10 As 211/2022 — Nejvyšší správní soud

17 A 19/2023- 14 - text 4 17 A 19/2023 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobce: Mgr. F. Š. bytem X toho času Věznice P. proti žalovanému: ministr spravedlnosti se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16 o žalobě oproti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 8. 2022, č. j. MSP-415/2022-OMI-MILS/6, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou ze dne 6. 3. 2023 domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného a žádal, aby soud podle § 78 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), zrušil pro nezákonnost rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 8. 2022, č. j. MSP-415/2022-OMI-MILS/6, (dále jen „napadené rozhodnutí“). Uvedeným rozhodnutím žalovaný na základě rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 29. 11. 2013, č. 378/2013 Sb., o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti, a v souladu s § 366 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, zamítl žádost žalobce o prominutí zbytku trestu odnětí svobody. 2. Soud před posouzením žaloby z věcného hlediska musí zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení. 3. Žalobce se žalobou, kterou označil jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, ve své podstatě domáhal přezkoumání a zrušení napadeného rozhodnutí. Výše uvedené zcela jednoznačně vyplývá z obsahu podané žaloby, ve které žalobce postup žalovaného a jeho rozhodovací činnost označil za protiústavní a nezákonné, ale zejména z formulovaného petitu žaloby, kterým se žalobce výslovně domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 8. 2022, č. j. MSP-415/2022-OMI-MILS/6. Byť tedy žalobce označil žalobu jako zásahovou, ve své podstatě se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. Soud připomíná, že podle ustálené judikatury správních soudů si účastník řízení nemůže zvolit, jaký žalobní typ by byl pro něj výhodnější a jaký nakonec využije. Může-li se žalobce domáhat svých práv žalobou proti rozhodnutí správního orgánu, nelze mu přiznat ochranu před nečinností nebo nezákonným zásahem (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2005, č. j. 2 Aps 3/2004-42, nebo usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2018, 2 As 141/2015-37). S ohledem na shora uvedené soud podanou žalobu považoval bez ohledu na její označení za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. 4. Dále soud vyšel z následující právní úpravy: - Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. - Podle § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. - Podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“). 5. Z výše uvedených ustanovení s. ř. s. vyplývá, že žalobou proti rozhodnutí správního orgánu se lze domáhat ochrany veřejných subjektivních práv, do kterých bylo zasaženo správními orgány v oblasti veřejné správy. Jinými slovy pravomoc soudů podle s. ř. s. je omezena na poskytování ochrany subjektivních práv veřejnoprávního charakteru. 6. V projednávaném případě se žalobce domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí, které bylo vydáno ve věci žádosti žalobce o prominutí zbytku trestu odnětí svobody. Tedy napadené rozhodnutí se odvíjí od žádosti žalobce o udělení milosti. Pravomoc k udělení milosti svěřuje čl. 62 písm. g) Ústavy výlučně prezidentu republiky. Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 5. 2000, sp. zn. II. ÚS 137/2000, je udělení milosti výsadní právo prezidenta republiky, na které neexistuje veřejné subjektivní právo. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2022, č. j. 10 As 211/2022-31, prezident republiky při udílení milostí vystupuje jako ústavní orgán, nikoliv jako správní orgán. Udělená milost je dle uvedeného rozsudku ústavním aktem a správní soudy nemají pravomoc takové akty přezkoumávat. 7. Na základě shora uvedených rozhodnutí Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu dospěl zdejší soud k závěru, že udělení milosti nespadá do oblasti veřejných subjektivních práv. Dále pak má soud za to, že žalovaný při vydání rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení milosti nevystupuje v pozici správního orgánu. Jestliže totiž dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2022, č. j. 10 As 211/2022-31, prezident republiky při udílení milostí nevystupuje jako správní orgán, nemůže jako správní orgán vystupovat ani žalovaný, na kterého prezident republiky svým rozhodnutím přenesl část svých pravomocí. 8. Na základě všech shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno ve věci veřejného subjektivního práva správním orgánem v oblasti veřejné správy. Soud tak nemá dle s. ř. s. pravomoc posoudit podanou žalobu. V projednávaném případě tak nejsou splněny podmínky řízení a v řízení nelze dále pokračovat. Soudu tak nezbylo než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 2 a § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout. 9. Jako obiter dictum soud uvádí, že s ohledem na datum vydání napadeného rozhodnutí, tj. 22. 8. 2022, a datum podání žaloby, tj. 9. 3. 2023, by se pravděpodobně jednalo i o žalobu opožděnou. 10. Pro úplnost soud uvádí, že i kdyby žalobu posoudil tak, jak ji označil žalobce, tj. jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, neměla by tato skutečnost vliv na závěr soudu o nesplnění podmínek řízení. Tvrzeným zásahem totiž nebylo zasaženo do veřejných subjektivních práv žalobce (viz výše a § 2 s. ř. s.) a nedopustil se jej žalovaný v pozici správního orgánu tak, jak to vyžaduje § 4 odst. 1 písm. c) s. ř. s., respektive § 82 a 83 s. ř. s. I v tomto případě tak soud nemá dle s. ř. s. pravomoc posoudit podanou žalobu. 11. Protože soud žalobu odmítl, nerozhodoval již o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě a o žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, neboť by to bylo nadbytečné. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 28. března 2023 Mgr. Milan Tauber v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Z.F.