18 A 41/2024 – Městský soud v Praze

18 A 41/2024- 109 - text 15 18 A 41/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Kříže a soudců Martina Bobáka a Jana Ferfeckého ve věci žalobce: Společenství vlastníků Angelovova 3166-3171, IČO: 75107961 sídlem Angelovova 3169/7, 143 00 Praha 4 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 za účasti: 1) Property Mall a. s., IČO: 27085414 sídlem Antala Staška 1670/80, 140 00 Praha 4 2) Těšíkova Praha 12 s.r.o., IČO: 05518351 sídlem Durychova 101/66, 14200 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 6. 5. 2024, čj. MHMP 620805/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím z 17. 5. 2023, čj. P12 3625/2023 OVY (územní rozhodnutí), Úřad městské části Praha 12 (stavební úřad) k žádosti společnosti Rilská Praha 12 s.r.o. (stavebník) umístil stavbu „Bytový dům Rilská“ na pozemcích parc. č. 4359/51, 4359/52, 4359/53, 4400/98, 4400/166, 4400/210, 4400/227, 4400/228, 4400/234, 4400/236, 4400/238 v katastrálním území Modřany. Stavební úřad současně stanovil podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby. 2. Stavba je polyfunkčním objektem s převládající bytovou funkcí. Nahrazuje stávající objekt občanské vybavenosti „Sázava“. Záměr tvoří bloky A, B, C a D na společném suterénním podnoží o dvou podzemních podlažích. Blok A je podél komunikace Angelovova, blok B je podél ulice Rilská a je společnou podnoží pro blok C a D. Blok C je na jihovýchodní straně půdorysu záměru orientovaný k nároží ulice Rilská a slepého konce Rilské, blok D je na jihozápadní straně půdorysu záměru orientovaný k nároží ulic Rilská a Poljanovova. Nelze pominout, že 1. nadzemní podlaží (NP) bloku A i B je vyhrazeno pro komerční plochy. V důsledku plánovaného komerčního využití má 1. NP vyšší konstrukční výšku. Od 2. NP výše v bloku A, C a D jsou bytové jednotky (celkem 146 bytů). 3. Blok A má 4 NP a výškovou úroveň střechy +15,0 m od ±0,000 = 254,40 m n. m. (úroveň podlahy 1. NP), blok B má 1 NP a výškovou úroveň střechy +6,2 m, blok C má 7 NP a výškovou úroveň střechy +24,0 m a blok D má 11 NP a +36,0 m. Maximální půdorysný rozměr záměru na styku s terénem je 70,12 x 61,05 m, půdorysné rozměry jednotlivých bloků od úrovně 2. NP výše jsou: blok A 60,47 x 15,52 m, blok C 16,85 x 33,67 m a blok D 19,47 x 24,54 m. Ve dvou podzemních podlažích je umístěno zázemí záměru a parkovací stání. Dopravní napojení (vjezd do podzemních garáží) bude z jihu z ulice Rilská. Doprava v klidu je navržena v počtu 190 parkovacích stání, z toho v hromadných garážích bude 187 stání a 3 stání budou na terénu severně od bloku A; zde budou další 4 stání pro veřejnost nad rámec 190 stání. 4. Žalobce a také další osoby se proti tomuto rozhodnutí odvolali. V záhlaví specifikovaným rozhodnutím žalovaný územní rozhodnutí dílem změnil (změna spočívala v doplnění výrokové části o povolení kácení dřevin, určení náhradní výsadby a doplnění podmínky č. 14 stran kácení) a ve zbytku územní rozhodnutí potvrdil. II. Žaloba a vyjádření a další podání 5. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je v rozporu s požadavky územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy. Umístění stavby bude znamenat zánik stávajících služeb, které se nachází ve stávajícím objektu Sázava, naruší stabilizované území a urbanistickou strukturu sídliště Modřany. Znehodnotí urbanistický celek sídliště. V důsledku nadměrných rozměrů stavby dojde dle žalobce k zastínění stávajících objektů. Žalobce považuje výkon vlastnického práva ze strany stavebníka za zneužívající. Dále žalobce napadenému rozhodnutí vytýká, že stavebník výrazně poddimenzoval počet parkovacích míst a neprovedl potřebný geologický průzkum. Žalobce se dovolává též svého práva na příznivé životní prostředí. 6. Žalovaný ve vyjádření z 23. 7. 2024 navrhl, aby soud žalobu zamítl. 7. V replice z 24. 5. 2025 žalobce zdůraznil, že sídliště Modřany přestavuje urbanisticky promyšlený celek, který vychází z principu hierarchizované zástavby. Dvojí výšková úroveň zajišťuje přehledné prostorové uspořádání a pohodlnou dostupnost služeb pro obyvatele. Toto se ani dle územního plánu nemá měnit. Stavba narušuje rovnováhu v území mj. tím, že zaplní dosavadní volnější místo. Sníží pohodu bydlení. Projekt stavby nepředstavuje pokračování vývoje lokality, ale její degradaci. Jakkoli má být stavba polyfunkční, adekvátně nenahradí rozsah služeb, které jsou dostupné v nynějším jednopodlažním objektu Sázava, který má stavba nahradit. Nově žalobce upozornil, že zdejší soud rozsudkem z 21. 10. 2023, čj. 5 A 111/2021-115, zrušil odvolací rozhodnutí ve věci odstranění objektu Sázava a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Stavba nemůže být umístěna, dokud neexistuje pravomocné rozhodnutí o povolení odstranění objektu umístěného na ploše, na které má stavebník stavět. III. Posouzení žaloby 8. Žaloba je včasná, podala ji osoba k tomu oprávněná. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.)], i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 9. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. Sám pak neshledal potřebu provádět dokazování nad rámec správního spisu, jímž se dokazování neprovádí (zde jde o návrhy žalobce na dokazování územním a napadeným rozhodnutím). Mezi žalobcem a žalovaným není sporu ani o podobě územního plánu či na něj navazující regulaci. Soud tedy z územního plánu vycházel jako z nesporné skutečnosti. Žalobce v replice z 24. 5. 2025 snesl argumenty, které měly svědčit jeho aktivní legitimaci. O aktivní procesní legitimaci není mezi žalobcem a žalovaným sporu. Nepochybuje o ní ani soud, jelikož je zřejmé, že žalobce je společenstvím vlastníků bytových jednotek v bezprostředním sousedství plochy, z níž má vzejít záměr. Proto soud neshledal důvod provádět dokazování výpisem z veřejného rejstříku, stanovami žalobce, zápisem ze shromáždění vlastníků ani informací o pozemku parc. č. 4400/224 z katastru nemovitostí. K tomu nutno dodat, že rozsudky správních soudů se také zásadně nedokazuje, a tedy soud nevyhověl ani poslednímu z důkazních návrhů z žalobcovy repliky. 10. Žaloba není důvodná. 11. Soud předesílá, že obsah a kvalita žaloby předurčují rozsah přezkumné činnosti. Soud není povinen ani oprávněn domýšlet argumenty za účastníka řízení [např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z 27. 11. 2024, čj. 3 Ads 15/2024-31, bod 39, a mnoho dalších]. Proto napadené rozhodnutí přezkoumal jen a pouze hledisky žalobcem uplatněné žalobní argumentace. K tomu dlužno dodat, že vlastní žalobní argumentace začíná až v polovině str. 5 žaloby a končí v polovině str. 10 velmi obecnou statí o právu na ochranu příznivého životního prostředí. 12. Napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné. Podle ustálené judikatury je třeba za nepřezkoumatelné považovat rozhodnutí, z něhož vůbec není možné seznat, jakým způsobem správní orgán rozhodl, nebo které vykazuje takové rozpory mezi výrokem a odůvodněním, že není možné zjistit, jakými úvahami byl správní orgán veden. Nepřezkoumatelným je také rozhodnutí, z něhož není možné zjistit, jak se správní orgán vypořádal s námitkami účastníka řízení, nebo rozhodnutí, které se opírá o v řízení nezjišťované nebo neprokázané skutečnosti. Těmito vadami napadené rozhodnutí netrpí. III.A. Soulad napadeného rozhodnutí s územním plánem 13. Ústředním bodem žalobní argumentace je tvrzení o narušení stabilizovaného území a jeho urbanistické struktury. Ve stabilizovaném území je možné pouze zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti. Dle žalobce žalovaný umožnil nadměrnou bytovou stavbu v místě, které je koncipováno pro nízkopodlažní občanskou vybavenost. To zásadně vybočuje z kompozice. Stavba proporčně převyšuje úroveň okolní zástavby, čímž porušuje vizuální i funkční hierarchii území. Jde o exces ze stávající struktury sídliště. Tvarem, umístěním i podlažností návrh neodpovídá struktuře a charakteru lokality. Původní objekt Sázava byl záměrně nízký a prostorově otevřený, aby nenarušoval okolní vysokopodlažní domy a ponechával mezi nimi vzdušný prostor. Jeho zastavěná plocha i výška byly v souladu s koncepcí centrálního občanského vybavení sídliště. Naproti tomu navržený bytový dům svým půdorysem a výškou zaplní místo dosavadní volnější plochy, čímž omezí volný prostor mezi obytnými bloky. Tím dojde ke snížení prostupnosti a kvality veřejného prostoru. 14. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ozřejmil, že v souvislosti s námitkami, které odpovídají této žalobní námitce, požádal nadřízený orgán územn