17 A 119/2024 – Městský soud v Praze

17 A 119/2024- 57 - text 8 17 A 119/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: proti žalovanému: LÚNULA s.r.o., IČO 285 46 598 sídlem Zahradní 1034, Nové Strašecí zastoupen advokátem JUDr. Luďkem Lisse, Ph.D., LL.M. sídlem Jablonského 640/2, Praha 7 Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, Praha1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2024, č. j. MZE-71127/2024-14113, a rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2024, č. j. MZE-71054/2024-14113, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 12. 11. 2024, č. j. MZE-71127/2024-14113, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 12. 11. 2024, č. j. MZE-71054/2024-14113, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 20 363 Kč, a to do rukou jeho zástupce JUDr. Luďka Lisse Ph.D., LL.M. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce podanou žalobou brojí proti rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 11. 2024, č. j. MZE-71127/2024-14113 a č. j. MZE-71054/2024-14113, kterými žalovaný zamítl návrh žalobce uložit Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF) vyplatit žalobci dotace z Programu rozvoje venkova ČR. 2. Ve věci rozhodoval žalovaný již napodruhé, jelikož původně vydaná rozhodnutí ze dne 29. 4. 2022, č. j. MZE-20774/2022-14113 a č. j. MZE-20786/2022-14113 byla včetně rozsudku zdejšího soudu ze dne 12. 1. 2023, č. j. 11 A 35/2022-81 zrušena rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2024, č. j. 4 Afs 61/2023-70. 3. Nejvyšší správní soud zrušil tehdejší rozhodnutí z důvodu nepřezkoumatelnosti a uložil žalovanému, aby při krácení dotace zohlednil závažnost jednotlivých pochybení příjemce dotace ve vztahu k čerpané částce státního rozpočtu, posoudit, v jaké fázi realizace smlouvy o dílo k uvedeným pochybením došlo, a jaké byly dopady těchto pochybení, jaká část dotace byla čerpána bezchybně a tuto bezchybnou část zhodnotit v rámci proporcionality výše odvodu, jelikož byť nebyla žádná část obou dotací čerpána od počátku bezchybně vzhledem k podmínkám přijatelnosti příslušných žádostí o dotace, na základě předmětných žádostí byly přesto uzavřeny se žalobcem dohody o poskytnutí dotace k příslušným projektům, a zároveň se nejedná o případ, kdy by nebylo možné zjistit porušení podmínek přijatelnosti žádostí o příslušné dotace již při posuzování podaných žádostí. Tím byla ovšem uvedená pochybení ze strany SZIF do jisté míry aprobována, a odhalena až před samotnou výplatou dotací, což nešlo žalobci přičítat k tíži. Žalovaný rovněž měl zvážit snahu žalobce o nápravu identifikovaných porušení dotačních podmínek a zhojení nedostatků obou projektů. II. Obsah žaloby 4. Žalobce považuje napadená rozhodnutí za nezákonná, protože žalovaný se neměl řídit závazným názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v rozsudku ze dne 22. 2. 2024, č. j. 4 Afs 61/2023-70, a rozhodl v rozporu s ním, protože se v odůvodnění pokusil jen prostě konstatovat, že uplatněná sankce je přiměřená, protože žalobce nesplňoval kritéria přijatelnosti ke dni podání žádosti. V této souvislosti žalobce také považuje napadená rozhodnutí za nepřezkoumatelná z důvodu absence vyhodnocení přiměřenosti zkrácení přiznané dotace o 100 %. Dle žalobce se žalovaný snažil konvalidovat a obhájit své dříve učiněné závěry bez širší reflexe právního názoru Nejvyššího správního soudu, ze kterého si selektivně vybírá závěry, které podporují dřívější postoje žalovaného, a nereflektuje naopak závěry Nejvyššího správního soud ve prospěch žalobce, čímž působí napadená rozhodnutí zaujatě. Uvedené žalobce opřel o přímé citace z uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu. 5. Žalovaný dle žalobce nijak neprovedl test proporcionality zkrácení dotace o 100 %, ačkoli toto měl uložené rozsudkem Nejvyššího správního soudu, naopak v podstatě stanovil rovnítko mezi porušení dotačních podmínek a sankci v podobě zkrácení dotace o 100 %. Dle žalobce naopak Nejvyšší správní soud akcentoval snahu žalobce dodatečně zhojit existující pochybení, čímž vyjádřil, že by mělo dojít nanejvýš k přiměřenému snížení poskytnuté dotace, ne jejímu celkovému odepření. V souvislosti s tím žalobce poukázal na fakt, že došlo k uzavření dohod o poskytnutí příslušných dotací mezi SZIF a žalobcem, byť uvedená pochybění bylo možné odhalit již v době uzavření těchto dohod, a poukázal na to, že namítaná pochybění byla především formálního rázu, protože účel poskytnutých dotací byl naplněn. 6. Na základě výše uvedeného navrhla žalobce soudu zrušit napadená rozhodnutí, vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení, a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 7. Žalovaný uvedl, že z dřívějších závěrů rozsudku zdejšího soudu ze dne 12. 1., 2023, č. j. 11 A 35/2022-81 i rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2024, č. j. 4 Afs 61/2023-70 vyplývá, že žalobce nemohl nabýt legitimní očekávání výplaty obou dotací, jelikož porušil dotační podmínky a nebylo mu poskytnuto konkrétní ujištění SZIF. Žalovaný má dále za to, že vyhověl beze zbytku požadavkům Nejvyššího správního soudu a přesvědčivě vysvětlil oprávněnost krácení v rozsahu 100 % přiznané dotace. 8. Dle žalovaného by SZIF nikdy s žalobcem neuzavřel příslušné dohody, pakliže by již od počátku věděl o tom, že žalobce nesplňuje dotační podmínky. K tomu nedošlo, jelikož po podání žádostí dochází pouze k administrativní kontrole údajů, které žadatelé sami vyplňují v žádosti, protože komplexní prověřování v tento moment by neúměrně zatěžovalo především žadatele o dotace, kteří nemusí být vybráni. Podrobná kontrola všech dokladů žadatele tudíž následně probíhá až v momentě podání žádosti o proplacení dotace, tj. ve chvíli, kdy je již projekt realizován. Dle žalovaného rovněž nebyl naplněn účel dotace, což představuje důvod pro zkrácení dotace o 100 %. 9. Žalovaný dále vychází z toho, že i na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2024, č. j. 4 Afs 61/2023-70 i dotačních pravidel jsou za dodržení všech dotačních podmínek odpovědní příjemci podpor, což není omezeno tím, že poskytovatel dotace opomněl upozornit na nesrovnalosti v podané žádosti. Žalobce si proto musel být vědom toho, že bude-li jeho jednání odhaleno, bude mu udělena sankce C, tj. zkrácení přiznané dotace o 100 %. Dle žalovaného nelze proto uvedenou sankci považovat za nepřiměřený zásah do vlastnického práva, neboť nikdo nemůže požívat ochrany svého nepoctivého jednání. 10. Na základě výše uvedeného navrhl žalovaný soudu žalobu jako nedůvodnou zamítnout. IV. Replika žalobce 11. Žalobce v replice zopakoval hlavní těžiště své žalobní argumentace, tj. především, že žalovaný nedostatečně reflektoval závazný právní názor Nejvyššího správního soudu, neprovedl test proporcionality a pouze mechanicky dovodil, že je zkrácení dotace v rozsahu 100 % přiměřené vzhledem k nesplnění dotačních podmínek. Žalobce ovšem poukázal na to, že dle řešeného rozsudku Nejvyššího správního soudu naopak nebyly z dotačních pravidel zřejmé sankce za jednotlivá porušení dotačních podmínek. Žalobce rovněž zopakoval, že namítaná porušení dotačních pravidel byla pouze formálního charakteru, protože vady byly následně žalobcem zhojeny, ačkoli nedošlo k materiální změně žalobcovy hospodářské činnosti, účel dotace v takovém případě byl dle žalobce naplněn. 12. S přihlédnutím k tomuto žalobce dále setrval na svém návrhu zrušit napadená rozhodnutí, vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení. V. Ústní jednání 13. V rámci jednání ve věci dne 26. 5. 2025 odkázali účastníci na svá dosavadní písemná podání ve věci a stručně zrekapitulovali stěžejní obsah těchto podání. Žádné důkazní návrhy nebyly vzneseny. VI. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 14. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 15. Žaloba je důvodná. 16. Soud vážil, zda napadená rozhodnutí jsou v souladu se závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v jeho kasačním rozsudku ze dne 22. 2. 2024, č. j. 4 Afs 61/2023-70. Závazný právní názor přitom vyplývá z těchto partií citovaného rozsudku: [56] Nejvyšší správní soud se však vzhledem k výše citovaným závěrům s popsanou argumentací městského soudu neztotožnil. Správní orgán je povinen při rozhodování o krácení dotace zohlednit zejména závažnost konkrétních porušení podmínek poskytnutí dotace, závažnost jednotlivých pochybení příjemce dotace ve vztahu k čerpané částce prostředků státního rozpočtu, posoudit, v jaké fázi realizace smlouvy o dílo k těmto pochybením docházelo a jaké byly dopady těchto pochybení, vymezit,