Z rozhodnutí: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2024, č. j. OAM-1482/ZA-ZA15-K01-2024 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo podle ustanovení § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) zastaveno řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany z důvodu, že tato žádost byla shledána nepří…
16 Az 4/2025- 29 - text
8 16 Az 4/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci
žalobce R. Z., nar.
státní příslušnost Republika Kazachstán
bytem
zastoupený JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou
sídlem Karlovo náměstí 18, Praha 2
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky
sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2024, č. j. OAM-1482/ZA-ZA15-K01-2024,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2024, č. j. OAM-1482/ZA-ZA15-K01-2024 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo podle ustanovení § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) zastaveno řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany z důvodu, že tato žádost byla shledána nepřípustnou podle ustanovení § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu
II. Podstatný obsah žaloby
2. Žalobce se domnívá, že napadeným rozhodnutím byla porušena ust. § 71 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), neboť žalovaný nepostupoval v souladu se zákony a ostatními předpisy, § 3 s. ř., neboť žalovaný nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a v rozsahu, který je nezbytný vzhledem ke konkrétním okolnostem případu (§ 2 odst. 4 s. ř.), v souvislosti s § 12 písm. b), § 14a zákona o azylu, § 50 odst. 2 a odst. 3 s. ř. Žalovaný nezjistil rozhodné okolnosti a nevyšel ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu věci. Napadené rozhodnutí není přesvědčivé podle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Žalobce nesouhlasí s postupem žalovaného, když jeho žádost posoudil jako nepřípustnou ve smyslu §10a odst. 1 písm. e) a § 11a odst. 1 zákona o azylu.
3. Dne 29. 1. 2025 žalobce doplnil žalobu o následující:
4. Napadené rozhodnutí je zatíženo jednostranným pohledem na žalobcovu životní situaci a neobjektivně byly posouzeny jen okolnosti svědčící v jeho neprospěch.
5. Žalobce také odkazuje na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 15. 2. 2024, č. j. 7 Azs 186/2022-48, a rozsudky téhož soudu ze dne 8. 6. 2011, č. j. 2 Azs 8/2011-55, ze dne 25. 1. 2013, č. j. 5 Azs 7/2012-28, ze dne 18. 6. 2021, č. j. 5 Azs 162/2020-47, a ze dne 25. 2. 2022, č. j. 5 Azs 82/2020-64, které se vztahují k § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu. Domnívá se, že žalovaný nedostatečně posoudil ohrožení jeho soukromého a rodinného života ve smyslu čl. 8 Úmluvy v souvislosti s jeho rodinnými a sociálními vazbami na území České republiky. Z toho důvodu shledává napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným.
6. Žalobce zmiňuje, že státy přistoupivší jak k EÚLP, tak k Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951 (dále jen „Ženevská úmluva“) musí respektovat zásadu non-refoulement v širším pojetí.
7. Žalovaným opatřené zprávy o zemi původu jsou neaktuální. Žalobce zejména poukazuje na Informaci OAMP, Etnická menšina Rusů v Kazachstánu, ze dne 13. 3. 2024 a tvrdí, že ruská agrese na Ukrajině a postoj k Rusům se zcela razantně od doby vypuknutí konfliktu změnil a vystupňoval, což by mohlo mít zásadní vliv na návrat žalobce.
8. Svým postupem žalovaný porušil žalobcova veřejná subjektivní práva. Tato blíže charakterizuje (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 10. 2019, č. j. 8 As 269/2019-27). Závěrem žalobce navrhuje zdejšímu soudu, aby napadené rozhodnutí zrušil, uložil žalovanému, aby o jeho žádosti znovu rozhodl, a přiznal mu náhradu nákladů řízení.
III. Vyjádření žalovaného
9. Žalovaný s žalobou nesouhlasí, odkazuje na obsah správního spisu a napadené rozhodnutí. Žalobce zopakoval důvody, které uvedl v předchozí žádosti, tedy že mu v zemi původu vyhrožují lidé, kterým jeho otec dluží peníze. Tyto důvody již byly posouzeny v rámci předešlého správního řízení. Azylově relevantní nové skutečnosti, které nebyly bez vlastního zavinění žalobce předmětem zkoumání první žádosti se neobjevily a žalobce je ani netvrdil. V té souvislosti odkazuje např. na rozsudek NSS ze dne 11. 6. 2009, č. j. 9 Azs 5/2009-65, a na usnesení NSS ze dne 2. 4. 2014, č. j. 3 Azs 29/2013-21. Žalobu navrhuje zamítnout jako nedůvodnou.
IV. Obsah správního spisu
10. Z obsahu správního spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé:
11. Dne 22. 2. 2023 žalobce poprvé požádal o udělení mezinárodní ochrany z důvodu obavy z dluhů jeho otce, z věřitelů a z důvodu jeho ruské národnosti ve vlasti. Rozhodnutím žalovaného ze dne 30. 11. 2023, č. j. OAM-158/ZA-ZA11-K01-2023 nebyla žalobci udělena mezinárodní ochrana, neboť dle žalovaného žalobci nehrozí azylově relevantní pronásledování ani vážná újma. Městský soud v Praze žalobu proti zmíněnému rozhodnutí zamítl dne 31. 7. 2024, č. j. 20 Az 1/2024-95. Kasační stížnost byla odmítnuta usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 10. 2024, č. j. 7 Azs 208/2024–26.
12. Dne 30. 10. 2024 podal žalobce opakovanou žádost o mezinárodní ochranu. V údajích k podané žádosti sdělil, že pochází z Almaty, je kazašské státní příslušnosti a ruské národnosti. Je schopný se dorozumět česky, rusky a anglicky. Je pravoslavný křesťan. Nikdy nebyl členem politické strany ani skupiny, nevyvíjel žádnou politickou aktivitu. Žalobce je svobodný a děti nemá. Dne 6. 9. 2016 přicestoval letecky do České republiky (dále jen „ČR“) přes Bělorusko nebo Turecko. V ČR měl od roku 2016 do roku 2020 nebo 2021 udělené studentské vízum. Žalobce je zdravý a nikdy nebyl trestně stíhaný. Jak již uváděl v první žádosti o mezinárodní ochranu, do vlasti se nemůže vrátit, jelikož mu vyhrožuje rodina, které dluží otec peníze (dále jen „věřitelé“). Otec je v současnosti ve vězení a má problémy se zdravotním stavem, policisté jej bijí. Vzali mu všechny jeho věci. Věřitele vyhrožují i jeho matce a sestře. Vlastní část bytu, v němž bydlí žalobcovi prarodiče, mohou tam kdykoliv přijít a dělat co chtějí. Zkrátka otravují život celé jeho rodině. Matka i babička se musely odstěhovat. Před rokem nebo dvěma jej věřitelé telefonicky kontaktovali a vyhrožovali mu, že se jednou musí vrátit, jelikož nemá ve vlasti kde jinde žít. Žalobce si ani nedokáže najít práci, neboť neumí kazašsky. Žalobce je Rus. Má jiný názor na kazašskou politiku. Na internetu o tom nemluví, protože se nechce dostat do problémů. Dědeček žalobce měl stavební firmu a stavěl nemocnice spolu se státem. O firmu přišel, jelikož mu ji stát odebral. Nyní nemá nic, proto žalobci nedokáže pomoc. Žalobce sdělil, že tyto problémy již uváděl, ale situace se zhoršila. Věřitelé získali část bytu u babičky a dědečka. Mohou tam kdykoliv přijít a dělat si, co chtějí. Babička se s matkou odstěhovala, protože zažívali peklo a psychický nátlak. Před domem neustále čekali lidé v autech.
13. Žalovaný ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržováni lidských práv v Kazachstánu vyšel z: Informace OAMP, Kazachstán, Etnická menšina Rusů v Kazachstánu, Etnická složení, ruština, společnost, ze dne 31. 1. 2023; Informace OAMP, Kazachstán, Zahraniční mobilita a návraty do země, ze dne 12. 4. 2024; Informace OAMP, Kazachstán, Policie a etnické menšiny, ze dne 7. 3. 2024; Informace OAMP, Kazachstán, Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, stav: březen 2024, ze dne 13. 3. 2024.
14. V odůvodnění napadeného rozhodnutí ze dne 16. 12. 2024 žalovaný shrnul tvrzení žalobce poskytnutá v průběhu řízení a uvedl, ze kterých podkladů vycházel. Jednalo se mimo jiné o předchozí rozhodnutí o mezinárodní ochraně a informace, které shromáždil ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Kazachstánu. Konstatoval, že se jedná o druhou žádost podanou na území ČR. Porovnal důvody současné žádosti (obavy ze soukromých věřitelů, jimž dluží jeho otec, dále obavy z problémů vyplývajících z jeho ruské národnosti) s tvrzeními žalobce v předchozím řízení (obava z návratu kvůli dluhům jeho otce ve vlasti, věřitelům a kvůli jeho ruské národnosti). Žalobce ve své opakované žádosti uvedl stejné motivy odchodu z vlasti a neochoty se do Kazachstánu vrátit. Ohledně údajné nové skutečnosti, že se situace s věřiteli zhoršila, protože koupili část bytu žalobcovi babičky s dědou, babička se následně spolu s matkou musela odstěhovat, neboť na ně věřitelé vyvíjeli psychický nátlak, žalovaný konstatoval, že tyto skutečnosti ničeho nemění na jeho závěru o možnosti využití vnitřní ochrany v zemi původu. Co se týče obav z nalezení práce pro žalobcovu národnost, žalovaný odkázal na své předchozí rozhodnutí, v němž se touto otázkou zabýval. Shodně se žalobce již zabýval vyjadřováním odlišného politického názoru v předchozím rozhodnutí, kde shrnul, že jakmile není tento vyjadřován veřejně, nehrozí žádný postih. Žalo