3 As 128/2025 — Nejvyšší správní soud

18 A 68/2025- 12 - text 3 pokračování 18 A 68/2025 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Jana Ferfeckého a Jana Schneeweise ve věci žalobkyně: V. H. bytem X zastoupena advokátem Mgr. Lukášem Hojdnem, LL.B. sídlem Francouzská 299/98, 101 00 Praha 10 proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného s rozhodnutím o žádosti žalobkyně o poskytnutí jednorázové peněžité částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem ze dne 23. 6. 2023 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se svou žalobou, doručenou soudu 14. 8. 2025, bránila proti v záhlaví označené nečinnosti žalovaného, který podle ní nerozhodl o její žádosti podle zákona č. 297/2021 Sb., poskytnutí jednorázové peněžité částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem (zákon č. 297/2021). Popsala, že žádost podala dne 23. 6. 2023, žalovanému došla 28. 6. 2023. V souladu s § 5 odst. 3 zákona č. 297/2021 Sb., měl žalovaný na vydání rozhodnutí lhůtu 60 dní, kterou nedodržel. Upozornila přitom, že sama vyžádala a ke své žádosti přiložila zdravotnickou dokumentaci; i kdyby se uplatnil § 7 odst. 2 zákona č. 297/2021 Sb. a lhůta k vydání rozhodnutí se prodlužovala o dobu, po níž osoba, jež vede zdravotnickou dokumentaci, tuto poskytne žalovanému, může jít nanejvýš o 15 dní. Nejzazší lhůta (60 + 15 dní) k vydání rozhodnutí dle ní uběhla 11. 9. 2023. Žalobkyně doplnila, že bezvýsledně vyčerpala prostředky ochrany proti nečinnosti, když dne 20. 5. 2025 podala žádost nadřízenému orgánu, na níž ministr nereagoval. 2. Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky soudního řízení, mimo jiné, zda byla žaloba podána včas. Lhůta pro podání nečinnostní žaloby je upravena v § 80 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), podle nějž žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. 3. V nynějším případě se uplatní první část uvedeného pravidla, jednoroční lhůtu je nutné počítat ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí stanovena zvláštním zákonem. Tím je v nejobecnější rovině správní řád. Podle jeho § 71 odst. 1 platí, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. V souladu s § 71 odst. 3 písm. správního řádu by pak platilo, že pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se dle písm. a) připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. 4. Vedle správního řádu ovšem nelze přehlížet ani úpravu přímo v zákoně č. 297/2021 Sb., na níž ostatně upozornila již žalobkyně. Podle jeho § 5 odst. 2 platí, že na řízení o přiznání nároku se použije správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Podle odst. 3 téhož ustanovení v řízení podle tohoto zákona činí lhůta pro vydání rozhodnutí nejdéle 60 dnů. 5. Lze tak mít za to, že zákon č. 297/2021 Sb. stanoví pro rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona speciální lhůtu v délce 60 dnů, kterou je třeba aplikovat namísto obecných pravidel uvedených v § 71 správního řádu. Jinými slovy, žalovaný je povinen rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejdéle do 60 dnů. 6. Žalobkyně sama uvedla, že žádost podala 23. 6. 2023 (k tomu přiložila i kopii žádosti s tímto datem a podací lístek s datem 26. 6. 2023). Sama uvedla, že žádost byla doručena žalovanému (a řízení o ní tak ve světle § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno) dne 28. 6. 2023. Zmínila též, že i kdyby k 60denní lhůtě připočetla ještě lhůtu 15 dní k předložení zdravotnické dokumentace podle § 7 odst. 2 zákona č. 297/2021 Sb., lhůta k vydání rozhodnutí by uplynula 11. 9. 2023. 7. Soud nemá důvod tento údaj jakkoli zpochybňovat, totéž ostatně žalobkyně uvedla i do žádosti (podnětu) k učinění opatření proti nečinnosti, jež taky k žalobě přiložila. V dalším z něj proto vychází. A i kdyby k oněm 60 dnům připočetl soud ještě případných 30 dnů ve smyslu § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu, lhůta by uplynula 11. 10. 2023. V posledku pak dodává, že z předložených podkladů nevyplývá, že by snad v řízení byly dány důvody pro jeho přerušení dle § 64 odst. 1 správního řádu a lhůta k vydání rozhodnutí tak dle § 65 odst. 1 neběžela (žádost se jeví prostá vad, z ničeho se nepodává ani řízení o předběžné otázce apod.). 8. Žalobkyně měla podat žalobu ve lhůtě jednoho roku ode dne uplynutí lhůty k vydání rozhodnutí, tj. nejpozději do 11. 10. 2024. Podala ji však až dne 14. 8. 2025, tudíž opožděně. Soudu tak nezbylo, než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro opožděnost odmítnout. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, Brno, který o ní též rozhoduje. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 21. srpna 2025 Mgr. Martin Lachmann v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje K. Š.