Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Rouskové a soudců JUDr. Tomáše Švece, Ph.D., a Mgr. Bc. Jana Ferfeckého ve věci…
13 A 2/2025- 37 - text
12 12 A 2/2025
USNESENÍ
Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Rouskové a soudců JUDr. Tomáše Švece, Ph.D., a Mgr. Bc. Jana Ferfeckého ve věci
navrhovatelky: politická strana Volt Česko, IČO: 17290775
sídlem Na dlouhém lánu 343/34, 160 00 Praha 6
zastoupená Mgr. Eleanor Šmejkalovou, advokátkou
sídlem Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1
a
účastníků řízení: 1) Magistrát hlavního města Prahy
sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1
2) politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), IČO: 04134940
sídlem Rytířská 410/6, 110 00 Praha 1
zastoupený JUDr. Adamem Batunou, advokátem
sídlem Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha 1
o návrhu na zrušení rozhodnutí o registraci kandidátní listiny politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) podané ve volebním kraji Hlavní město Praha pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025,
takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Návrhem doručeným soudu dne 19. 8. 2025 se navrhovatelka domáhá zrušení registrace kandidátní listiny politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) [dále též „účastník řízení 2)“] pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025. Tuto registraci provedl Magistrát hlavního města Prahy [dále též „účastník řízení 1)“] rozhodnutím ze dne 15. 8. 2025, č. j. MHMP 843594/2025 [dále jen „rozhodnutí o registraci Svoboda a přímá demokracie (SPD)“].
II. Podstatný obsah návrhu
2. Navrhovatelka ve svém návrhu nejprve shrnula okolnosti týkající se její aktivní legitimace k podání návrhu a dodržení lhůty pro podání návrhu. Dále pak poukázala na skutečnost, že účastník řízení 2) podal kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovna Parlamentu České republiky v roce 2025 ve volebním kraji Hlavní město Praha, která byla účastníkem řízení 1) registrována. Na kandidátní listině však nebyli uvedeni jen kandidáti, kteří jsou členy účastníka řízení 2) či nestraníci za něj kandidující, ale rovněž členové dalších politických stran. Na tomto postupu se dohodl účastník řízení 2) na celostátní úrovni s politickými stranami Trikolora, PRO Právo Respekt Odbornost, Svobodní (dále také „Ostatní strany“). Kandidátní listina však byla registrována jako kandidátní listina jediného politického hnutí [účastníka řízení 2)], nikoliv jako koaliční kandidátní listina ve smyslu zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o volbách do Parlamentu České republiky“). Navrhovatelka tedy měla za to, že takové spojení účastníka řízení 2) s dalšími politickými stranami a jejich společná kandidatura na jedné kandidátní listině je koalicí, na kterou se dle ust. § 49 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu České republiky vztahují vyšší procentuální nároky v potřebném počtu získaných hlasů k postupu do prvního skrutinia.
3. Následně se navrhovatelka ve svém návrhu věnovala postupu při sestavování kandidátních listin, přičemž uváděla, že účastník řízení 2) spolu s Ostatními stranami podepsal memorandum o spolupráci v tom smyslu, že ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 poskytne Ostatním stranám místa na svých kandidátních listinách v některých krajích. Toto spojení účastníka řízení 2) s Ostatními stranami má podle navrhovatelky zabránit propadnutí hlasů a získat co největší počet hlasů stejně smýšlejících voličů.
4. V další části svého návrhu navrhovatelka poukazovala na společné působení a propagaci účastníka řízení 2) a Ostatních stran. Zmínila volby do krajských zastupitelstev v roce 2024, společné vystupování v předvolební kampani, používání marketingových materiálů a také skutečnost, že účastník řízení 2) v materiálech nevystupuje jako primární hnutí, které kandiduje s podporou Ostatních stran.
5. Navrhovatelka se pak rovněž zabývala spojováním politických stran a dosavadní judikaturou. Upozornila na to, že k pojmu koalice a jejímu vytvoření se již v minulosti vyjadřoval Ústavní soud (nález ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96), nicméně pak měla za to, že předmětný nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96 není vhodné v dané věci použít a uvedla důvody, které jí k tomuto názoru vedou. Otázkou spojování politických stran se podle navrhovatelky dále zabýval i Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 14. 11. 2017 č. j. Vol. 57/2017-24. V usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 8. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 2/14 se plénum zaobíralo významem uzavíracích klauzulí v rámci voleb, v daném případě 5% hranice pro postup politické strany do prvního skrutinia u voleb do Poslanecké sněmovny.
6. V další části návrhu nazvaném „Právní posouzení návrhu“ navrhovatelka považovala za zásadní uvést, že obdobný případ nepřiznaných koalic nebyl ještě v rámci českého soudního systému uspokojivě řešen. Byly řešeny případy, kdy se fakticky jednalo o jednu politickou stranu, případně jednu politickou stranu s pouhým zapojením jednotlivých členů jedné další politické strany na kandidátní listinu. Z minulosti podle navrhovatelky též známe opakovanou kandidaturu způsobem, kdy jedna politická strana kandidovala s podporou jiných politických stran či hnutí, případně se politické strany sdružovaly do koalic jako například koalice SPOLU ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Navrhovatelka uvedla, že současný stav ukazuje na eskalaci situace v účelové spojení politických subjektů za účelem obejití uzavíracích klauzulí a v důsledku i popření jejich účelu. Zdůraznila, že účastník řízení 2) odevzdal kandidátní listinu v rámci spolupráce s dalšími třemi politickými stranami (Ostatní strany), jejichž členy umístil do předních pozic (i přímo jako lídry) několika kandidátních listin. Dotčené strany a hnutí se navíc zavázaly k tomu, že nebudou dělat tzv. kroužkování kampaně, cílem účastníka řízení 2) tudíž je, aby byly ostatní strany v případě úspěchu kandidátní listiny systematicky zvoleny do Poslanecké sněmovny. V daném případě podle navrhovatelky tuto nepřiznanou koalici nelze označit za individuální kandidaturu některých členů, ale za společnou kandidaturu více politických stran a hnutí, tj. koalici. Současně také poukázala na nález Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17 (body 170 a 174) a již výše zmiňovaný nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96, teleologický výklad § 49 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změněn a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů i na usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. Vol 57/2017.
7. Ohledně mezer v zákoně a dotváření práva pak navrhovatelka odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 23/24. K tomu uvedla, že v daném případě došlo k významné změně společenských podmínek oproti záměru zákonodárce, který nepočítal s obcházením uzavírací klauzule.
8. Následně navrhovatelka zopakovala, že k porušení principu férové politické soutěže dochází tehdy, když se menší strany vyhnou přísnějším pravidlům pro koalice tím, že se skrytě spojí s výrazně silnějším partnerem. Tím vzniká nepřiznaná koalice, která se snaží obejít uzavírací klauzuli. Toto obcházení pak zasahuje i do rovnosti ve financování politických stran. Ostatní strany by nejspíše nedosáhly ani na hranici pro alespoň minimální finanční příspěvek na úhradu volebních nákladů. Menší strany tedy mohou na základě dohody s kandidující stranou získávat finanční příspěvek, na který by standardně neměly nárok. To značně poškozuje malé strany, které kandidují samostatně a žádné finanční plnění od větší politické strany nezískají. Navrhovatelka se tedy cítila vytvořením nepřiznané koalice dotčena na svých právech zejména tím, že dochází k porušení rovnosti účastníků politické soutěže.
9. Uzavřela tedy, že spojení účastníka řízení 2) a Ostatních stran je účelově vytvořená nepřiznaná koalice, jejímž primárním cílem je obcházení zákona a zneužití práva, zejména v rámci obejití uzavírací klauzule pro koalice ve smyslu § 49 zákona o volbách do Parlamentu České republiky. Toto jednání je v rozporu s teleologickým výkladem a úmyslem zákonodárce vyjádřeným i v důvodové zprávě vzhledem k uzavírací klauzuli pro koalice. Účastník řízení 2) a Ostatní strany tedy podle navrhovatelky jednají a vystupují jako koalice, jen se za koalici neprohlašují, jelikož se chtějí vyhnout vyšší aditivní uzavírací klauzuli. Ohledně nepřiznané koalice poukázala na citaci v nálezu Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. III. ÚS 4072/17 (bod 16).
10. V závěrečném návrhu navrhovatelka navrhla, aby soud zrušil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 15. 8. 2025, č. j. MHMP 843594, o registraci kandidátní listiny politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025.