6 Ads 30/2012 — Nejvyšší správní soud

5 Ad 11/2019- 43 - text 6 5 Ad 11/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce: JUDr. Jan Peter, advokát, IČO: 66209714 se sídlem Masarykovo náměstí 225, Benešov proti žalované: Česká advokátní komora se sídlem Národní 118/16, Praha 1 – Nové Město zast. Mgr. Petrou Vráblikovou, advokátkou se sídlem Karlštejnská 518, Lety o žalobě proti rozhodnutí odvolacího kárného senátu žalované ze dne 4. 3. 2019, sp. zn. K 106/2016, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce byl rozhodnutím kárného senátu kárné komise žalované (dále jen „prvostupňový správní orgán“) ze dne 6. 4. 2018, sp. zn. K 106/2016, uznán vinným ze spáchání kárného provinění, kterého se dopustil tím, že poté co jako právní zástupce L. S. ve věci vypořádání zaniklého SJM s jejím bývalým manželem L. K. právně zastoupeným advokátem JUDr. P. R. a v jeho substituci advokátkou JUDr. L. V. V, Ph.D., po dohodě s JUDr. P. R. v jeho nepřítomnosti sepsal pro oba bývalé manžele dne 8. 12. 2015 smlouvu o vypořádání zaniklého SJM, a poté, co L. K. po odsouhlasení advokátkou JUDr. L. V. V, Ph.D., tuto smlouvu se svojí bývalou manželkou uzavřel a podepsal, dne 26. 1. 2016 vystavil L. K. fakturu č. 2016/05 za poskytnuté právní služby s vyúčtováním odměny ve výši jedné poloviny za sepis smlouvy o vypořádání SJM, aniž by se L. K. k této úhradě zavázal nebo aniž by se s L. K. na tom dohodl, a přesto, že mu L. K. prostřednictvím svého právního zástupce e-mailem ze dne 27. 1. 2016 fakturu vrátil s tím, že je vůči němu neoprávněná a že ji neuhradí, na úhradě vystavené faktury trval. Tím dle prvostupňového správního orgánu porušil § 16 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., zákona o advokacii, ve znění účinném do 23. 4. 2019 (dále jen „zákon o advokacii“), a § 17 zákona o advokacii ve spojení s čl. 4 odst. 1 etického kodexu. Za to mu bylo uloženo jako kárné opatření pokuta dle § 32 odst. 3 písm. c) zákona o advokacii ve výši 15 000 Kč a povinnost uhradit náklady kárného řízení ve výši 8 000 Kč. 2. Odvolací kárný senát žalované v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil rozhodnutí prvostupňového správního orgánu a zamítl odvolání podané žalobcem. Proti tomuto rozhodnutí o odvolání nyní žalobce brojí podanou žalobou. 3. Oba správní orgány dospěly k závěru, že žalobce po panu L. K. požadoval uhrazení poskytnuté právní služby spočívající v sepisu smlouvy o vypořádání SJM, přestože mezi ním a žalobcem nebyla uzavřena dohoda o zastupování. I kdyby byl žalobce panem L. K. požádán o poskytnutí právní služby, byl povinen dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona o advokacii ji odmítnout, jelikož v téže nebo související věci již zastupoval bývalou manželku pana L. K., přičemž jejich zájmy byly v rozporu. Žalobci tak nevznikl jakýkoliv hmotněprávní titul, na základě kterého by byl oprávněn požadovat po panu L. K. úhradu za poskytnuté právní služby. Žalobce v dané právní věci právní služby poskytoval, ale to výhradně své klientce, bývalé manželce pana L. K., a nikoliv defacto klientovi protistrany. Žalobce tak mohl úhradu za právní službu chtít po své klientce, popř. nesouhlasila-li jeho klientka s uhrazením celé částky za sepis smlouvy o vypořádání SJM, měl žalobce trvat na tom, že o rozdělení nákladů bude uzavřena separátní dohoda nebo mělo být rozdělení nákladů začleněno do samotné smlouvy o vypořádání SJM. II. Obsah žaloby a vyjádření žalované 4. Žalobce namítá, že správní orgány provedly výklad právních norem zužujícím způsobem, který prakticky znemožnil, nebo alespoň ztížil, jednání při vypořádání SJM. Podle výkladu správních orgánů by nikdo ze zástupců bývalých manželů nemohl smlouvu sepsat, jelikož by tím poskytl službu protistraně. 5. Žalobce sepsal smlouvu o vypořádání SJM na základě žádosti pana L. K. a se souhlasem jeho právního zástupce, s čímž souhlasila i žalobcova klientka paní L. S., která si však sepsání smlouvy neobjednala. Pan L. K. byl srozuměn s tím, že mu žalobce zašle fakturu za sepis smlouvy, za ověření jeho podpisu a za zastoupení při vyřizování vkladu do katastru nemovitostí. S tím také souhlasil a až následně odmítl fakturu. Smlouva o sepsání smlouvy o vypořádání SJM byla uzavřena minimálně konkludentním jednáním, když si pan L. K. sepis smlouvy objednal a následně ji se souhlasem svého právního zástupce podepsal a převzal. 6. S panem L. K. žalobce neuzavřel smlouvu o zastoupení, ale smlouvu o zhotovení smlouvy. Požadování spravedlivé odměny podle § 11 odst. 1 písm. m) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za sepis listiny nesnižuje vážnost advokátního stavu, není nečestné ani nesvědomité. Panu L. K. žalobce neúčtoval první poradu včetně převzetí věci, ani jednání s protistranou, jelikož byl srozuměn s tím, že pouze sepisuje smlouvu. 7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce v zásadě opakuje argumenty, jež již vznesl v podaném odvolání. Žalobce v daném případě zastupoval jednu ze stran jednání, jež vyústilo v sepis smlouvy o zániku právního vztahu. Byl tedy povinen jednat podle pokynů své klientky a v její prospěch. Druhá ze stran byla zastoupena jiným advokátem. Připravil-li tak obsah smluvního ujednání, činil tak ve prospěch své klientky a na její účet. Existovala-li dohoda mezi klientkou žalobce a protistranou o rozdělení nákladů na poskytnuté právní služby, pak mohlo jít pouze o dohodu mezi stranami smluvního ujednání, nikoliv mezi advokátem jedné ze stran a protistranou. Dohodu o rozdělení nákladů se pro rozpor mezi svědeckými výpověďmi nepodařilo ve správním řízení prokázat. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že pan L. K. žalobce o poskytnutí právní služby nepožádal. Byla-li by akceptována konstrukce žalobce, znamenalo by to, že se vědomě dopustil jednání, jež je rovněž kárným proviněním, a to jednáním v rozporu s požadavky § 19, příp. § 20 odst. 1 zákona o advokacii, řešící střet zájmů. Zhotovení smlouvy je bez dalšího poskytnutí právní služby. III. Posouzení žaloby 8. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované a shledal, že žaloba není důvodná. O věci rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem žalobce i žalovaná vyjádřili souhlas, resp. nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 9. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné pro posouzení žaloby. Pan L. K. při svědecké výpovědi uvedl, že při vypořádání SJM vnímal žalobce jako právního zástupce bývalé manželky. Svědek měl vlastní právní zástupce. Jeho bývalá manželka nebyla ochotna akceptovat sepsání smlouvy o vypořádání SJM zástupci pana L. K., proto požádal o zpracování žalobce. Svědek trval na tom, aby mu byl návrh předem zaslán za účelem kontroly jeho právními zástupci. V předvečer podpisu smlouvy ji obdržel a za pomoci jeho advokátky připomínkoval. Nikdy, ani po podpisu smlouvy, se nebavili o tom, že by se dělily náklady na sepis smlouvy. Svědek pouze souhlasil s uhrazením poloviny hodnoty kolku k návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Nic dalšího se nezavázal hradit. Žalobce svědka pana L. K. neupozornil na to, že by mu měl účtovat poskytnutí právních služeb. Svědek JUDr. P. R., právní zástupce pana L. K., vypověděl, že na jediné osobní schůzce za přítomnosti paní L. S., pana L. K., svědka a žalobce bylo jasně řečeno, že si klienti ponesou náklady na právní zastoupení každý sám, s čímž žalobce souhlasil. Odmítl, že by byla učiněna jakákoliv dohoda v tom smyslu, že by měly být náklady rozdělené mezi pana L. K. a paní L. S. Svědek souhlasil s tím, aby pan L. K. komunikoval přímo s žalobcem. Svědek instruoval substituční zástupkyni pana L. K. paní JUDr. L. V. V, Ph.D., že každá strana ponese náklady na vlastní právní zastoupení. Za sepis dohody svědek nic neúčtoval. S panem L. K. byli domluveni na paušální úhradě. Svědkyně JUDr. L. V. V, Ph.D., substituční zástupkyně pana L. K., vypověděla, že je a v době sepisu smlouvy o vypořádání SJM i byla přítelkyní pana L. K. Od pana JUDr. P. R. a pana L. K. ví, že na úvodní schůzce se domluvilo, že si strany ponesou náklady svého vlastního advokáta. Paní L. S. nesouhlasila, že by měla podepsat cokoliv, co vypracuje někdo z právních zástupců pana L. K., proto bylo dohodnuto, že smlouvu o vypořádání SJM zpracuje žalobce. Kromě uhrazení poloviny hodnoty kolku svědkyně vyloučila dohodu, že by pan L. K. hradil žalobci odměnu za právní služby. Paní L. S., bývalá manželka pana L. K., jako svědkyně vypověděla, že náklady na zpracování