8 Aps 2/2006 — Nejvyšší správní soud

17 A 121/2025- 15 - text  4 17 A 121/2025 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobkyně: proti žalovanému: L. Z. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Igorem Žižko se sídlem Praha 10, Moskevská 697/72 Ministerstvo vnitra se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného správního orgánu takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Obsah žaloby 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 22. 8. 2025 domáhala ochrany před nezákonným zásahem a žádala, aby soud zakázal žalovanému porušovat její práva a přikázal mu obnovit stav před nezákonným zásahem vyvolaným výzvou ze dne 20. 6. 2025, č. j. MV-42755-31/OAM-2025, OAM-00008-53/PP-2025, a její opravou ze dne 25. 6. 2025, č. j. MV-42755-35/OAM-2025, OAM-8-57/PP-2025. 2. V podané žalobě žalobkyně uvedla, že podala žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU. Dne 20. 6. 2025 žalovaný vydal výzvu č. j. MV-42755-31/OAM-2025, OAM-00008-53/PP-2025, kterou ji vyzval k odstranění vad žádosti, neboť tato neobsahuje náležitosti dle § 44a odst. 6 ve spojení s § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 326/1999 Sb.“). Žalobkyně na výzvu reagovala sdělením, že její žádost nemá žádnou souvislost s § 44a odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., neboť se uvedené ustanovení vztahuje k žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Totéž platí i pro § 31 odst. 11 písm. a), b), d) a e) zákona č. 326/1999 Sb. Následně žalovaný vydal s odkazem na § 156 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, záznam usnesení ze dne 25. 6. 2025, č. j. MV-42755-35/OAM-2025, OAM-8-57/PP-2025, který již odkazoval na odpovídající ustanovení zákona č. 326/1999 Sb. Žalobkyně tvrdila, že výzva je nicotná, neboť neměla povinnost předložit v ní specifikované náležitosti. Nicotná je dle žalobkyně také oprava výzvy, jelikož žalovaný nemohl využít § 156 odst. 1 správního řádu. V postupu žalovaného žalobkyně spatřovala nezákonný zásah. Nezákonný byl dle žalobkyně také postup odvolacího orgánu. Ten měl povinnost oba úkony prohlásit za nicotné, což neučinil. 3. Soud při posouzení žaloby vyšel z následně uvedené právní úpravy: - Podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. - Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 4. Soud o podané žalobě uvážil následovně: 5. Soud úvodem připomíná, že podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. s. ř. s. pouze subsidiárním prostředkem ochrany, a to buď vůči prostředkům dostupným u správních orgánů nebo vůči jiným druhům žalob dostupným ve správním soudnictví. Ohledně vztahu mezi žalobou proti rozhodnutí (§ 65 a násl. s. ř. s.) a žalobou na ochranu před nezákonným zásahem lze uvést, že přímo žalovat nezákonný zásah je možné jen tehdy, pokud ochrana jinými právními prostředky není možná. Vztah obou zmíněných žalobních typů tak lze označit za primát žaloby proti rozhodnutí, kdy sekundární možnost podání úspěšné žaloby proti nezákonnému zásahu nastupuje teprve tehdy, pokud žaloba proti rozhodnutí nepřipadá v úvahu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 4. 2024, č. j. 5 Afs 16/2023-44). 6. Dále z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že prostřednictvím žaloby na ochranu před nezákonným zásahem nelze podrobovat testu zákonnosti jednotlivé procesní úkony správního orgánu, které zpravidla směřují k vydání rozhodnutí a samy o sobě nepředstavují zásah do práv účastníka řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2006, č. j. 8 Aps 2/2006-95, nebo ze dne 30. 9. 2024, č. j. 6 As 181/2024-29). Tyto jednotlivé procesní úkony jsou totiž přezkoumatelné v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Projeví-li se nezákonnost procesních úkonů ve výsledném rozhodnutí, může to vést k závěru o nezákonnosti daného rozhodnutí. Není ovšem účelem zásahové žaloby docílit předstižného posouzení zákonnosti jednotlivých procesních úkonů (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2016, č. j. 1 Afs 183/2014-55). Přezkoumání zákonnosti vedení správního řízení v rámci řízení o ochraně před nezákonným zásahem by bylo přezkumem předčasným a odporujícím systematice s. r. s. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 4. 2024, č. j. 5 Afs 16/2023-44). Výše uvedené závěry byly aprobovány také Ústavním soudem (viz nález Ústavního soudu ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. III. ÚS 2383/19). 7. Přezkum jednotlivých procesních úkonů dle judikatury Nejvyššího správního soudu je možný pouze ve zcela výjimečných případech, a to v situaci, kdy se procesní úkon neprojeví pouze jako vada řízení s možným vlivem na zákonnost výsledného rozhodnutí, ale způsobí danému subjektu samostatnou újmu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 7. 2018, č. j. 2 As 93/2016-138). 8. Aplikuje-li soud výše uvedené závěry na projednávaný případ, nelze dospět k jinému závěru, než že podaná žaloba je podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 82 tohoto zákona nepřípustná. Žalobkyní napadená výzva včetně její opravy jsou zcela jednoznačně procesními úkony žalovaného směřující k vydání rozhodnutí. Tyto úkony samy o sobě nezasahují přímo do hmotných práv žalobkyně. Zároveň tyto úkony mohou být v případě, že bude žádost žalobkyně zamítnuta, v plném rozsahu přezkoumány v rámci žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Pro úplnost soud uvádí, že se v projednávaném případě nejedná ani o výjimečný případ, kdy by dosavadní judikatura připustila soudní přezkum. Napadená výzva včetně opravy žalobkyni nepůsobí samostatnou újmu. 9. Jelikož postup žalovaného, proti němuž se žalobkyně brání, nemůže být vzhledem ke své povaze nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s., nezbylo soudu než podanou žalobu dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout. Není totiž dána podmínka řízení spočívající v připustitelném (plausibilním) tvrzení nezákonného zásahu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2017, č. j. 7 As 155/2015-160). 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 26. listopadu 2025 Milan Tauber v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.