Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové, soudce JUDr. Jaromíra Klepše a soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci…
10 Af 13/2021- 153 - text
16
10 Ad 13/2024
[OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové, soudce JUDr. Jaromíra Klepše a soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci
žalobkyně: DALTEK GROUP a. s., IČ: 258 18 759
sídlem Sokolská 1792/52, 120 00 Praha 2
zastoupená Ing. Tomáš Goláň, daňová kancelář s. r. o.
sídlem Jiráskova 1284, 755 01 Vsetín
proti
žalovanému: Generální ředitelství cel
sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 04. 2021, č. j. 4511-6/2021-900000-311,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Předmět sporu
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 16.04.2021, č. j. 4511-6/2021-900000-311 (dále „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti dodatečným platebním výměrům Celního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 22. 04. 2020, č. j. 39642-4/2020-510000-51 a č. j. 39642-5/2020-510000-51 (dále „prvoinstanční rozhodnutí“) a tyto byly zároveň žalovaným potvrzeny. Prvoinstančními rozhodnutími Celní úřad pro hlavní město Prahu (dále též „celní úřad“) dodatečně vyměřil žalobkyni konečné antidumpingové clo ve výši 239 626 Kč a 393 475 Kč, a to ve výši rozdílu mezi částkami cla původně vyměřenými (0 Kč) rozhodnutími v celním řízení ev. č. 17CZ5300001C3IYYN0 ze dne 29. 08. 2017 a 17CZ5100001HVQ40P0 ze dne 14.03.2017 a částkami cla nově stanovenými (239 626 Kč a 393 475 Kč)
2. Spor se vede především o to, zda bezešvé trubky, které žalobkyně dovezla z Indie, jsou čínského nebo indického původu. Zatímco žalovaný tvrdí, že dovezené výrobky jsou původu čínského, zpracováním v Indii nezískaly nepreferenční původ podle čl. 60 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „celní kodex“), a na případ se vztahuje prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1331/2011 ze dne 14. 12. 2011, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále „antidumpingové nařízení“), žalobkyně má za to, že trubky, byť původem z Číny, získaly nepreferenční původ zpracováním v Indii, antidumpingové nařízení se na její případ nevztahuje, a proto je vyměření antidumpingového cla neoprávněné.
II. Napadené rozhodnutí a skutkový stav
3. Žalobkyně dovezla z Indie tři zásilky bezešvých trubek z nerezové oceli spadajících do tarifní položky 7304 41. Zásilky byly propuštěny do režimu volného oběhu na základě celních prohlášení (ze dne 25. 05. 2016, 14. 03. 2017 a 29. 08. 2017), která učinili nepřímí zástupci žalobkyně dle pravidel celního kodexu. Těmito prohlášeními byl deklarován indický původ dovezeného zboží. Celní úřady podaná prohlášení neověřovaly a dovezené zboží propustily do režimu volného oběhu na základě deklarovaných údajů s nulovým výběrem cla. Celní orgány nejsou povinny ověřovat přijatá celní prohlášení.
4. Dne 04. 10. 2019 zahájil celní úřad u žalobkyně kontrolu po propuštění zboží zaměřenou na ověření správnosti deklarovaného původu bezešvých trubek a správnosti zaúčtovaného cla. Celní úřad kontrolou zjistil, že dovezené zboží není původu indického, ale čínského, a v důsledku toho podléhá konečnému antidumpingovému clu na základě antidumpingového nařízení. Výsledky kontroly po propouštění zboží jsou shrnuty ve Zprávě o kontrole po propuštění zboží ze dne
17. 04. 2020, č. j. 39642-2/2020-510000-51 a celní úřad uzavřel, že ve všech kontrolovaných případech došlo k úniku na konečném antidumpingovém clu, které bylo posléze doměřeno prvoinstančními rozhodnutími.
5. Žalovaný jeden z platebních výměrů vydaný spolu s prvoinstančními rozhodnutími zrušil, jelikož žalobkyně v tomto jediném případě prokázala, že dovezené trubky byly vyrobeny v Indii z trubek původu z Jižní Koreji. Korejské trubky antidumpingovému clu nepodléhaly.
6. Žalovaný ve svém rozhodnutí připomíná, že není vázán pouze námitkami odvolatele a je oprávněn doplnit dokazování. To také učinil, když si vyžádal doplňující vysvětlení od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“), z jehož závěrečné zprávy ze dne 04. 07. 2019, č. j. OCM (2019) 14897 (dále „závěrečná zpráva OLAF“) celní úřad vycházel. Dále žalovaný předkládal vybrané přílohy závěrečné zprávy a zjišťoval praxi dalších členských států při vyměřování antidumpingového cla na základě stejné závěrečné zprávy.
7. Po shromáždění všech podkladů žalovaný navázal na celní úřad a při rozhodování vycházel též především ze závěrečné zprávy. Z obchodních dokladů jednoznačně vyplývá a je podstatné, že žalobkyně dovezla bezešvé trubky z nerezové oceli o daných rozměrech dokončených procesy za studena a nejsou tak pochybnosti o tom, že odvolatel dovezl bezešvé nerezové trubky dokončené úběrem za studena spadající do položky celního sazebníku 7304 41.
8. Žalovaný sice nepovažuje listiny vydané ze strany OLAF za závazné dokumenty, ze kterých by měl slepě vycházet bez ohledu na obsah spisu. Na druhou stranu nelze odhlédnout od toho, že zjištění učiněná OLAF je nutno považovat za relevantní, dokud není prokázán opak. Pokud ze závěrečné zprávy plyne, že trubky tarifního čísla 7304 produkované indickou společností Maxim Tubes (obchodní partner žalobkyně) již z principu nemohly získat indický původ právě proto, že surovinou pro jejich výrobu byly čínské trubky tarifního čísla 7304, pak je zcela zřejmé, že důkazy indického původu dovezených trubek (osvědčení o původu a údaje o původu na fakturách) byly vyvráceny (zpochybněny) a dovezené trubky jsou původu čínského.
9. Předmětem vyšetřování OLAF bylo nepřeberné množství zásilek bezešvých trubek dopravených do EU. Odvolací orgán proto připouští, že v jednotkách případů (z několika tisíc zásilek) mohly být trubky vyrobeny z materiálů nečínského původu, např. právě korejského nebo dokonce i indického (např. o Suraj Limited OLAF zjistil, že je vybavena pro výrobu trubek indického původu). Tyto skutečnosti je však třeba řádně doložit listinami, a to subjekty, které indický původ dovezeného zboží tvrdí, resp. jsou i přes výsledky vyšetřování OLAF přesvědčeny o tom, že jimi dovezené trubky jsou indického původu. V nyní projednávaném případě leží důkazní břemeno na straně odvolatele.
10. Odvolatel tvrdil a stále tvrdí, že jím dovezené trubky jsou původu indického, a to v situaci, kdy Maxim Tubes dovezla z Číny celkem 5 649,097 tun trubek, z čehož je patrno, že vyváženy jsou zcela dominantně přepracované trubky z Číny – odkazuje přitom na bod. 2.6 závěrečné zprávy. Odvolacímu orgánu je z jeho úřední praxe velmi dobře známo, že indické úřady, stejně jako indičtí vývozci, osvědčovali indický původ zboží i tam, kde byly zcela zjevně pro výrobu použity čínské trubky tarifního čísla 7304 a přepracováním na jiné trubky procesy za studena a řadou dokončovacích operací (žíhání, rovnání, pasivace, moření atd.) indický původ nezískaly. Osvědčení o indickém původu a prohlášení o indickém původu na fakturách má odvolací orgán vydaná v souvislosti s vývozem bezešvých trubek z Indie na základě výše uvedeného a na základě obsahu závěrečné zprávy a prohlášení samotné Maxim Tubes za zcela neprůkazná. Důkazní břemeno tvrzeného indického původu leží na odvolateli. Odvolatel tedy mohl a měl prokázat jím tvrzený indický původ již v řízení před celním úřadem a nyní i v řízení před odvolacím orgánem. Odvolací orgán odvolatele o rozložení důkazního břemene a o povinnosti prokázat jím tvrzený indický původ dostatečně poučil (viz výzva ze dne 26. 1. 2021).
11. Ze závěrečné zprávy jednoznačně vyplývá, že indičtí vývozci bezešvých trubek z nerezové oceli Maxim Tubes a Krystal Steel vyráběli bezešvé trubky čísla 7304 pro vývoz do EU z čínských trubek stejného tarifního čísla, nikoliv z dutých profilů položky 7304 49. Žalovaný poukazuje na význam závěrečné zprávy, kdy OLAF prokázal, že prověřovaní indičtí vývozci produkují trubky dovážené do EU ze vstupních materiálů (za tepla dokončených trubek) čínského původu. Dále OLAF zjistil, že čínská produkce buď není v Indii vůbec zpracovávána (to má odvolací orgán za vyvrácené) nebo je zpracovávána nedostatečně pro získání indického původu. OLAF prováděl šetření, které se týkalo určitého období, ve kterém byly z Indie vyváženy zásilky nerezových trubek do EU, přičemž mj. zjistil, že uvedené subjekty jsou vybaveny pro zpracování trubek za studena a k provedení dokončovacích operací, včetně žíhání, nikoliv pro výrobu trubek z primárních forem, z polotovarů nebo z jiných produktů jiného tarifního čísla operacemi za tepla. Toto vybavení a prováděné zpracování se v průběhu šetření nijak nezměnilo. Odvolatel dovezl zboží z Indie v prověřovaném období, kdy Maxim Tubes nemohla vyrobit dovezené zboží jinak než opracováním čínské produkce za studen