1 Ad 4/2025 – Městský soud v Praze

1 Ad 4/2025- 170 - text  9 1 Ad 4/2025- [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci žalobkyně: E. E., narozené dne X, bytem X, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 11. 2024, čj. RN-X X X-342R-SR, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 11. 2024, čj. RN-X X X-342R-SR, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně žádala o přiznání invalidního důchodu z důvodu zhoršeného zdravotního stavu, Česká správa sociálního zabezpečení jí na základě posudků lékařů Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) přiznala invaliditu II. stupně s poklesem pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 60 %, invalidita vznikla ke dni 2. 9. 2021 a je dán předpoklad její trvalé platnosti. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím žalované. Žalovanou zjištěný zdravotní stav žalobkyně totiž neodpovídá skutečné závažnosti a dopadu do jejího každodenního života, jakož i na její pracovní schopnost. Dle žalobkyně nebyly zohledněny všechny lékařské zprávy, dle jejího názoru odpovídá její zdravotní stav III. stupni invalidity. Žalobkyně uvedla všechny své diagnózy a přiložila řadu lékařských zpráv. Její zdravotní stav ji neumožňuje samostatně vykonávat většinu každodenních činností, je extrémně unavená jak fyzicky, tak psychicky, je plně závislá na pomoci jiných osob, což zcela vylučuje jakoukoliv pracovní činnost. Žalobkyně dodala, že její zdravotní stav ji výrazně ovlivňuje i v její schopnosti vést normální život. Přiznání nižšího než III. stupně invalidity ji staví do situace, kdy nemůže pokrýt základní životní potřeby. Současně požádala soud o vyžádání nezávislého lékařského posudku od soudního znalce, který objektivně posoudí její zdravotní stav. 3. Žalobkyně navrhla, aby soud rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 4. Podle žalované shromážděné medicínské nálezy (a to včetně listin uplatněných prve spolu s opravným prostředkem) ve prospěch invalidity nejvyššího stupně nesvědčily. Kvalifikaci shledaného dominantního postižení v intencích kapitoly VI položky 6d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, posudková lékařka přitom dostatečně osvětlila. Co se týče zmíněných komentářů praktického lékaře (dalších odborných lékařů), pak tyto postrádají v pojednávaném bodě potřebnou relevanci, neboť validní závěry ohledně objektivně dokladovaného funkčního deficitu do profesní sféry jedince smí činit toliko posudkový lékař (§ 8 odst. 1, 4 a 7 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v aktuálním znění), eventuálně znalec. Poněkud nepřípadně vyznívá však vznesený požadavek na vypracování primárně znaleckého posudku. Žalovaná upozornila žalobkyni na direktivu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Potenciální nedostatky (nepřesvědčivost, neúplnost, rozpornost aj.) posudku komisionálního řeší potom v první řadě vyžádaný posudek doplňující či srovnávací. K řešení tíživé finanční situace žalovaná odkázala žalobkyni na jiná odvětví systému sociálního zabezpečení, přičemž nejde o aprobované posudkové hledisko. 5. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Obsah správního spisu 6. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobkyně podala dne 14. 2. 2024 žádost o přiznání invalidního důchodu. 7. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 4. 7. 2024, čj. X, na základě posudku posudkového lékaře IPZS ze dne 6. 6. 2024, čj. LPS/2024/4819-P2_CSSZ (dále jen „posudek I. stupně“), žalobkyni přiznala invaliditu II. stupně, neboť žalobkyně byla shledána invalidní podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. V jejím případě se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 citovaného zákona, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole VI, položce 6d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě, pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně 60 %. Posudkový lékař neshledal posudkově relevantní důvody pro navýšení procentní míry podle § 3 citované vyhlášky. Za den vzniku invalidity stanovil 2. 9. 2021, tj. počátkem studia žalobkyně na soukromé střední škole) a platnost posudku do 31. 5. 2027, neboť dle posudkového lékaře je možné zdravotní stav žalobkyně léčebnými a režimovými opatřeními pozitivně ovlivnit natolik, že lze očekávat zlepšení pracovní schopnosti. 8. Dne 14. 8. 2024 podala žalobkyně proti tomuto rozhodnutí námitky. 9. Žalovaná námitky zamítla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 8. 11. 2024, čj. X, podle § 88 odst. 8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a § 90 odst. 5 správního řádu. Vycházela přitom z nového posouzení zdravotního stavu žalobkyně v posudku lékařky IPZS v námitkovém řízení ze dne 18. 10. 2024, čj. LPS/2024/1581-NR-PLZ_CSSZ (dále jen „posudek II. stupně“). Posudková lékařka IPZS v námitkovém řízení se ztotožnila s posudkovým lékařem v I. stupni jak v otázce rozhodujícího zdravotního postižení, tak jeho zařazení pod kapitolu VI, položku 6d, procentní míry poklesu pracovní činnosti i datu vzniku invalidity. Jedinou odlišností byl závěr o platnosti posudku, kdy posudková lékařka v námitkovém řízení konstatovala, že zdravotní stav žalobkyně nelze další léčbou zásadně ovlivnit a kontrola invalidity se tak jeví jako nedůvodná, proto platnost stanovila trvale. Žalobkyně v té době studovala, což zvládala, zatím nepracovala, ale je předpoklad vzhledem k nabytému vzdělání lehké administrativní práce v chráněné dílně či v rámci chráněné dílny práce z domova. V. Posouzení věci Městským soudem v Praze 10. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.), a po provedeném ústním jednání dne 1. 12. 2025 dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Při jednání setrvali účastníci řízení na svých dosavadních stanoviscích a procesních návrzích a odkázali na obsah svých dosavadních podání. 12. Při posouzení dané věci soud vycházel z následujících ustanovení právních předpisů. 13. Podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“), ve znění účinném do 18. 12. 2024, má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. 14. Podle § 39 odst. 2 téhož zákona [j]estliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 15. Podle § 54 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění [n]árok na důchod vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. 16. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění rozhodném pro věc žalobkyně, tj. ve znění účinném do 18. 12. 2024 (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), [m]inisterstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. 17. Příloha k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) – dále jen „vyhláška“, třídí jednotlivá zdravotní postižení do příslušných kategorií podle jejich povahy a závažnosti a ke každé položce stanoví procentní míru poklesu pracovní schopnosti posuzované osoby. 18. Z výše uvedené právní úpravy vyplývá, že pojištěnec ve věku žalobkyně má nárok na invalidní důchod za současného splnění dvou podmínek, a sice že se stane invalidním a zároveň získá potřebnou dobu pojištění. Správní orgán není sám oprávněn zkoumat, zda a k jakému datu se žadatel stal, popř. zůstal, invalidním. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je tak závislé především na odborném lékařském posouzení (viz § 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). S