9 Afs 67/2022 — Nejvyšší správní soud

15 A 97/2024- 22 - text 6 15 A 97/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: HEVA Schweiz AG se sídlem Švýcarsko, CH-6045 Meggen, Hauptstrasse 9/Postfach 560 zastoupený JUDr. Karlem Čermákem, Ph.D., LL.M., advokátem sídlem Praha 5, Elišky Peškové 15/735 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem Praha 6- Bubeneč Antonína Čermáka 2a o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 12. 9. 2024 č.j. 2805927/D24045711/2024/ÚPV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým tento orgán rozhodující o rozkladu zamítl rozklad žalobce a potvrdil usnesení (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“) Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „správní orgán I. stupně“ nebo „Úřad“) ze dne 5. 4. 2024 o zastavení řízení o žádosti o zápis převodu evropského patentu zn. sp. CZ/EP 2805927 (dále jen „žádost“) o názvu „Pec na temperování skla“. 2. V napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že dne 5. 4. 2017 bylo Evropským patentovým úřadem oznámeno udělení patentu EP 2805927 o názvu „Pec na temperování skla“ (dále jen „patent“) s právem přednosti ode dne 23. 5. 2013 a 14. 11. 2013. Dne 21. 6. 2017 byl zveřejněn překlad tohoto evropského patentu do českého jazyka pod zn. sp. CZ/EP 2805927 a toto zveřejnění bylo oznámeno ve Věstníku č. 25/2017. Dne 21. 9. 2022 byl zveřejněn překlad pozměněného patentu do českého jazyka, což bylo oznámeno ve Věstníku č. 38/2022. 3. Dne 20. 5. 2023 patent zanikl ve smyslu ustanovení § 22 písm. b) zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích (dále jen „zákon č. 527/1990 Sb.“), protože nebyly ve stanovené lhůtě zaplaceny poplatky za 10. rok udržování patentu v platnosti. 4. Dne 20. 2. 2024 byla správnímu orgánu I. stupně doručena žádost, v jejíž příloze byla žalobcem doložena kupní smlouva, jíž došlo k převodu vlastnictví patentu ze společnosti HEGLA TaiFin Glass Machinery Oy na žalobce. Správní orgán I. stupně řízení o žádosti zastavil podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, neboť žádost je zjevně právně nepřípustná, a to z důvodu, že patent je v patentovém rejstříku veden jako zaniklý ke dni 20. 5. 2023 vzhledem k tomu, že nebyl zaplacen udržovací poplatek. Jelikož k převodu vlastnického práva k patentu dochází zápisem do patentového rejstříku ve smyslu § 1102 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „zákon č. 89/2012 Sb.“), nelze z povahy věci provést zápis převodu vlastnického práva k zaniklému patentu. 5. Žalovaný z obsahu správního spisu zjistil, že dne 22. 1. 2024 byla žalobcem podána žádost o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení 10. udržovacího poplatku v poshověcí lhůtě. Této žádosti Úřad nevyhověl, neboť byla zjevně právně nepřípustná vzhledem k tomu, že ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 173/2000 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 173/2000 Sb.“) u udržovacího poplatku vylučuje prominutí zmeškání lhůty k jeho zaplacení. Předseda Úřadu dne 1. 8. 2024 zamítl rozklad a usnesení Úřadu ze dne 27. 3. 2024 potvrdil. Toto rozhodnutí tak nabylo právní moci dne 1. 8. 2024. 6. Žalovaný se se závěry správního orgánu I. stupně ztotožnil a prvoinstanční rozhodnutí shledal věcně správným. K rozkladové námitce, že prvoinstanční rozhodnutí bylo vydáno předčasně, konstatoval, že pravomocné druhoinstanční rozhodnutí ve věci žádosti o prominutí zmeškání lhůty potvrdilo rozhodnutí správního orgánu I. stupně v této věci. Závěr prvoinstančního rozhodnutí by tedy byl totožný, i kdyby správní orgán I. stupně na pravomocné rozhodnutí o žádosti o prominutí zmeškání lhůty vyčkal. Z tohoto důvodu neměl postup správního orgánu I. stupně vliv na zákonnost jeho rozhodnutí. 7. Žalobce v žalobě namítl, že závěry Úřadu jsou chybné a odporují zákonné úpravě. Zdůraznil, že podle § 15 zákona č. 527/1990 Sb., platí, že patent se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku. Toto ustanovení je tak ustanovením lex specialis k ustanovení § 1102 zákona č. 89/2012 Sb., a při výkladu otázky převodu práv k patentu je proto aplikovatelná tato zvláštní úprava. Konstitutivní účinky převodu práv k patentu tak nastávají uzavřením smlouvy. Následný zápis převodu do patentového rejstříku má význam pouze vůči třetím osobám, tj. osobám, které nejsou stranami smlouvy o převodu patentu. 8. Jelikož v daném případě došlo k převodu práv k patentu písemnou smlouvou uzavřenou mezi společnosti HEGLA TaiFin Glass Machinery Oy a žalobcem dne 4. 5. 2023, došlo k převodu patentu v době, kdy byl patent v platnosti a Úřad měl zapsat převod práv k patentu do patentového rejstříku, ačkoli byla žádost podána až v době, kdy byl patent neplatný. 9. Žalobce poznamenal, že v daném případě došlo z důvodu neuhrazení udržovacího poplatku způsobeného lidskou chybou po převodu práv k patentu k zániku patentu. Z tohoto důvodu podal žalobce jako majitel patentu žádost o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení udržovacího poplatku v poshověcí lhůtě. Jelikož žalobce nebyl v patentovém rejstříku zapsán ke dni podání žádosti o prominutí zmeškání lhůty jako majitel patentu, podal zároveň žádost o zápis převodu patentu do patentového rejstříku. 10. Pokud by byl správný výklad prezentovaný v napadeném rozhodnutí, znamenalo by to faktickou nemožnost podání žádosti o prominutí zmeškání lhůty či jakýkoli jiný právní úkon majitele patentu, který práva k patentu řádně nabyl, v případech, kdy došlo k zániku patentu předtím, než došlo k zápisu převodu patentu do patentového rejstříku. Takový výklad by znemožnil nejen podání žádosti o prominutí zmeškání lhůty, ale například i podání žaloby o náhradu škody v případě porušení práv k patentu, neboť, jak vyplývá z ustanovení § 15 zákona č. 527/1990 Sb., smlouva o převodu patentu nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku. 11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že ode dne účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., je rejstřík průmyslových práv považován za veřejný seznam, a ustanovení § 1102 téhož zákona týkající se převodu vlastnického práva se proto uplatní pro vznik vlastnického práva k průmyslovým právům zapisovaným do rejstříku. Ustanovení § 15 zákona č. 527/1990 Sb., neřeší otázku účinnosti převodu patentu, a proto je potřeba postupovat podle zákona č. 89/2012 Sb. Podle žalovaného je smlouva o převodu patentu pouze právním titulem, na základě kterého se provede zápis do patentového rejstříku a teprve tento zápis založí vlastnické právo k patentu. Ačkoli zákon č. 527/1990 Sb., výslovně nestanoví, že patentový rejstřík je veřejným seznamem (výslovně je to uvedeno pouze v § 44 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách), má žalovaný s ohledem na formální povahu předmětů průmyslových práv, včetně patentů vázaných na registraci Úřadu za to, že od účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., splňují všechny rejstříky průmyslových práv podmínky § 980 zákona č. 89/2012 Sb., a jsou tudíž veřejnými seznamy. Vznik věcných práv evidovaných ve veřejném seznamu je svázán s okamžikem zápisu do tohoto seznamu. K účinnosti převodu patentu tak ve smyslu § 1102 zákona č. 89/2012 Sb., dochází až jeho zápisem do patentového rejstříku, čímž se ustanovení § 15 zákona č. 527/1990 Sb., stalo obsoletním. 12. Při rozhodování soud vycházel zejména z následující právní úpravy: 13. Podle § 15 zákona č. 527/1990 Sb., se patent převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku. 14. Podle § 1102 zákona č. 89/2012 Sb., převede-li se vlastnické právo k movité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. 15. Podle § 22 písm. b) zákona č. 527/1990 Sb., patent zanikne, jestliže majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udržování patentu v platnosti. 16. Podle § 35 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., je majitel povinen za udržování evropského patentu v platnosti platit poplatky podle zvláštního právního předpisu. 17. Podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže byla podána žádost zjevně právně nepřípustná. 18. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 19. Žalobce v jediném uplatněném žalobním bodu namítl, že výklad ustanovení § 15 zákona č. 527/1990 Sb., tak, jak jej provedl žalovaný v napadeném rozhodnutí, resp. Úřad v prvoinstančním rozhodnutí, je nesprávný. Žalobce má za to, že z ustanovení § 15 zákona č. 527/1990 Sb., je nutno dovodit, že k převodu patentu dochá