1 Afs 54/2013 — Nejvyšší správní soud

15 Af 9/2022- 86 - text 32 15 Af 9/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobkyně: smart program s.r.o., IČO: 09110739 sídlem Anenská 186/5, Praha 1 zastoupená advokátem JUDr. Jakubem Hlínou sídlem Havlíčkova 1680/13, Praha 1 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2022, č. j. 24708/22/5100-41453-712140 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil následující zajišťovací příkazy vydané Finančním úřadem pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“), a to: - zajišťovací příkaz ze dne 29. 3. 2022, č. j. 2644376/22/2001-80543-110669, kterým bylo žalobkyni uloženo, aby zajistila úhradu DPH za zdaňovací období červenec 2021, která nebyla dosud stanovena, složením jistoty 101 325 Kč na depozitní účet správce daně (dále jen „zajišťovací příkaz 7/2021“); - zajišťovací příkaz ze dne 29. 3. 2022, č. j. 2646563/22/2001-80543-110669, kterým bylo žalobkyni uloženo, aby zajistila úhradu DPH za zdaňovací období srpen 2021, která nebyla dosud stanovena, složením jistoty 110 446 Kč na depozitní účet správce daně (dále jen „zajišťovací příkaz 8/2021“); - zajišťovací příkaz ze dne 29. 3. 2022, č. j. 2647892/22/2001-80543-110669, kterým bylo žalobkyni uloženo, aby zajistila úhradu DPH za zdaňovací období září 2021, která nebyla dosud stanovena, složením jistoty 333 911 Kč na depozitní účet správce daně (dále jen „zajišťovací příkaz 9/2021“); - zajišťovací příkaz ze dne 25. 3. 2022, č. j. 2452839/22/2001-80543-110669, kterým bylo žalobkyni uloženo, aby zajistila úhradu DPH za zdaňovací období říjen 2021, která nebyla dosud stanovena, složením jistoty 1 230 167 Kč na depozitní účet správce daně (dále jen „zajišťovací příkaz 10/2021“); - zajišťovací příkaz ze dne 29. 3. 2022, č. j. 2649272/22/2001-80543-110669, kterým bylo žalobkyni uloženo, aby zajistila úhradu DPH za zdaňovací období listopad 2021, která nebyla dosud stanovena, složením jistoty 989 764 Kč na depozitní účet správce daně (dále jen „zajišťovací příkaz 11/2021“) (dále též společně „zajišťovací příkazy“). II. Dosavadní průběh řízení a napadené rozhodnutí 2. Správce daně zjistil na základě poznatků z vlastní vyhledávací činnosti i analýzou dat z kontrolních hlášení, že žalobkyně byla ve zdaňovacích obdobích červenec až listopad roku 2021 (dále též „předmětná zdaňovací období“) opakovaně zapojena do obchodních transakcí zasažených daňovým podvodem. Konkrétně se jednalo o zapojení do obchodních řetězců, jejichž účelem je krácení DPH v rámci daňového podvodu. 3. Dne 25. 3. 2022 byly vydány správcem daně zajišťovací příkazy podle § 167 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“) ve spojení s § 103 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), kterými správce daně žalobkyni uložil, aby okamžikem vydání zajistila úhradu DPH za zdaňovací období červenec až listopad roku 2021, která dosud nebyla stanovena, složením jistoty 2 765 613 Kč na depozitní účet správce daně. 4. Dne 25. 4. 2022 byla správci daně doručena prostřednictvím datové schránky žalobkyně odvolání proti zajišťovacím příkazům. Vzhledem k tomu, že odvolání vykazovala vady, které bránily řádnému projednání věci, byla vydána dne 27. 4. 2022 výzva k odstranění vad odvolání pod č. j. 3937947/22/2001-80543-110669. Doplnění odvolání byla správci daně doručena dne 24. 5. 2022. Z důvodu totožných námitek žalovaný i s ohledem na procesní ekonomii spojil daná řízení a rozhodl o nich společně napadeným rozhodnutím. 5. Žalobkyně v odvolání uplatnila celou škálu odvolacích námitek vztahujících se zejména k předpokladu budoucího stanovení daně a budoucího ohrožení výběru daně. 6. Žalovaný k jednotlivým zdaňovacím obdobím zrekapituloval zjištěné skutečnosti s tím, že žalobkyně vystupovala v řetězci na pozici tzv. „buffer“, kterému plyne výhoda z účasti na podvodném řetězci ve formě uplatnění nároku na odpočet daně, která nebyla uhrazena do státního rozpočtu. Svým zapojením v řetězci pak žalobkyně přispěla ke krácení daně v řetězci, tj. k porušení principu neutrality DPH. K neodvedení daně v jednotlivých zdaňovacích obdobích nedošlo v důsledku ojedinělého podnikatelského selhání článků řetězce na pozici „missing trader“, ale v důsledku daňového podvodu, do něhož je žalobkyně opakovaně za zdaňovací období červenec až listopad roku 2021 zapojena. 7. Správce daně předpokládal, že obchodní model žalobkyně je založen na tom, že pořizuje zboží (motorová vozidla) z jiných členských států EU do tuzemska, při současné snaze minimalizovat odvod DPH. Žalobkyně pořizuje zboží (motorová vozidla) bez daně – tedy za výhodnější cenu na základě osvobození od DPH ze strany dodavatelů žalobkyně z jiných členských států EU. Žalobkyně je plátce do tuzemska, kde takto pořízené zboží (motorová vozidla) dodává konečným zákazníkům, čímž by měly být výstupy žalobkyně vlivem toho zatíženy vysokou daňovou povinností, a proto navyšuje vstupy u DPH plněními, která jsou zatížena daňovým podvodem. Vstupy, u nichž si žalobkyně uplatnila nárok na odpočet daně, činí za předmětná zdaňovací období – 100 % z celkových vstupů za červenec 2021, za srpen 2021 činí 95,77 % z celkových vstupů, za září 2021 činí 99,82 % z celkových vstupů, za říjen 2021 činí 99,82 % z celkových vstupů a za listopad 2021 činí 99,77 % z celkových vstupů. Obchodní model žalobkyně je rozdělen na dvě větve. V rámci první větve, která probíhá na území jiných členských států EU a převozu do tuzemska, se jedná o reálný ekonomický model. V rámci druhé větve se jedná o plnění, která jsou zatížena detekovaným daňovým podvodem v rámci jednotlivých zdaňovacích období. Platby za plnění mezi uvedenými články v řetězci neprobíhaly bezhotovostně. Žalobkyně buď vybírá peníze v hotovosti či je přeposílá na účty třetích osob (neregistrované účty u správce daně). 8. Na základě zjištěných skutečností svědčících o zapojení žalobkyně do obchodních transakcí zasažených chybějící daní, žalovaný shledal důvodný předpoklad, že v daném případě byly zjištěny takové objektivní okolnosti a nestandardnosti v rámci podvodných řetězců i detekována chybějící daň, což vše dohromady nasvědčuje závěru správce daně, že žalobkyně ve vztahu k dotčeným přijatým zdanitelným plněním nebyla pouhým náhodným účastníkem obchodních řetězců, který o existenci podvodného jednání nemohl mít povědomí. K uvedenému pak žalovaný blíže odkázal na zjištěné skutečnosti rozepsané v zajišťovacích příkazech v bodě 3 Zapojení daňového subjektu do obchodních transakcí zasažených chybějící daní. Pochybnosti správce daně byly konkretizovány zjištěními i o jednotlivých společnostech, které jsou jednotlivými články v detekovaných řetězcích [sídlí na virtuální adrese, nemají provozovnu, nemají žádný majetek a zázemí, nemají zaměstnance, nemají webové stránky, články v řetězci neplní své povinnosti vůči správci daně, byly zjištěny daňové nedoplatky, platby za plnění mezi uvedenými články v řetězci neprobíhaly bezhotovostně, neukládají účetní závěrky do Sbírky listin, se společnostmi Merylex s.r.o., TOZDE s.r.o. (dále jen „Merylex“ a „TOZDE“) bylo zahájeno řízení ve věci vydání rozhodnutí o nespolehlivém plátci dle § 106a ZDPH, atd]. 9. Vzhledem ke specifikovaným skutečnostem o opakovaném zapojení žalobkyně do obchodních transakcí zasažených podvodem s tím, že se jedná o opakující se obchodní model v jednotlivých zdaňovacích obdobích, kde se většinou jen jednotlivé společnosti střídají na různých pozicích v řetězci, navíc jednotlivé společnosti vykazují stejné rizikové znaky, svědčí o tom, že žalobkyně ve vztahu k dotčeným přijatým zdanitelným plněním nebyla pouhým náhodným účastníkem detekovaných podvodných řetězců, a lze tak důvodně předpokládat, že žalobkyně musela mít o možné existenci podvodu na dani přinejmenším pochybnosti. Správci daně tak vznikl důvodný předpoklad, že žalobkyni z důvodu účasti na obchodování vykazujícím znaky zasažení podvodem na DPH, o němž vědět mohla a měla, nepřísluší jí uplatněný nárok na odpočet daně podle § 72 ZDPH za předmětná zdaňovací období z přijatých zdanitelných plnění od výše uvedených dodavatelů, resp. jí nebude přiznán v souladu s judikaturou SDEU. Žalovaný tak shodně se správcem daně dospěl k závěru, že předpoklad budoucího stanovení daně u žalobkyně je naplněn. 10. K předpokladu budoucího ohrožení výběru daně žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že z majetkové analýzy žalobkyně vyplývá, že žalobkyně nedisponuje žádným nemovitým majetkem, není ani vlastníkem žádného vozidla. V rozvaze sestavené ke dni 31. 12. 2020, která je př