CS · EN DE FR brzy

8 Afs 51/2007 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2023:5.A.73.2019.50
Datum: 2023-02-27
Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci…
5 A 73/2019- 50 - text 15 5 A 73/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: MAFRA, a.s., IČO: 45313351 se sídlem Karla Engliše 519/11, Praha 5 – Smíchov proti žalovanému: Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem Pplk. Sochora 727/27, Praha 7 – Holešovice o žalobě proti rozhodnutí předsedkyně žalovaného ze dne 21. 2. 2019, č. j. UOOU-05185/14-53, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku, jímž předsedkyně žalovaného zamítla její rozklad a potvrdila rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2018, č. j. UOOU-05185/14-47, kterým byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 140 000 Kč a dále povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč, a to za spáchání přestupku podle § 45a odst. 1 a 3 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění účinném do 31. 12. 2014, kterého se dopustila tím, že v deníku MF DNES a prostřednictvím zpravodajského portálu iDNES.cz zveřejnila informace pocházející z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu RNDr. Petra Nečase a Mgr. Jany Nečasové (dříve Nagyové, dále i jen „Jana Nagyová“), čímž porušila povinnost tzv. zákazu zveřejnění stanovenou v § 8c zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). 2. Žalobkyně zveřejnila v deníku MF DNES a prostřednictvím zpravodajského portálu iDNES.cz dne 16. 5. 2014 článek s názvem „Šéf ČEZ tlačil do vedení policie svého muže, odhalily odposlechy“, dne 20. 5. 2014 článek „Nagyová spouští akci Darwin“, dne 21. 5. 2014 článek „Už mám maskovací šátek, paní ředitelko, hlásila Nagyové sekretářka“, dne 22. 5. 2014 článek „Informace ze spisu: Jak Nagyová řídila premiéra Nečase“ a „Prostě to tak uděláš! Nagyová řídila Nečase“, dne 21. 5. 2014 článek „Maskovací šátek a děsné zdi, Sledovačky dělali pro Nagyovou její kolegové“, dne 22. 5. 2014 článek „MF DNES: Když na Nečase nezabraly argumenty, vytáhla Nagyová osobní život“, a dne 22. 5. 2014 článek s názvem „Nagyová nadává, Nagyová vyčítá, Nagyová křičí, zapsali policisté“. V těchto článcích zveřejnila přepisy odposlechů obsahující čas uskutečnění hovorů, jejich aktéry, jejich obsah a případně komentáře a vysvětlivky užívaných přezdívek. Za zveřejnění těchto článků žalovaný žalobkyni uznal vinnou již rozhodnutím ze dne 30. 7. 2014, čj. UOOU-05185/14-13 (dále jen „prvotní rozhodnutí“), jež následně potvrdil předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 26. 9. 2014, čj. UOOU-05185/14-20. Žalobu podanou proti tomuto rozhodnutí zamítl Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) rozsudkem ze dne 9. 8. 2017, č. j. 5 A 200/2014-49, avšak Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 3. 5. 2018, č. j. 2 As 304/2017-42 (dále jen „zrušující rozsudek“), k podané kasační stížnosti žalobkyně rozsudek městského soudu a rozhodnutí předsedy žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. I.A Zrušující rozsudek Nejvyššího správního soudu 3. Nejvyšší správní soud ve zrušujícím rozsudku nejdříve neseznal důvodnou námitku nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Vzhledem k tomu, že zákaz zveřejnění daný v § 8c trestního řádu lze prolomit, převažuje-li veřejný zájem nad zájmem na ochranu soukromí dotčených osob [§ 8d odst. 1 trestního řádu], zabýval se dále Nejvyšší správní soud testem proporcionality mezi těmito dvěma zájmy. Na základě judikatury Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva správním orgánům a městskému soudu vytkl, že nedostatečně konkrétně provedly test proporcionality ve vztahu ke všem dotčeným osobám a ke všem zveřejněným informacím. Následně Nejvyšší správní soud provedl test proporcionality ve vztahu k jednotlivým článkům. K článku z 16. 5. 2014 uvedl, že je sporné dotčení článkem dotčené osoby na jejím soukromí. K článku z 20. 5. 2014 uvedl, že bylo možné zveřejnit informace týkající se hovoru mezi Janou Nagyovou a „zpravodajci“, avšak měl převážit zájem na ochraně soukromí těch osob, na něž se sledování vztahovalo (R. N., J. P., A. H.). V článcích ze dne 21. 5. 2014 převážil zájem na zveřejnění jen ve vztahu ke komunikaci mezi Janou Nagyovou s L. P., ale nikoliv již v komunikaci mezi Janou Nagyovou a její asistentkou. V článcích nazvaných „Informace ze spisu: Jak Nagyová řídila premiéra Nečase“ a „Prostě to tak uděláš! Nagyová řídila Nečase“ seznal kasační soud převažující zájem na zveřejnění odposlechů, naopak v článku „MF DNES: Když na Nečase nezabraly argumenty, vytáhla Nagyová osobní život“ již měl převážit zájem na ochraně soukromí Jany Nagyové a Petra Nečase, proto žalobkyně neměla tento článek zveřejnit. Posledně v článku „Nagyová nadává, Nagyová vyčítá, Nagyová křičí, zapsali policisté“ byl rovněž zveřejněn rozhovor soukromého obsahu, avšak bylo z něj patrno, že Jana Nagyová má zřejmý vliv na politická rozhodnutí Petra Nečase. Nejvyšší správní soud uzavřel, že „celkově lze shrnout, že nelze upřít převahu veřejného zájmu na zveřejnění informací tam, kde tyto informace seznamují veřejnost s tím, že předseda vlády byl při svém mocenském rozhodování relevantně ovlivňován osobou, jíž takové jednání formálně vzato nepříslušelo, a že tato osoba komunikovala s pracovníky zpravodajských služeb ve věcech svého soukromého zájmu týkajícího se premiéra. Úplné zveřejnění odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu tak bylo problematické a bylo namístě rozsah informací omezit, ale pokud se tak nestalo, bylo na žalovaném a jeho předsedovi, aby tyto informace roztřídili a zodpovědně se zabývali tím, v jakém rozsahu bylo zveřejnění těchto informací přípustné ve smyslu § 8d trestního řádu.“ Nejvyšší správní soud dále uvedl, že zveřejněním je každé uvedení informace na veřejnost. Opakovanost zveřejnění tak nemá vliv na výrok o vině, ale může mít vliv při úvaze o výši pokuty. Žalobkyně přitom zveřejnila přepis odposlechů ve větším rozsahu než v předchozích článcích jiných mediích. Správní delikt dle § 45a odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů rovněž není vázán na návrh dotčené osoby ani na vyšší míru jejího dotčení, proto reakce dotčených osob může mít vliv pouze na výši pokuty. Nejvyšší správní soud uzavřel, že výše pokuty byla odůvodněna řádně, avšak vzhledem k tomu, že rozsah protiprávního jednání žalobkyně byl menší, než za co ji správní orgány uznaly vinnou, je nutné, aby v dalším řízení provedly správní orgány novou úvahu o výši pokuty. I.B Navazující rozhodnutí žalovaného 4. Žalovaný v navazujícím řízení po vydání zrušujícího rozsudku Nejvyšším správním soudem vydal již zmíněné rozhodnutí ze dne 14. 11. 2018, kterým uznal žalobkyni vinnou ze spáchání posuzovaného přestupku. Oproti prvotnímu rozhodnutí ji již neuznal vinnou ze zveřejnění článku z 16. 5. 2014 a článků s názvem „Informace ze spisu: Jak Nagyová řídila premiéra Nečase“ a „Prostě to tak uděláš! Nagyová řídila Nečase“. Zároveň vypustil i další části článků, ve kterých nově nespatřoval porušení zájmu na ochraně soukromí dotčených osob, proto je nezařadil do výroku o vině. Konkrétně oproti předchozímu rozhodnutí, jimž uznal žalobkyni vinnou, omezil výrok o články ze dne 20. 4. 2014, ze dne 21. 4. 2014 a článek s názvem „Nagyová nadává, Nagyová vyčítá, Nagyová křičí, zapsali policisté“. Žalovaný tak uznal žalobkyni vinnou za zveřejnění celkem 5 článků oproti původních 8. Jedná se o následující články (pozn. části, jež žalovaný oproti předchozímu rozhodnutí vypustil, jsou nahrazeny „---“): a) článek s názvem „Nagyová spouští akci Darwin“ ze dne 20. května 2014: Pátek 26. října 2012 R. N. podle zachycených telefonních hovorů nemá příliš v lásce. V odposleších ji častuje vulgárními přezdívkami. --- Nesrovnalosti ve sledování chce Nagyová podle spisu vyloučit i tím, že sežene fotografii R. N. Píše proto zprávu asistentce premiéra, kterou žádá o „zajištění fotografie Kiki z minulého roku z obědu v Lánech”. Asistentka potvrzuje splnění požadavku. Jako Kiki policisté identifikují premiérovu manželku R. N. Nagyová: Jinak tamto, ta fotka, jak jsme se na ni dívali... P.: No no no. Nagyová: Hm, tak jako není přesvědčenej, na 50 procent. Padesát na padesát. Neděle 10. března 2013 Podle policejních záznamů se Nagyová snažila „dostat“ P. s Negrovou na to, že jsou intimní a zneužívají služební vůz. Premiérova pravá ruka se o tom často baví s šéfem Úřadu vlády P.: „To je teď jako slabina, na které ho uděláme,“ říká P. Nagyové. Ta mu odpovídá, že „ano…” Čtvrtek 14. března 2013 Špiclované označuji za „žrádlo pro psy“, K. pak má přezdívku „Ten s umělým psem“. Nagyová: Nemáte náhodou pro mne žrádlo pro psy? K.: Paní ředitelko, zatím ne. Pracujeme na tom. Vidím to na příští týden. Nagyová: Pejsci to ještě vydrží? K.: Hlavně když se budou venčit. Pátek 15. března 2013 Nagyová píše K. textovou zprávu, z níž podle policie vyplývá, že potřebuje vědět, zda P. s H. jezdí sp

Citovaná ustanovení

§ 45a (101/2000 Sb.)§ 8c (141/1961 Sb.)§ 8d (141/1961 Sb.)§ 103 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 71 (150/2002 Sb.)§ 72 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.