1 Afs 40/2005 — Nejvyšší správní soud

5 A 41/2023- 82 - text 15 5 A 41/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: Městská část Praha 5 se sídlem náměstí 14. října 1381/4, Praha 5 – Smíchov zastoupená Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem se sídlem Údolní 567/33, Brno proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 – Staré Město za účasti: M. J. bytem X zastoupená Mgr. Radkem Budínem, advokátem se sídlem Lihovarská 1060/12, Praha 9 – Libeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2023, č. j. MHMP 1389189/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Úřad městské části Praha 5 (dále jen „stavební úřad“), vydal k žádosti osoby zúčastněné na řízení (dále jen „stavebník“) ze dne 30. 9. 2021 územní rozhodnutí ze dne 16. 6. 2022, č. j. MC05 66866/2022, o umístění stavby s názvem „X“ sestávající z bytového domu o jednom podzemním a čtyř nadzemních podlaží o celkovém počtu 10 bytů s dispozicí 2+kk až 4+kk. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný v záhlaví tohoto rozsudku uvedeným rozhodnutím potvrdil a odvolání zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného brojí žalobkyně podanou žalobou. 2. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí k námitkám žalobkyně vzneseným v odvolání uvedl, že soulad záměru s územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování posuzuje příslušný orgán územního plánování. Jeho názor je závazný pro stavební úřad. Závazné stanovisko žalovaného ze dne 8. 9. 2021, č. j. MHMP 10223289/2021, které určilo, že záměr je v souladu s územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy (opatření obecné povahy č. 55/2018, dále i jen „územní plán“), bylo přezkoumáno Ministerstvem pro místní rozvoj závazným stanoviskem ze dne 1. 3. 2023, č. j. MMR-15636/2023-81, které částečně změnilo závazné stanovisko žalovaného a ve zbytku jej potvrdilo. Závazné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj se přitom s námitkami žalobkyně vypořádalo. Žalovaný dále na stranách 7 – 11 žalobou napadeného rozhodnutí citoval značnou část závazného stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj. 3. Žalovaný dále uvedl, že záměr je dle dokumentace vysoký 11,465 metrů. Regulovaná výška záměru tak odpovídá III. výškové hladině (0 – 12 metrů) podle § 25 nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterými se ustanovují obecné požadavky na využití území a technické požadavky na stavbu v hlavním městě Praze (dále jen „pražské stavební předpisy“). Srovnáním s výškami okolních staveb s přihlédnutím k územně analytickým podkladům hl. m. Prahy se stavby s podobnou regulovanou výškou v území vyskytují. Lokalita 344 K Barrandovu je obytnou lokalitou s urbanistickou strukturou zahradního města. Kromě rodinných domů se zde nachází i domy bytové (např. domy na par. č. XA a XB). Nejedná se o historické jádro lokality, jelikož to by musel zakreslit územní plán. Zastavěná plocha záměru i výškové řešení je v souladu s okolní zástavbou. Míra zastavění pozemku záměru je v okolí nejvyšší (39,7 %), nikoliv však diametrálně (33,7 % u stavby č. p. XA; 31,7 % u stavby č. p. XB; 34 % u stavby č. p. XC). 4. K námitce počtu parkovacích míst žalovaný uvedl, že hrubá podlažní plocha záměru má dle technické dokumentace 1 248,75 m2. Určení hrubé podlažní plochy je dle § 158 a § 159 stavebního zákona kompetencí projektanta. Dle žalovaného je hrubá podlažní plocha třetího nadzemního podlaží cca 317 m2, což je stejná hodnota, kterou určil projektant v souhrnné technické zprávě. Tomu odpovídá počet vázaných a návštěvnických stání dle § 32 pražských stavebních předpisů. K námitce nesplnění normových požadavků ČSN 73 6058 u některých parkovacích stání žalovaný uvedl, že tato norma není závazná, jelikož § 57 pražských stavebních předpisů stanoví pravidla vlastní. K námitce kolize vlečných křivek u některých parkovacích stání se zakreslenými sloupy uvedl, že v územním řízení se záměr umisťuje z hlediska jeho celkových vnějších rozměrů a umístění na pozemku. Vnitřní dispozice se závazně neumisťují a lze je v navazujícím řízení upřesňovat. Zároveň uvedl, že umístění 12 stání do interiéru 1. podzemního podlaží je možné. Žalovaný na str. 14 a 15 dále reagoval na námitky týkající se jednotlivých parkovacích stání. 5. K námitce, že chodník u záměru je v rozporu s požadavky ČSN 73 6110, žalovaný uvedl, že tato ČSN není pro posouzení stavebního záměru závazná. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ji jmenuje pouze jako normu doporučenou. Minimální šíři chodníku na území hl. m. Prahy stanoví pouze vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (ve znění do 31. 12. 2023), která v bodě 1.0.2. přílohy č. 2 stanoví nejméně šířku chodníku 1,5 metru, včetně bezpečnostních odstupů. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a stavebníka a další podání 6. Pro přehlednost uvede městský soud jednotlivé námitky v samostatných kapitolách, ve kterých i shrne vyjádření žalovaného a stavebníka k daným námitkám. II. 1 Aktivní procesní legitimace 7. Žalobkyně v podané žalobě poznamenala, že je městskou částí hl. m. Prahy ve smyslu § 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, která je povinna pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Rozhodnutím napadeným žalobou bylo zasaženo do jejího práva na samosprávu a do práva vlastnického a je více než pravděpodobné, že dojde ke zhoršení kvality života občanů na území žalobkyně. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že námitka zásahu do vlastnického práva je tak nekonkrétní, že není ani přezkoumatelná soudem. 9. Žalobkyně v replice uvedla, že k založení procesní aktivní legitimace postačí tvrzení o zkrácení na subjektivních právech. Dotčení na jejích právech bylo v žalobě tvrzeno dostatečně. II. 2 Rozpor s územně plánovací dokumentací a cíli a úkoly územního plánování 10. Žalobkyně namítá, že žalovaný nedostatečně vypořádal její námitky poukazující na rozpor záměru s územním plánem a cíli a úkoly územního plánování ve smyslu § 18 a 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 23. 1. 2023. Záměr je situován v ploše s funkčním využitím OB – čistě obytné bez kódu míry využití území, tedy ve stabilizovaném území. Podle územního plánu je v tomto území možné zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury a vyloučena je rozsáhlá stavební činnost. Je třeba brát na zřetel charakter území s přihlédnutím ke stávající urbanistické struktuře a stávajícím hodnotám výškové hladiny uvedeným v územně analytických podkladech hl. m. Prahy. Je tak nutné, aby se záměr přizpůsobil převažujícímu charakteru území. Dle žalobkyně nelze stávající stavbu v podobě rodinné vily s historicky architektonickou hodnotou nahradit stavbou zcela jiného druhu o naprosto rozdílných a podstatně vyšších parametrech. Bytové domy jsou v lokalitě ojedinělé. Charakter lokality určuje také velké množství zeleně. Záměr však zabere plochu o více než 365 m2 z celkové rozlohy 905 m2. Bytový dům má být složen z 10 jednotek, což je více než u ostatních budov typických pro lokalitu. Stávající vila měla pouze 2 jednotky. Dle územně analytických podkladů hl. m. Prahy je v místě záměru index využití lokality 0,18234, což odpovídá kódu míry využití plochy A, pro kterou jsou typická podlažnost 2 nadzemní podlaží. Tomuto charakteru odpovídá historické jádro lokality, kde se nachází i předmětný záměr. 11. Závazné stanovisko žalovaného ze dne 8. 9. 2021 dle žalobkyně bez dalšího převzalo údaje uvedené v dokumentaci záměru. V dokumentaci je však uvedeno, že „navržený objekt je umístěn na půdorysu stávající stavby“, ačkoliv do tohoto půdorysu je zahrnuta většina zpevněných ploch ve svahu v okolí původního objektu, přičemž navrhovaný objekt pozemky využívá násobně intenzivněji. Koeficient podlažních ploch původního objektu je cca 0,5, což hraničně odpovídá kódu míry využití plochy B typickému pro lokalitu. Nově navrhovaný záměr má dosahovat koeficientu podlažních ploch F. V údajích hrubé podlažní plochy jsou zároveň zásadní nesrovnalosti. Žalovaný k námitkám vzneseným ve správním řízení pouze uvedl, že je vypořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ve svém závazném stanovisku ze dne 1. 3. 2023, takové vypořádání považuje žalobkyně za nedostatečné a tedy nepřezkoumatelné. Správní orgán, který řízení vede, se nemůže bez dalšího spolehnout na závěry podkladových závazných stanovisek, ale musí závazné stanovisko samostatně posoudit stran úplnosti, určitosti a srozumitelnosti (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2016, č. j. 4 As 17/2016-44). Ministerstvo pro místní rozvoj ve svém stanovisku porovnalo záměr pouze