16 Az 30/2024 – Městský soud v Praze

16 Az 30/2024- 36 - text 9 16 Az 30/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobce: I. K. nar. X., st. přísl. Běloruská republika bytem X. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2024, č. j. OAM-471/ZA-ZA11-ZA06-2024, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2024, č. j. OAM-471/ZA-ZA11-ZA06-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) neudělil. 2. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a nepřezkoumatelné pro vady správního řízení. Má za to, že nebyl dostatečně zjištěn skutečný stav věci, neboť informace použité jako podklad nejsou aktuální. O udělení mezinárodní ochrany žádá, protože se politická situace v Bělorusku zhoršila, kdy uvedl příběhy perzekvovaných osob z let 2022 až 2024. Žalobce má za to, že v jeho případě je dán důvod pro udělení azylu podle § 12 písm. a) zákona o azylu. Své politické aktivity ve správním řízení popsal, jeho tvrzení žalovaný nevyvrátil. Žalovaný jeho žádost zamítl mimo jiné kvůli tomu, že nikdy nebyl členem politické strany, realita je podle něj nicméně taková, že drtivá většina politických vězňů nebyla nikdy příslušníkem takových uskupení. Během svého pobytu v ČR se podle svých slov aktivně zapojil do činnosti krajanských spolků Skaryna a Pahonia a účastnil se různých demonstrací vedle běloruského velvyslanectví. Účastníci těchto shromáždění jsou často natáčeni pracovníky tajných služeb. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalobce popisuje některé negativní jevy v jeho vlasti, které se jej nicméně zásadně nedotýkají. Žalobní body jsou potom obecné a nekonkrétní. I když žalovaný nezlehčuje zadržení a bití, jemuž byl žalobce vystaven, jednalo se o ojedinělý incident, který nedosáhl intenzity pronásledování, pro nejsou dány podmínky pro udělení azylu podle § 12 písm. a) zákona o azylu. 4. Z obsahu správního spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé: 5. Žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu dne 3. 4. 2024 v X. Předložil cestovní pas vystavený orgány Běloruské republiky, platný do X. O politiku se zajímá pořád, i když není členem žádné strany, ale scházeli se jako skupina a chodili na mítinky. Jako příklad uvedl tzv. „černobylskou cestu“. Dříve bylo možné protestovat více, od roku 2020 se režim utužuje. Po prezidentských volbách v uvedeném roce například vyjadřovali nesouhlas tím, že nosili bílý náramek, aby bylo vidět, kolik lidí má stejný názor a nesouhlasí s Lukašenkem. Je X., byl X., X. jsou nyní asi v Bělorusku. Má X., žijící ve vlasti. Naposledy bydlel v X., byl tam i úředně registrován, na stejné adrese bydlí jeho X. Z vlasti naposledy odjel v únoru 2024, a to po výměně cestovního pasu v domovské zemi, autobusem přes X. Do ČR přijel nejprve v roce 2003 nebo 2004 jako turista, následně v roce 2015 nebo 2016 za prací, od té doby se do tuzemska vrací opakovaně. Mimo to pobýval ještě v letech 2016 a 2017 v X., X., X. a X. V Bělorusku měl firmu, od roku 2008 jezdil do X., X., X. a na X. Je bývalý sportovec, měl X. a X., ale jinak je zdráv, s ničím se neléčí a nemá žádné zdravotní omezení. O mezinárodní ochranu žádá, jelikož má strach o své zdraví a život. V jeho domovské zemi probíhají mučení neslučitelná se životem, čehož se obává. 6. Pohovor se žalobcem proběhl dne 8. 4. 2024 za přítomnosti tlumočnice. Uvedl, že jeho návrat do vlasti by byl patrně spojen s mučením, ví o tom, jak zacházejí s lidmi, kteří projevují opoziční názory. On sám je prý vyjadřoval, lajkoval a komentoval na sociálních sítích. Po prezidenských volbách v roce 2020 se účastnil protestů proti Lukašenkovi. Cestou z takové demonstrace byl dne 10. 8. zadržen a zbit příslušníky ozbrojených sil spolu se skupinou jiných osob. Odvezli je do věznice předběžného zadržení Okrestěno. Zde byl žalobce podle svých slov vystaven neustálému bití, a to při náznaku jakéhokoliv pohybu, byl nucen klečet v pozici psa, aby jej strážní mohli lépe tlouct a kopat do něj. Všichni museli podepsat prohlášení, že jsou v opozici, a byli propuštěni domů, což učinil i žalobce. Kdo nepodepsal, byl zbit ještě více. Na otázku, zda dostane slíbené potvrzení o zadržení, mu bylo řečeno, ať jde, že přijde poštou. Stále chodil na protesty, měl štěstí, vícekrát již zadržen nebyl. Policie mu posléze vrátila zničený telefon, z něj se mu podařilo získat paměťovou kartu s videem, které potvrzuje, co se ve věznici odehrávalo. Poté odjel do ČR, smazal všechny informace, které by mohly být použity proti němu. Do Běloruska odcestoval za účelem výměny cestovního pasu, v souladu s novým zákonem ohlásil místo pobytu v zahraničí. Následně mu volala X., že k nim domů přišli muži v černém oblečení s obličejovými rouškami a hledali ho. Žalobce nezastihli, byl X. Poté urychleně ze země odcestoval autobusem, doma už se ani nezastavoval, věci na cestu mu přinesl X. Přijel do Česka, našel si nové bydlení a práci. Nové zaměstnání měl nahlásit do 31. 3. 2024, kvůli Velikonocům přišel na policii až 2. 4. 2024, nevěděl, že v pátek bude zavřeno. Nedostavil se ve lhůtě pro prodloužení pobytu, nicméně tehdy si uvědomil, že se domů vrátit nemůže. Při cestách do Běloruska maže z mobilního telefonu kompromitující materiály, pohraničníci člověka zadrží jen na základě toho, že má na sobě bíločervené oblečení nebo je odběratelem opozičních kanálů na YouTube. Při posledním odjezdu z vlasti nebylo pobytové oprávnění v ČR kontrolováno, nicméně průjezd hranice trval asi 7 hodin. Po jeho kamarádovi byl tento dokument vyžadován. Do Běloruska se v letech 2021 a 2022 periodicky vracel, vždy na kratší dobu okolo jednoho měsíce. Výjimkou byl delší pobyt v roce 2021, kdy se staral o X. Jakmile začala válka na Ukrajině, odjel. Dříve podnikal v oboru úpravy vody, dařilo se mu, ale s válkou začali ubývat zákazníci. O vše se doma stará jeho X., občas X., která X., a X.. Před policií vždy utíkal, více již zadržen nebyl ani nedostal žádné potvrzení, protože se údajně lidem omezeným na osobní svobodě na dobu kratší než tři dny nevydává. Jen jednou se měl dostavit na vojenskou správu za účelem upřesnění údajů, ale to považuje za nepodstatné. Nebylo mu řádně doručeno, požádal X., aby dokument vyhodila. Myslel, že nebude muset o azyl žádat, nicméně nenahlásil nové zaměstnání včas. Před srpnem 2020 ve vlasti problémy neměl. 7. Jako podklad byly do spisu dále založeny fotokopie stránek z žalobcova již neplatného cestovního pasu, na nichž jsou vylepena víza a otištěna vstupní a výstupní razítka různých států (Česko, Litva, Egypt, Indie), pracovní smlouva uzavřená mezi žalobcem jako zaměstnancem a X. jako zaměstnavatelem ze dne 14. 3. 2024, dále žádost o odchod do soukromí ze dne 8. 4. 2024 s přiloženou nájemní smlouvou ze dne 1. 3. 2024. Součástí spisu je též dokument, označený jako Oznámení, ze dne 13. 2. 2024, v němž žalobce pro potřeby orgánů jeho domovské země uvedl existenci pobytového oprávnění v ČR (jeho překlad založen na č. l. 39). Žalobce též doložil videa z účasti na demonstracích v roce 2020, které byly žalovanému doručeny dne 12. 4. 2020. 8. Dále jsou ve spisu založeny dvě zprávy o zemi původu vyhotovené žalovaným. Z Informace OAMP – Bělorusko – Situace účastníků protestů z roku 2020, kontroly na bělorusko-ruských hranicích, situace běloruských občanů po dlouhodobém pobytu v zahraničí, monitoring sociálních sítí a kontrola telefonů, vojenská služba, pluk Kalinovského a dobrovolnické sbory na Ukrajině, ze dne 23. 4. 2024, soud zjistil následující pro projednávanou věc podstatné poznatky. Valná většina demonstrujících v roce 2020 byla poměrně brzy propuštěna bez formálního postihu, nicméně běloruské orgány tyto osoby stále vyhledávají, za tím účelem dokonce existuje speciální databáze. Aktivity v roce 2020 mohou být stále použity jako základ pro potrestání, a to jak správní, tak trestní. Výjimkou nejsou ani opakovaná zatčení. Na hranicích jsou kontrolována zavazadla a elektronická zařízení, pokud ale není osoba v evidenci jako kritik režimu, postih jí nehrozí. Běloruské úřady používají celou škálu metod kontroly disentu, sledování, rozpoznávání obličejů, síť informátorů. Stát též patrně sleduje internetový provoz. Navrátilci často mažou data ze svého telefonu, aby na ně úřady namátkou nepřišly. Veřejně přístupné účty na sociálních sítích jsou rutinně monitorovány. I samotné členství v opozičních skupinách nebo komentáře a emotikony mohou vést k zadržení. Z Informace OAMP – Bělorusko – Bezpečnostní a politická situace v zemi, vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, ze dne 25. 6. 2024, se podává, že Bělorusko má poloprezidentský systém s přímo volenou hlavou stá