6 Ads 87/2006 — Nejvyšší správní soud

6 A 7/2022- 42 - text 7 pokračování 6 A 7/2022 6 A 7/2022-42 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: xxx zastoupený advokátem Mgr. Petrem Václavkem sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1 proti žalované: Policie České republiky, Policejní prezidium České republiky sídlem Strojnická 935/27, Praha 7 o žalobě proti sdělení žalované ze dne 16. prosince 2021, č. j. PPR-21007-10/ČJ-2020-990115 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [1] Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým nebylo vyhověno jeho žádosti o výmaz osobních údajů zpracovávaných žalovanou. [2] Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. [3] Dne 22. 6. 2020 žalobce podal u žalované opakovanou žádost o sdělení, jaké jeho osobní údaje zpracovává a o jejich výmaz. Dle žalobce motivací bylo, že mu opakovaně byl znemožněn vstup na území EU z důvodu jeho evidence jako nežádoucí osoby v Evidenci nežádoucích osob (dále jen „ENO“) a Schengenském informačním systému druhé generace (dále jen „SIS II“). [4] Ve věci již žádosti žalobce nebylo vyhověno rozhodnutím policie ze dne 19. srpna 2020, čj. PPR-21007-1/ČJ-2020-990115. [5] Toto rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. září 2021, čj. 14 A 94/2020-35, a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. [6] Po tomto zrušujícím rozsudku vydala policie nové rozhodnutí, které je předmětem tohoto soudního řízení. Žádosti žalobce nebylo vyhověno. Policie napadeným rozhodnutím žalobci sdělila, jaké osobní údaje o něm eviduje. Konkrétně pod č. 1 žalovaná zmínila zpracovávání údajů žalobce v souvislosti s kontrolou žalobce na letišti Roissy CDG ve Francii, pod č. 2 se jednalo o osobní údaje žalobce týkající se jeho žádostí a žalob, pod č. 3 osobní údaje v trestní věci vraždy a vraždy ve stadiu pokusu v různých formách trestní součinnosti, žalobce má postavení osoby ostatní, bez konkrétního procesního postavení. Pod č. 4 se týká osobních údajů o neoprávněně pohřešovaných nebo neplatných dokladech totožnosti (cestovní pasy, pořízené Českou republikou a Řeckou republikou), pod č. 5 údaje z informačního systému cizinců. Ve všech případech žalovaná žádosti o výmaz osobních údajů nevyhověla. [7] Pokud jde o záznam v SIS II a ENO, tak policie žalobci sdělila, že zařazení bylo provedeno na základě požadavku ze dne 16. června 2017, následně byly důvody přezkoumávány, a záznam v evidenci nežádoucích osob byl aktualizován. V rámci přezkumu podle ust. § 155 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu“), a po posouzení přiměřenosti mezi důvodem zařazení žalobce a jeho důsledky, vyplynulo, že existuje důvodné nebezpečí, že by žalobce mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu páchání činnosti, která by vedla k užití síly a k ohrožení jiných osob, resp. jejich života a zdraví, dále prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu založeného na úctě k právům a svobodám člověka a občana a rovněž by mohl ohrozit bezpečnost státu jiným obdobným způsobem, např. styky s lidmi praktikujícími činnosti ohrožující bezpečnost státu. Důvody stále trvají, a jsou natolik závažné, že nelze s ohledem na ust. § 28 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o zpracování osobních údajů“), sdělit bližší informace. Žalobce je dlouhodobě hodnocen jako osoba bezpečnostně riziková. Poskytnutím poznatků či informací by došlo k ohrožení plnění úkolů v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. [8] V odůvodnění shora zmíněného zrušujícího rozsudku je uveden tento právní názor, který byl pro žalovanou při novém posouzení žádosti žalobce závazný: „18. V tomto ohledu je nutno zdůraznit, že dostatečným odůvodněním není odkaz na aplikovaná ustanovení zákona. Dostatečným odůvodněním není ani prosté konstatování, že žalobce splňuje podmínky zákona pro zařazení do ENO, které sestává z opakování znění zákona. Z rozhodnutí musí být především zřejmé, z jakých skutkových závěrů žalovaný vycházel, z jakých podkladů rozhodnutí tyto skutkové závěry učinil a jakými úvahami se řídil při hodnocení podkladů (rozsudek NSS, č. j. 6 Ads 87/2006-36). Požadavek na řádné odůvodnění správního rozhodnutí není samoúčelné. Jedná se také o důležitou pojistku před svévolí správních orgánů. Bylo povinností žalovaného v odůvodnění uvést konkrétní důvody (skutkové okolnosti), proč se domnívá, že žalobce splňuje zákonné podmínky pro setrvání v databázi ENO a SIS II. 19. Podle § 154 odst. 1 zákona o pobytu cizinců se nežádoucí osobou rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy. 20. Napadené rozhodnutí vůbec neaplikuje toto ustanovení na případ žalobce. Není ani zřejmé, pro jaký chráněný zájem vyjmenovaný v tomto ustanovení představuje pobyt žalobce na území nebezpečí. 21. U evidence ENO, žalovaná pouze odkázala na § 28 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Podle tohoto ustanovení spravující orgán žádosti podle odstavce 1, nevyhoví, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Podle odstavce 1 spravující orgán na žádost subjektu údajů sdělí, zda zpracovává osobní údaje vztahující se k jeho osobě. Jestliže takové údaje spravující orgán zpracovává, předá je subjektu údajů a sdělí mu informace o účelu zpracování osobních údajů, právních předpisech, na základě kterých tyto údaje převážně zpracovává, příjemcích, popřípadě kategoriích příjemců, předpokládané době uchování nebo způsobu jejího určení, právu požádat o opravu, omezení zpracování nebo výmaz osobních údajů a zdroji těchto údajů. 22. Dle soudu však odkazem na § 28 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/2019 Sb. nelze v tomto případě odůvodnit absenci jakéhokoliv odůvodnění rozhodnutí. Předně je nutno konstatovat, že žalovaná ani v napadeném rozhodnutí ani ve vyjádření k žalobě nijak nevysvětlila, jak by poskytnutí aspoň části důvodů mohlo ohrozit plnění úkolů v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti či další důvody zmíněné v tomto ustanovení. Soudu není zřejmé, proč žalobci nemohly být sděleny ani naznačeny žádné důvody pro zařazení do ENO. Přitom určité důvody jsou součástí neutajované části správního spisu. Žádost NCOZ o zařazení žalobce do ENO není označena jako utajovaná informace podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a žalovaná s ní ani takto nenakládala. Soud tedy není přesvědčen o tom, že absence jakéhokoliv odůvodnění zařazení žalobce do ENO byla nezbytná s ohledem na ochranu utajovaných informací či obecněji s ohledem na zájem ochrany bezpečnosti státu. 23. Městský soud vnímá, že boj proti organizovanému zločinu je citlivou záležitostí a často bude nutné využívat i utajované informace. Nakonec ve věci žalobce žalovaná vede i utajovanou část spisu. Nicméně ani v těchto případech nelze rezignovat na jakékoliv odůvodnění. Žalobce trefně poukazuje na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C‑300/11, ZZ v. Secretary of State for the Home Department, které se týkalo použití utajovaných informací v řízení o odepření vstupu cizince na území. Zde Soudní dvůr mimo jiné uvedl, že s ohledem na nutnost respektovat článek 47 Listiny základních práv EU (Právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces) je zejména nutné, aby byla dotčená osoba v každém případě seznámena s podstatou důvodů, z nichž vychází rozhodnutí o odepření vstupu. Potřeba chránit bezpečnost státu nemůže mít ten důsledek, že právo na opravný prostředek bude neúčinné. Absence odůvodnění v nyní posuzovaném případě je zvlášť nepochopitelná, pokud i neutajovaná část spisu určité relevantní skutečnosti obsahuje, jak bylo řečeno výše. 24. Lze tedy shrnout, že v části týkající se vedení osobních údajů žalobce v ENO je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 25. Pokud jde o zařazení do SIS II, tak ani zde napadené rozhodnutí neobsahuje žádné