusová vrstva nikdy dostatečně neobnovila. Žalobce předložil několik fotografií, které podle jeho názoru dokládají, že stav okolních pozemků je podobný jako stav toho jeho. Porovnáním současného stavu pozemku s tím dřívějším lze zjistit, že navážka neměla negativní následky pro životní prostředí v lese, které popisují správní orgány, ale naopak byla prospěšná. Také zkoušky v akreditované laboratoři Aquatest a.s., jejichž výsledky jsou obsaženy ve správním spisu, potvrdily, že vrchní vrstva navážky je čistou zeminou. Žalobce opětovně připomněl, že nepřiměřenost pokuty vyplývá též z tržní hodnoty dotčeného pozemku, která dosahuje jen okolo 50 000 Kč, což navrhl prokázat dvěma nabídkami na jeho odkup od jiných osob. 7. Při jednání 9. 11. 2023 účastníci řízení stručně shrnuli obsah svých podání a setrvali na dřívějších procesních návrzích. Soud provedl při jednání žalobcem navržené důkazy: doklad o výplatě starobního důchodu; celkem 12 fotografií a dvě ortofotomapy zasaženého pozemku a jeho okolí; informace o pozemcích parc. č. Y a Z, opatřené při nahlížení do katastru nemovitostí. Naproti tomu soud zamítl pro nadbytečnost žalobcův návrh na dokazování těmito listinami: křestní listy V. K. a J. K.; nabídky na odkup dotčeného pozemku od STROMA spol. s r.o. z 23. 8. 2023 a od OPERA SILVATICA s.r.o. z 19.8.2023; odpověď ChatGPT na jeho dotaz ohledně těžby jílu v Krňanech a okolí; grafický plán stavby dálnice D3 mezi Jílovou o Hostěradicemi. opatřený logem Ředitelství silnic a dálnic ČR. Podrobnější zdůvodnění se nachází v následující části rozsudku. 8. Odpověď ChatGPT, komunikačního rozhraní velkého jazykového modelu GPT-x, které je určeno pro širokou veřejnost, nemůže ke zjištění skutkového stavu jakkoli přispět. Je totiž obecně známou skutečností, že veřejnosti aktuálně dostupná verze tohoto velkého jazykového modelu není spolehlivým zdrojem informací jakéhokoli druhu, jelikož v případě, že určitou informací nedisponuje, poskytuje informace vyfabulované, zhusta bez jakékoli opory v realitě či s odkazy na konkrétní, avšak neexistující (vymyšlené) primární zdroje. Tyto případy přitom nelze, s výjimkou zjevných logických nebo věcných omylů, jednoduše rozlišit. Pravdivost odpovědí ChatGPT (ale i dalších komunikačních rozhraní jiných velkých jazykových modelů fungujících na stejných principech) tak je třeba ověřit pomocí jiných zdrojů; v takovém případě by ovšem byly důkazními prostředky právě tyto jiné zdroje, a nikoli odpověď ChatGPT. 9. Ostatní listiny potřebné pro rozhodnutí jsou součástí správního spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008-117 z 29. 1. 2009). III. Posouzení věci soudem. 10. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Následně přezkoumal žalobou napadené rozho