18 A 66/2024 – Městský soud v Praze

18 A 66/2024- 134 - text 25 pokračování 18 A 66/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Jana Ferfeckého a Martina Bobáka v právní věci žalobců: a) T. B. bytem X b) H. V. bytem X c) Ing. D. B. bytem X všichni zastoupeni advokátem JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D. sídlem Kubelíkova 1548/27, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 za účasti: 1. VO 602 s.r.o., IČO 14163551 sídlem V Jámě 1598/4, 110 00 Praha 1 2. P. P. bytem X 3. I. S. bytem X 4. R. M. bytem X 5. Společenství vlastníků jednotek X, IČO X sídlem X 6. T. B. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2024, č. j. MHMP 1700650/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V projednávané věci městský soud posuzoval umístění stavby domu s názvem X“ na pozemku parc.č. XA v k.ú. X, ul. X, X, s třemi nadzemními a jedním podzemním podlažím, s čímž žalobci jako (spolu)vlastníci nemovitostí v sousedství záměru nesouhlasí. 2. Žádost osoby zúčastněné na řízení 1 (též jen stavebník) byla podána již v r. 2021, rozhodnutím Úřadu městské části Praha 6 (stavební úřad) z 19. 12. 2022 byla žádost nejprve zamítnuta; žalovaný však toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Poté stavební úřad vyzval stavebníka k doplnění žádosti a následně vydal rozhodnutí z 26. 10. 2023, č. j. MCP6 329600/2023 (prvostupňové rozhodnutí). Tím uvedený záměr na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD a XE v k. ú. X umístil a stanovil pro to závazné podmínky. Proti prvostupňovému rozhodnutí podali žalobci a další osoby odvolání, kterému žalovaný v záhlaví ozančeným rozhodnutím (napadené rozhodnutí) nevyhověl. Dílčím způsobem prvostupňové rozhodnutí změnil a ve zbytku jej potvrdil (změna spočívala v doplnění výroku povolujícího kácení dřevin a ukládajícího náhradní výsadbu a dále úpravě související podmínky doby kácení). 3. V odůvodnění se žalovaný vyjadřoval k urbanistickému charakteru území, dodržení regulace územního plánu pro výstavbu ve stabilizovaných plochách, výškové regulaci, ochraně zeleně či kácení dřevin, stejně jako řádnosti výroku prvostupňového rozhodnutí. Hojně poukazoval na obsah závazných stanovisek, resp. jejich potvrzení či změny ze strany nadřízených dotčených orgánů. Připomněl, že záměr splňuje požadavky nařízení č. 10/2016 Sb. HMP, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy; dále jen PSP), jímž se daná věc řídí. Podle žalovaného nedojde ani k nepřípustnému zhoršení pohody bydlení. II. Žaloba 4. Žalobci se svou žalobou domáhají zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Svými námitkami navazují na argumentaci ze správního řízení. Stavebnímu úřadu a dotčeným orgánům vytýkají, že se s jejich argumentací vypořádaly dílem nedostatečně a dílem nesprávně, přičemž tato pochybení nenapravil ani žalovaný, resp. nadřízené dotčené orgány. Námitky soud rozdělil do následujících 6 žalobních bodů, jež stručně rekapituluje následovně: 1) rozpor s územně plánovací dokumentací, především regulací výstavby ve stabilizovaném území [pododdíl 7a) odst. 3 regulativů funkčního a prostorového uspořádání hl. m. Prahy (regulativy územního plánu)] Záměr stávající urbanistickou strukturu nerespektuje, nenavazuje na ni; umístěním na vyvýšeném místě, nadměrnou výškou a objemem se jí vymyká. Urbanistická struktura je naopak v místě již dotvořena, záměr umísťovaný do vnitrobloku ji tak nemůže přípustně dotvářet a dále zahušťovat (vnitroblok není určen k dalšímu zastavění). Územní plán dále zařazuje dotčený pozemek mezi území se zvýšenou ochranou zeleně (kterou záměr zabírá). Závazná stanoviska dotčených orgánů územního plánování jsou nedostatečná, namítaný rozpor s územním plánem nevyvracejí (záměr posuzují izolovaně, odkazují na několik výškově či objemově obdobných staveb v okolí, nehodnotí však převažující zástavbu a chybně určují výškovou hladinu). Žalobci se proto domáhají i jejich přezkumu. Záměr konečně odporuje i požadavkům regulativů územního plánu na umístění staveb v historickém jádru bývalé obce (historický charakter, struktura veřejných prostranství, výšková hladina, střešní krajina); danou otázkou se zabývaly dotčené orgány nedostatečně a nepřezkoumatelně. 2) rozpor s výškovou regulací Podle žalobců záměr neodpovídá § 20 odst. 1 a § 26 odst. 1 PSP. Výšková hladina dle nich správně dosahuje jen úrovně II (0 - 9 m), záměr má výšku atiky 10,75 m, spadá tak do výškové hladiny III (0 - 12 m). Nelze jej proto umístit. Výškovou hladinu určily správní orgány nesprávně, je nutné vycházet nikoli z nejvyšší stavby v místě či maximální výšky obvodových linií střech, ale z celkového charakteru zástavby. V území přitom převažují stavby do 2 NP. Stavby, na něž upozorňují správní orgány, se nacházejí mimo historické jádro obce, nadto se nacházejí podstatně níže; jsou jinými slovy neporovnatelné. Ze zástavby nelze „vyzobávat“ jen některé stavby, jež se zrovna hodí. Žalovaný dále nesprávně nehovoří o výšce dle § 27 odst. 1 PSP, ale o výšce obvodových linií střech, která je rozdílným parametrem, neboť později uvedená výška zahrnuje i linie ve štítech, nad různými arkýři apod. 3) nerespektování pohody bydlení a kvality prostředí Podle žalobců je stavba v rozporu s § 20 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a § 76 odst. 2 stavebního zákona. V důsledku stavby domu o 3 bytových jednotkách dojde k nadměrnému zhoršení pohody bydlení u přibližně 35 okolních stávajících bytů, vč. nemovitostí žalobců. V důsledku přímých pohledů do interiéru domů či bytů dojde ke ztrátě soukromí. Dojde i ke zhoršení tepelného režimu sousedních domů, zejména žalobkyně c), zastíněním jižní strany, zhoršení provětrání, mikroklimatu a zvýšení zastínění celého vnitrobloku, navýšení hluku i emisní zátěže. Narušení pohody bydlení přitom není vázáno jen na splnění veřejnoprávních limitů. I pokud by jim jednotlivé parametry odpovídaly, ve svém souhrnu mohou negativní vlivy překročit míru odpovídající stávajícím poměrům. Stavební úřad se danou otázkou zabýval zcela nedostatečně, žalovaný pak setrval jen v obecné rovině, své závěry nezdůvodnil a prvostupňové rozhodnutí řádně nepřezkoumal – na podkladě odvolacích námitek i z hlediska veřejného zájmu. Argumentace žalovaného centrem města či povahou stavebního pozemku touto optikou neobstojí, naopak je vhodné zachovat ozeleněnou plochu vnitrobloku. 4) nezákonné a nepřezkoumatelné povolení kácení dřevin Funkční a estetický význam dotčených dřevin je podstatný, jejich odstraněním by došlo ke zhoršení místního životního prostředí. Kácení je vyvoláno jen záměrem stavebníka realizovat nadměrnou stavbu do lokality, která by měla zůstat ozeleněna. Povolení je v rozporu s § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Podle žalobců mělo být vydáno nesouhlasné závazné stanovisko. Souhlasné stanovisko nemůže obstát i proto, že dotčený a jemu nadřízený orgán jednotlivé zájmy nedostatečně poměřovaly. Důvodem pro kácení nemůže být automaticky kolize se stavbou ani nařízená náhradní výsadba. Nelze rovněž automaticky povolit kácení v místě vystaveném „silnému vlivu člověka“, když právě tam je význam dřevin zásadní. Podmínka ve výroku prvostupňového rozhodnutí nadto neobsahovala výčet dřevin; žalovaný sice změnil výrok, namísto nápravy ovšem zatížil rozhodnutí dalšími vadami. Jednak není zřejmé, kam doplnil příslušný výrok, a ani dále v něm, ani jinde nejsou dřeviny specifikovány. Povolení kácení je tak neurčité až zmatečné. 5) nebylo vyloučeno poškození sousedních dřevin Stavba je navrhována až na hranici pozemku, byť pod zemí, což může vést k poškození kořenových systémů vzrostlých stromů na sousedních pozemcích. Hrozí rovněž riziko změn v hospodaření s vodou v půdě, což může rovněž dřeviny ovlivnit. Žalovaný se těmito otázkami dostatečně nezabýval a nezdůvodnil, že takové riziko nehrozí. Nezávazné (doporučující) stanovisko dotčeného orgánu naopak svědčí o opaku. Stavbu garáží nebude dle žalobců možné provést dle doporučení a bez poškození kořenů. Umístění záměru je v rozporu zejména s § 7 odst. 1 ZOPK a § 90 odst. 1 písm. c) stavebního zákona. 6) výrok prvostupňového rozhodnutí neobsahuje údaj o vzdálenosti záměru od sousedních staveb Údaj o vzdálenosti od okolních staveb musí dle § 9 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 503/2006 Sb. obsahovat vlastní výrok územního rozhodnutí, což není splněno. Výrok prvostupňového rozhodnutí ostatně neobsahuje ani odkaz na jiný dokument, který by takový údaj obsahoval. Příloha tohoto rozhodnutí (koordinační situace v měřítku 1:200) údaj o odstupech neobsahuje. 5. V souvislosti s rekapitulací žaloby soud dodává, že osoby zúčastněné na řízení 2. - 5. se s