1 Ad 14/2025 – Městský soud v Praze

1 Ad 14/2025- 55 - text  9 1 Ad 14/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci žalobkyně: E. T., narozené dne X, bytem X, zastoupené Mgr. Ing. Janem Šelderem, advokátem, sídlem Thámova 402/4, 186 00 Praha 8 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 3. 2025, čj. RN-X X X-342-LM, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně žádala o přiznání invalidního důchodu z důvodu zhoršeného zdravotního stavu, Česká správa sociálního zabezpečení její žádosti však nevyhověla, neboť dle posudku o invaliditě lékařky Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) v námitkovém řízení poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 %, k dosažení nároku na invalidní důchod je však potřeba zjištění poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu minimálně o 35 %. V případě žalobkyně se tak dle žalované nejedná o invaliditu. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně včasnou žalobu. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně v žalobě vznesla v zásadě tři hlavní námitky: (i) nesouhlasila s posouzením svého zdravotního stavu, (ii) namítla, že správní orgány si nevyžádaly zdravotnickou dokumentaci její praktické lékařky MUDr. R. R., a (iii) žalobkyně neměla možnost doložit zdravotnickou dokumentaci před vydáním rozhodnutí o námitkách. 3. Žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že posudek IPZS vypracovaný v námitkovém řízení, který byl podkladem napadeného rozhodnutí, splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti. Žalovaná proto odkázala na obsah svého rozhodnutí. S ohledem na žalobní námitky však žalovaná navrhla, aby byl proveden důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí podle § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Připomněla, že relevantním podkladem pro tento účel je zdravotnická dokumentace žalobkyně vydaná nejpozději ke dni napadeného rozhodnutí. 5. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 6. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobkyně podala dne 15. 7. 2024 žádost o přiznání invalidního důchodu. Česká správa sociálního zabezpečení tuto žádost zamítla rozhodnutím ze dne 21. 11. 2024, čj. R-21.11.2024 – 426/x x x (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“), neboť dle posudku lékaře IPZS ze dne 19. 11. 2024, čj. LPS/2024/15527-P2_CSSZ, žalobkyně nebyla invalidní. Její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 5 %. Onemocnění, které posudkový lékař shledal jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně, tj. rezistentní arter. hypertenze, odpovídalo zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole IX, oddílu A, položce 8a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. 7. Námitky žalobkyně ze dne 20. 12. 2024 žalovaná rozhodnutím ze dne 24. 3. 2025, čj. RN-X X X-342-LM, zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila podle § 88 odst. 8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a § 90 odst. 5 věty první správního řádu. Uvedené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku o invaliditě ze dne 28. 2. 2025 lékařky IPZS v námitkovém řízení, podle kterého pracovní schopnost žalobkyně poklesla z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 20 % (horní hodnota procentního rozmezí), přičemž nebyly shledány medicínské důvody pro další navýšení míry poklesu pracovní schopnosti. Za rozhodující příčinu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu lékařka IPZS v námitkovém řízení určila vertebrogenní algický syndrom C a L páteře na podkladě degenerativních změn s poruchou dynamiky a bez myeloradikulopatie, a odpovídalo zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, oddílu E položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Posudková lékařka dále v posudku uvedla, že odlišná aplikace posudkových kritérií (zařazení do jiné kapitoly a změna procentní hodnoty poklesu pracovní schopnosti) nevedla ke změně posudkového závěru lékaře v I. stupni řízení ve smyslu neuznání invalidity. V. Posouzení věci Městským soudem v Praze 8. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.), a po provedeném ústním jednání dne 20. 10. 2025 dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 9. Při jednání setrvali účastníci řízení na svých dosavadních stanoviscích a procesních návrzích a odkázali na obsah svých dosavadních podání. 10. Při posouzení dané věci soud vycházel z následujících ustanovení právních předpisů. 11. Podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 29. 6. 2025, má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. 12. Podle § 39 odst. 1 téhož zákona [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 13. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že [j]estliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 14. Podle § 39 odst. 3 cit. ustanovení [p]racovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 15. Podle § 54 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění [n]árok na důchod vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. 16. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění rozhodném pro věc žalobkyně, tj. ve znění účinném do 31. 3. 2025 (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), [m]inisterstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. 17. Příloha 1 k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) – dále jen „vyhláška“, pak třídí jednotlivá zdravotní postižení do příslušných kategorií podle jejich povahy a závažnosti a ke každé položce stanoví procentní míru přisuzovatelného zhoršení pracovní schopnosti posuzované osoby. 18. Z výše uvedené právní úpravy vyplývá, že pojištěnec ve věku žalobkyně má nárok na invalidní důchod za současného splnění dvou podmínek, a sice že se stane invalidním a zároveň získá potřebnou dobu pojištění. Správní orgán není sám oprávněn zkoumat, zda a k jakému datu se žadatel stal, popř. zůstal, invalidním. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je tak závislé především na odborném lékařském posouzení. Správní orgán je pouze oprávněn a zároveň též povinen vyhodnotit, zda lékařský posudek, ze kterého při posouzení nároku na invalidní důchod vychází, splňuje požadavky na úplnost a přesvědčivost. 19. V projednávaném případě žalobkyně zpochybňovala závěry posudkové lékařky IPZS v námitkovém řízení, ze kterých vycházela žalovaná [námitka (i)]. 20. Protože stejně jako žalovaná, ani soud sám není oprávněn zkoumat zdravotní stav žalobkyně, neboť k tomu nemá odbornou způsobilost, v souladu s výše citovaným § 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního pojištění soud požádal o posouzení zdravotního stavu žalobkyně Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále též „PK MPSV“ nebo „komise“). Posudek PK MPSV ze dne 16. 9. 2025, evidenční číslo: SZ/2025/924-PH-22 (dále jen „posudek PK“) byl soudu doručen dne 25. 9. 2025. Soud provedl posudek PK jako