19 Ad 32/2024 – Městský soud v Praze

19 Ad 32/2024- 29 - text 11 19 Ad 32/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobkyně: H. B., narozená dne X. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 8. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhá přezkoumání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „žalovaná“) ze dne 15. 8. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž byly podle ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 18. 4. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňové rozhodnutí zamítlo žádost žalobkyně ze dne 10. 1. 2024 o invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). II. Žalobní body 2. Žalobkyně nesouhlasila s napadeným rozhodnutím. Uvedla, že v minulosti již invalidní důchod pobírala, a to pro zdravotní problémy, se kterými se stále léčí a které se zhoršují. Invalidní důchod jí byl přesto k 22. 6. 2023 odejmut. Následně podala novou žádost, problémy s pohybovým aparátem se zhoršují, nadto má i následky po lymeské borrelióze. Posudek v námitkovém řízení nenavýšil pokles pracovních schopností o 10 % z důvodu profese žalobkyně (zdravotní sestra). Lékař v námitkovém řízení žalobkyni nevyšetřil a nevypořádal se s předloženými lékařskými zprávami. Stav žalobkyně odpovídá postižení uvedenému v kapitole I, položka 4c přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopností a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), u kterého je snížení pracovní schopnosti ohodnocováno mezi 40 až 60 %. Lékaři nehodnotili celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Pracovní i mimopracovní činnosti jsou kombinací vícenásobných zdravotních potíží výrazně omezeny a některé zcela vyloučeny. Posudkoví lékaři nevzali v úvahu ani skutečnost, že se stav žalobkyně průběžně zhoršuje, jak vyplývá z lékařských zpráv. III. Vyjádření žalované 3. Žalovaná uplatněné výhrady nepovažovala ve světle proběhlého dokazování za opodstatněné. V daném případě se jedná o nárok na invalidní důchod, jenž je odvozen od invalidity, přičemž posouzení zdravotního stavu a invalidity je otázkou medicínskou. 4. Z textu kritizovaného posudku je předně dostatečně zřejmé, proč posudkový lékař nepokládal „invalidizující“ kvalifikaci, rozuměno v intencích přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, za obhajitelnou. Pro odlišnou subsumpci by musela být prokázána předepsaná kritéria. Zmiňuje-li snad žalobkyně okolnosti hovořící ve prospěch nárokovaného plnění obsažené v předložených lékařských zprávách, pak bez bližší specifikace takto domněle opomenutých pasáží. 5. Výskyt diagnostikovaných obtíží přidružených (lymeská borrelióza, artróza nosných kloubů) byl očividně reflektován aktivací § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity, navíc v nejvyšší přípustné výměře (srov. § 3 odst. 3). Domáhanému dalšímu zúročení (ve světle § 3 odst. 2 citované vyhlášky) bránila potom samotná právní úprava. Žalobkyně totiž přehlíží, že posudkový lékař horní hranici procentního rozmezí užité položky (bod 1b oddílu E kapitoly XIII přílohy) – určeného dominantního postižení – navýšil o celých 10 %, tj. o maximum možného. 6. Klade-li žalobkyně žalované v dané souvislosti k tíži nerealizaci osobního vyšetření, pak bez sebemenšího upřesnění, tzn. jaké že novum (nad rámec shromážděné dokumentace) by vzájemná konfrontace vlastně přinesla. Postačí tu tedy připomenout úkol posudkových lékařů - Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“), jenž principiálně v pořizování primárních klinických poznatků vůbec nespočívá (srov. § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění). IV. Obsah správního spisu 7. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné z hlediska předmětu řízení. 8. Žalobkyně požádala o invalidní důchod, byla posouzena dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, z rozpětí míry poklesu pracovních schopnosti 30 - 40 % zvolena horní hodnota položky, invalidita I. stupně přiznána datem 15. 2. 2016, pro očekávaná zlepšení kontrolní lékařská prohlídka stanovena na 28. 2. 2018. Na podnět metodické kontroly vzhledem k plnému pracovnímu úvazku byla dne 7. 11. 2016 provedena mimořádná kontrola, hodnocena byla dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Z rozpětí míry poklesu pracovních schopností 10-20 % zvolena horní hodnota položky. Invalidita byla oduznána datem táto kontroly (k 7. 11. 2016). 9. Posuzovaná nesouhlasila s hodnocením, podala námitky. Dne 30. 1. 2017 proběhlo posouzení zdravotního stavu v řízení o námitkách. Lékař zohlednil vyjádření zaměstnavatele a hodnotil pokles pracovní schopnosti podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovních schopností o 40 %. Lékař potvrdil invaliditu I. stupně od 15. 2. 2016 s kontrolní lékařskou prohlídkou v únoru 2018. Kontrolní lékařská prohlídka proběhla 22. 3. 2018, hodnocena bylo dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c s poklesem pracovních schopností o 40 %. Invalidita I. stupně potvrzena, kontrolní lékařská prohlídka stanovena na 2/2023. Další kontrolní lékařská prohlídka proběhla 30. 4. 2023, hodnocena bylo dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c. Z rozpětí míry poklesu pracovních schopností 30 - 40 % byla s ohledem na aktuální neurologické a ortopedické nálezy spodní hranice položky. Invalidita byla oduznána od data jednání 30. 4. 2023. Posuzovaná nesouhlasila s hodnocením a podala námitky. Dne 18. 9. 2023 proběhlo posouzení zdravotního stavu v řízení o námitkách. Pokles pracovní schopnosti byl hodnocen podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, s rozpětím míry poklesu pracovních schopností 30 – 40 %. Se zohledněním celkového zdravotního stavu a schopnosti pracovat vybrána spodní hranice položky. Lékařka potvrdila prvoinstanční hodnocení a oduznání invalidity. 10. Žalobkyně požádala opět o invalidní důchod dne 10. 1. 2024, podle posudku Institutu ze dne 2. 4. 2024 jde u žalobkyně o chronický vertebrogenní algický syndrom s degenerativními změnami, z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost o 30 %, posuzováno podle kapitoly XIII, kapitoly E, položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Prvostupňové rozhodnutí ze dne 18. 4. 2024 žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítlo. 11. Žalobkyně podala námitky ze dne 29. 5. 2024, kde uvedla, že se její zdravotní obtíže zhoršují, invalidita jí byla přiznána již dříve, doložila mnoho lékařských zpráv. Poukázala na skutečnost, že prodělala lymeskou borreliózu. Byla nucena se vzdát mnoha aktivit (jízda na kole, lyžování, turistika). Kvůli svému zdravotnímu stavu byla nucena zkrátit úvazek a místo pozice sestry na lůžkovém oddělení nyní pracuje jako sestra na recepci ambulance s nižším výdělkem. Nebyla osobně vyšetřena. 12. Žalovaná napadeným rozhodnutím námitky zamítla, když posudek Institutu v námitkovém řízení ze dne 6. 8. 2024 závěry potvrdil, bylo hodnoceno dle téže položky 1b, míra poklesu byla stanovena na 20 %, zvýšena o 10 % podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro další postižení. Institut dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti účastnice řízení k závěru, že jde u posuzované o chronický vertebrogenní algický syndrom C i LS páteře, radikulární S1 vpravo a C7,8 vlevo, na podkladě těžkých degenerativních změn, opakované blokády LS páteře, borelióza, zhoršení, opak. ATB, migrenózní cefalea, gonaethrosis vpravo II. stupně, vlevo II. - III. stupně. U účastnice řízení k datu vydání napadeného rozhodnutí jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je chronický polytopní vertebrogenní algický syndrom s opakovanými blokádami C páteře, bez senzomotorického deficitu, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. 13. Dle lékaře Institutu v námitkovém řízení byla procentní míra poklesu pracovní schopnosti stanovena a hodnocena dle kapitoly XIII, oddílu E, položkou 1b, přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a činila 20 %. Bylo hodnoceno na horní hranici