9 Ads 83/2014 — Nejvyšší správní soud

8 A 10/2024- 37 - text 10 8 A 10/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobkyně proti žalovanému Liberecká obalovna, s.r.o., IČ 62245589, sídlem Hrádecká 247, 460 01 Liberec, zastoupená Mgr. Ivanem Karfíkem, advokátem, sídlem Vlašská 352/16, Praha 1, Ministerstvo průmyslu a obchodu, sídlem Na Františku 1039/32, 110 15 Praha 1, zastoupený JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem, sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 11. 2023, č. j. MPO 106691/23/11200/01000 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně na základě Výzvy 1 z Programu podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen vyhlášené dne 2. 11. 2022 (dále jen ,,výzva“) podala žádost o poskytnutí dotace (dále jen ,,žádost“). Žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 8. 2023, č. j. MPO 77625/2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), rozhodl tak, že se dotace poskytnutá na základě žádosti v souladu s § 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech) žalobkyni odjímá z důvodu uvedení nepravdivých údajů v žádosti. Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí rozklad, který byl rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu ze dne 23. 11. 2023, č. j. MPO 106691/23/11200/01000 (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítnut a rozhodnutí Ministerstva bylo potvrzeno. Proti napadenému rozhodnutí nyní žalobkyně brojí žalobou. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Předmětem sporu je otázka, zda žalobkyně naplňuje vylučující podmínku uvedenou v čl. 5.4 výzvy. Žalobkyně nefiguruje na sankčních seznamech Evropské unie (dále jen „EU“), žalovaný však tvrdí, že mezi její skutečné majitele patří i Oleg Vladimirovič Děripaska, (dále jen „pan Děripaska“), který na sankčních seznamech figuruje. 3. Žalobkyně primárně namítá, že dle čl. 5 bodu 5.4. výzvy je nutné nejprve definovat okruh osob, které se považuji za vlastníky, spoluvlastníky, ovládající osoby nebo spolumajitele žadatele. Dovětek v čl. 5.4 výzvy, dle kterého se k velikosti podílu osob zahrnutých na sankčních seznamech EU nepřihlíží, lze aplikovat teprve poté, co je vymezen okruh osob, jejichž vztah k žadateli o dotaci se posuzuje. Také žalovaný v napadeném rozhodnutí připouští, že je nutné nejprve zkoumat, kdo je skutečný majitel žalobkyně ve smyslu zákonné definice (kterou pan Děripaska nenaplňuje), pak lze teprve vést úvahy o velikosti podílu skutečného majitele. 4. Žalobkyně namítá, že dotační podmínky považuje za neurčité a nejasné, neboť pojem skutečného majitele je vykládán odlišně od zákona o evidenci skutečných majitelů. Neurčitost spatřuje žalobkyně zejména v odlišné interpretaci pojmu skutečný majitel, který byl žalovaným pro účely odnětí dotace vykládán sice v souladu se zákonem o evidenci skutečných majitelů, nicméně za současného opomenutí jeho neoddělitelného atributu, a to výše podílu na žadateli. 5. Žalobkyně dále namítá, že pan Děripaska není skutečným majitelem žalobkyně ve smyslu zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZESM“), na který se čl. 5.4. výzvy odkazuje. K otázce skutečného majitele odkázala žalobkyně na ustanovení § 2 písm. c) a § 4 odst. 1 zákona o evidenci skutečných majitelů a uvedla, že pan Děripaska nenaplňuje (a ke dni podání žádosti) nenaplňoval žádnou z uvedených definic skutečného majitele. 6. Dále žalobkyně namítá, že při uvedení pana Děripasky v příloze I přímo použitelného Nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (dále jen „Nařízení č. 269/2014“) došlo také k vyloučení pana Děripasky z vlastnické struktury skupiny STRABAG a na pana Děripasku je nutné hledět jako kdyby nebyl spoluvlastníkem skupiny STRABAG. Jeho uvedením v této příloze došlo totiž mimo jiné ke zmrazení majetkové účasti společnosti MKAO „Rasperia Trading Ltd.“ na skupině STRABAG a pan Děripaska nemůže s podílem jakkoliv nakládat či vykonávat práva s ním spojená. 7. K vlastnění v evropských sankčních předpisech žalobkyně uvedla, že výzva vychází ze sdělení Evropské komise – Dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2022/C 131 I/01) („krizový rámec“) a sdělení Evropské komise – Změna dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2022/C 280/01). Podle krizového rámce se podpora „[…] neposkytuje podnikům, na něž se vztahují sankce přijaté EU, mimo jiné včetně podniků vlastněným nebo ovládaných osobami, subjekty či orgány, na něž jsou namířeny sankce přijaté EU […]“. 8. Pojem „vlastnění“ je nutno vykládat v souladu s krizovým rámcem. Citovaný článek krizového rámce je v souladu s výše uvedeným článkem 2 Nařízení č. 269/2014, pokud jde o zmrazení (odst. 1), i o zákaz zpřístupnění finančních prostředků a ekonomických zdrojů (odst. 2), jehož smyslem je postihnutí nejen osob přímo na sankčních seznamech uvedených, ale i subjektů, které takové osoby mají ve své vlastnické struktuře, pakliže je naplněna definice vlastnění. Tuto definici citované Nařízení č. 269/2014 ani krizový rámec neobsahují, nýbrž ji odvozují z nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu („Nařízení č. 2580/2001“), podle kterého se přitom vlastnictvím právnické osoby, skupiny nebo subjektu rozumí „držení 50 % nebo více vlastnických práv k určité právnické osobě, skupině nebo subjektu, nebo vlastnictví většinového podílu“. 9. Uvedený výklad pojmu vlastnění rovněž potvrzují aktuální zásady nejlepší praxe EU pro efektivní implementaci omezujících opatření, podle nichž se s odkazem na Nařízení č. 2580/2001 o vlastnění jedná v případě, kdy má posuzovaná osoba podíl ve výši více než 50 %. Ani tuto definici však pan Děripaska nesplňuje a je tak třeba konstatovat, že žalobkyně není ve smyslu příslušných přímo použitelných evropských nařízení vlastněna či spoluvlastněna panem Děripaskou. 10. Pro úplnost pak žalobkyně konstatuje, že ani na základě předpisů tuzemského soukromého práva nelze dojít k závěru, že by žalobkyně byla právnickou osobou, která je vlastněna či spoluvlastněna panem Děripaskou. Předmět a obsah vlastnického práva je vymezen v ustanoveních § 1011 a 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). V daném případě je předmětem vlastnictví podíl ve společnosti s ručením omezeným ve smyslu § 31, § 133 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), podíl pak upravuje § 31 ZOK. Vlastníky podílů žalobkyně ve smyslu příslušných ustanovení OZ a ZOK jsou společníci zapsaní v obchodním rejstříku. Pan Děripaska však společníkem žalobkyně není a žádný podíl v žalobkyni mu nepatří. 11. Žalobkyně není subjektem ovládaným panem Děripaskou podle evropské právní úpravy ani podle českých právních předpisů, a to nejpozději ode dne svého zařazení do sankčních seznamů EU. Stejné závěry platí i v případě, že by se na situaci měla aplikovat tuzemská právní úprava institutu ovládání. V důsledku zmrazení totiž nemůže pan Děripaska uplatňovat přímo ani nepřímo žádný vliv v žalobkyni, natož rozhodující vliv ve smyslu § 74 a násl. ZOK. I pokud by ke zmrazení prostředků nedošlo, pan Děripaska by nebyl v žádném případě oprávněn k výkonu rozhodujícího vlivu ve smyslu § 74 ZOK. Ke dni 18. srpna 2022 byla totiž uzavřena nová syndikátní smlouva mezi hlavními akcionáři Haselsteiner Family, Uniqa-Group a Raiffeisen-Group, zakládající vztah společného ovládání vůči společnosti STRABAG SE, bez účasti společnosti MKAO „Rasperia Trading Limited.“ 12. Žalobkyně dále namítá, že STRABAG SE je společností, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu a jsou tedy dostupné k obchodování veřejnosti. Akcionářem se tak může stát jakákoliv osoba, aniž by měla společnost STRABAG SE možnost nabytí veřejně obchodovatelných akcií určitou osobou zabránit nebo ovlivnit. Pokud by měl obstát výklad kritérií dle čl. 5 bodu 5.4. výzvy na němž trvá žalovaný, bylo by nutné argumentem ad absurdum dospět k závěru, že z okruhu oprávněných žadatelů je vyloučena i právnická osoba, jejímž akcionářem je osoba uvedená na sankčních seznamech držící i byť jenom jednu akcii, kdy zároveň právnická osoba nemůže vlastnictví tohoto podílu nijak ovlivnit. 13. Agenda provádění mezinárodních sankcí závazných v České republice je v kompetenci FAÚ. Ze sdělení FAÚ ze dne 8. srpna 2022, č. j. FAU-101036/2022/031, přitom plyne, že zmiňované sankce na žalobkyni a její majetek – i přes evropské sankce uvalené na pana Děripasku – nedopadají. N