4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 11/2024- 46 - text 13 19 Ad 11/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: X. X., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Sergeyem Zaripovem sídlem Václavské náměstí 775/8 , 110 00 Praha 1 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 2. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 31. 1. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Správní orgán I. stupně prvostupňovým rozhodnutím podle § 67f zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) od 24. 3. 2024 snížil procentní výměru starobního důchodu žalobce o 600 Kč. Starobní důchod žalobce činí od 24. 3. 2024 částku 21 909 Kč měsíčně. II. Žalobní body 3. Žalobce považuje rozhodnutí správních orgánů za politicky motivovaný akt veřejné moci. 4. Rozhodnutí je s odkazem na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod (dále také „Listina“) porušením ústavněprávních principů rovnosti a zákazu diskriminace. Zákonná úprava, na jejímž základě bylo rozhodnutí vydáno, nesleduje žádný legitimní cíl. Jejím hlavním účelem jsou pouze další retribuční opatření vůči občanům, kteří byli za své předchozí politické názory a působení již opakovaně sankcionováni a společensky odsouzeni. Jako příklad předchozích opatření uvedl zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu (dále jen „zákon č. 198/1993 Sb.“), zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky (dále jen „zákon č. 451/1991 Sb.“), a zákon č. 279/1992 Sb. o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, a s tím spojená omezení (dále jen „zákon č. 279/1992 Sb.“). 5. Žalobce odkázal na nález pléna Ústavního soudu ze dne 21. 12. 1993, sp. zn. Pl. ÚS 19/93, v němž Ústavní soud ve vztahu k zákonu č. 198/1993 Sb. vyjádřil názor, že „ani z textu zákona samého, ba ani z Důvodové zprávy nelze vyvodit, že by z první části zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu č. 198/1993 Sb. mohla v oblasti trestního práva hmotného anebo v jiných právních oborech vzniknout právní povinnost anebo právní dispozice státu ke stíhání určitých osob anebo k jejich postižení netrestními sankcemi. Předpokladem trestného činu je vymezení jeho skutkové podstaty. Nic v §§ 1-4 nelze chápat jako určení skutkové podstaty trestného činu. První část zákona je morálně-politickým stanoviskem českého Parlamentu, jehož smysl a důvody jsou vysvětleny ve výše uvedeném citátu Důvodové zprávy. První 4 paragrafy zákona se zabývají povahou režimu, jeho specifickými cíli, metodami a strukturálními rysy, nikoli povahou jednotlivců, kteří z těch či oněch pohnutek byli členy organizací o něž se režim opíral.“ 6. Žalobce po získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku objektivně naplnil zákonné podmínky, na základě kterých mu vznikl nárok na starobní důchod. Odvody do systému sociálního zabezpečení byly z příjmu žalobce řádně odváděny i v období, za které má být nyní výměra starobního důchodu zcela nezákonně krácena. Tento postup zjevně odporuje principu sociální spravedlnosti, neboť správní orgán zcela účelně a nezákonně opomíjí participaci žalobce do systému důchodového pojištění ve formě řádně odvedeného pojistného. 7. Žalobci vznikl nárok na starobní důchod, jehož výše byla stanovena v souladu s platnou právní úpravou. V důsledku toho žalobce legitimně očekával, že výše jeho starobního důchodu bude řádně zachována a měněna pouze v souladu s valorizací důchodů. Došlo však k přijetí zákona č. 455/2022 Sb., kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, čímž došlo ke snížení výměry starobního důchodu žalobce. Bylo tedy zasaženo do legitimního očekávání žalobce, neboť došlo retroaktivně ke snížení již existující výše přiznaného důchodu, čímž bylo rovněž zasaženo do vlastnického práva žalobce. III. Vyjádření žalované 8. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že jako organizační složka státu je vázána zákony, tedy i zákonem č. 455/2022 Sb., který novelizoval zákon o důchodovém pojištění a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“). Je povinna ho aplikovat a na jeho základě vydávat rozhodnutí. Pokud § 67d až 67g zákona o důchodovém pojištění a dále § 113 až § 114 zákona o organizaci sociálního zabezpečení výslovně upravují okolnosti snížení starobního důchodu představitelům komunistického režimu, je žalovaná povinna podle těchto ustanovení postupovat a nemůže se od nich odchýlit. 9. Žalovaná nemá ze zákona žádné oprávnění k tomu nevydat rozhodnutí, ke kterému ji zavazuje zákon, na základě vlastních úvah o souladu takového zákona s Ústavou nebo Listinou základních práv a svobod. Takové úvahy žalované jako státnímu orgánu ani nepřísluší. O souladu právních předpisů s Ústavou nebo Listinou základních práv a svobod rozhoduje pouze Ústavní soud. 10. K odkazovanému nálezu Ústavního soudu žalovaná uvedla, že se soud zabýval vztahem zákona č. 198/1993 Sb. k trestní odpovědnosti jednotlivých osob, tento nález s důchody nijak nesouvisí. IV. Obsah správního spisu 11. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce podal žádost o starobní důchod dne 20. 6. 2005. 12. Součástí spisu je potvrzení Ústavu pro studium totalitních režimů o funkci představitele komunistického režimu a o době výkonu funkce. Z tohoto potvrzení vyplývá, že žalobce vykonával funkci podle § 67d zákona o důchodovém pojištění, vedoucí tajemník Městského výboru Komunistické strany Československa, X, od X do X. K tomuto závěru Ústav pro studium totalitních režimů dospěl na základě podkladů: seznam funkcionářů KSČ na stránkách www.ustrcr.cz, článku na www.idnes.cz Policejní zásah byl vyloučený, říká poslední komunistický primátor Brna, informací z Národního archivu a z Biografického slovníku vedoucích funkcionářů KSČ (1921-1989). 13. Prvostupňovým rozhodnutím byla podle § 67f zákona o důchodovém pojištění od 24. 3. 2024 snížena procentní výměra starobního důchodu žalobce o 600 Kč. Starobní důchod žalobce tak činí 21 909 Kč. Správní orgán I. stupně konstatoval, že žalobce byl ve smyslu § 67d odst. 3 zákona o důchodovém pojištění Ústavem pro studium totalitních režimů dne 16. 7. 2023 zařazen do seznamu představitelů vymezených v § 67d zákona o důchodovém pojištění. Před zařazením do tohoto seznamu bylo Ústavem pro studium totalitních režimů ověřeno, že účastník řízení nespadá do okruhu osob vymezených v § 67d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, na které snížení podle § 67f odst. téhož zákona nedopadá. Zároveň Ústav pro studium totalitních režimů v případě účastníka řízení vydal dne 19. 1. 2024 potvrzení o funkci představitele komunistického režimu a o době výkonu funkce. Žalobce v období od X do X vykonával funkci vedoucí tajemník Městského výboru Komunistické strany Československa, byl tedy představitelem ve smyslu § 67d odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Žalobce tak byl v rozhodném období představitelem celkem 567 dnů. Snížení procentní výměry důchodu žalobce podle § 67f odst. 1 zákona o důchodovém pojištění tedy činí celkem 600 Kč. Seznam představitelů/doplněk seznamu představitelů, v němž byl zařazen žalobce, byl správnímu orgánu I. stupně předán do 31. 12. 2023, snížení procentní výměry důchodu žalobce se proto v souladu s § 67f odst. 5 zákona o důchodovém pojištění provádí od splátky důchodu splatné v březnu 2024. Správní orgán I. stupně vycházel z výše procentní výměry starobního důchodu náležející ke dni 29. 2. 2024, která činí 18 109 Kč. Procentní výměra starobního důchodu žalobce tak po snížení za výkon funkce představitele činí 17 509 Kč. 14. Žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí uplatnil námitky ze dne 10. 2. 2024, které byly doručeny žalované dne 13. 2. 2024. Žalobce namítal, že rozhodnutí považuje za politicky motivovaný akt veřejné moci, která se snaží segregovat vybranou skupinu občanů a pokouší se vůči ní aplikovat princip kolektivní viny. Takové rozhodnutí považoval s odkazem na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod za porušení ústavněprávních principů rovnosti a zákazu diskriminace. Daná právní norma půs