19 Ad 36/2024 – Městský soud v Praze

19 Ad 36/2024- 48 - text 17 19 Ad 36/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: L. J., narozený dne X bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Julií Filipovou sídlem Luční 207, 346 01 Horšovský Týn proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 9. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 9. 2024, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 279 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhá přezkoumání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „žalovaná“) ze dne 16. 9. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž byly podle ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 24. 4. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňové rozhodnutí zamítlo žádost žalobce ze dne 10. 1. 2024 o invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). II. Žalobní body 2. Žalobce nesouhlasil s napadeným rozhodnutím. Žalobce zdůraznil, že posudek vypracoval lékař žalované jen na základě neúplných lékařských zpráv, bez toho, aby žalobce osobně prohlédl a osobně se seznámil s jeho zdravotním stavem, stejně jako lékař v prvním stupni. 3. Doposud nebyl řádně zjištěn jeho zdravotní stav, resp. zdravotní omezení mající vliv na jeho pracovní zařazení, a je opomíjen dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který dokládají lékařské zprávy. 4. Žalobce již v předchozí době podal žádost o přiznání invalidního důchodu, která byla u vedena pod sp. zn. X. V tomto řízení nebyl žalobci přiznán invalidní důchod ani na základě podaných námitek. Žalobce byl tedy nucen podat žalobu, následně Městský soud v Praze rozhodnutí žalované rozsudkem ze dne 14. 11. 2023, č. j. 13 Ad 24/2022-70, zrušil a věc se vrátil žalované k dalšímu řízení. Žalovaná vydala dne 31. 10. 2024, č. j. X, rozhodnutí, kterým rozhodnutí ze dne 10. 3. 2022, č. j. X, změnila tak, že podle ustanovení § 38 písm. a) zákona o důchodovém pojištění se žalobci od 11. 9. 2021 do 11. 5. 2022 přiznává invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. V rozsudku Městského soudu v Praze se mj. konstatuje, že u žalobce byl v období od 7. 6. 2021 do 11. 5. 2022 zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl stav po zavřené tříštivé zlomenině pravé hlezenní kosti ze dne 2. 11. 2020, řešené osteosynteticky dne 20. 11. 2020, s následnou revizí a reosteosyntézou v oblasti mediálního kotníku pro selhání instrumentace a pakloub talu dne 12. 5. 2022. Procentní míra poklesu pracovní neschopnosti byla hodnocena dle kapitoly XV, oddílu B, pol. 14a přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopností pro účely invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), a činila 35 %. Od 7. 6. 2024 do 11. 5. 2022 tedy byl žalobce invalidní v prvním stupni v souvislosti s úrazem ze dne 2. 11. 2020. Současně bylo ve shora citovaném rozhodnutí konstatováno, že dne 12. 5. 2022 bylo selhání instrumentace a pakloubu řešeno operací - reosteosyntézou. V následném období existoval předpoklad dobrého profitu operace, resp. perspektiva dalšího zlepšení a dlouhodobé stabilizace v horizontu jednoho roku. Ke zlepšení ani stabilizaci u žalobce však nedošlo. 5. Žalobce se v mezidobí, s ohledem na nepříznivý zdravotní stav, pravidelně dostavoval na ambulantní vyšetření, ze kterých dokládá lékařské zprávy, jež průběžně vypovídají o jeho zdravotním stavu a stále trvajících obtížích a omezeních. 6. Dle názoru žalobce je nutné při rozhodování o zařazení do stupně invalidity vzít v úvahu i další okolnosti, a to praktické dopady zdravotního stavu žalobce do jeho každodenního života. Žalobce trpí omezením i v běžné chůzi všedního dne. Žalobce je natolik omezen nemožností chůze, že je nucen celodenně chodit za podpory hole a ani tak neujde souvisle více než 200 m. Není schopen delší dobu stát ani sedět. Trpí velkými bolestmi nohy a zad a trápí ho i každodenní otok pravé nohy. Neohne zraněnou nohu v kotníku, vytáčí jí proto do boku a chodí nakřivo. Z tohoto důvodu trpí i bolestmi pravého kolena a levé kyčle. Žalobce je nucen pořizovat si speciální obuv, měkkou a širokou. Z důvodu zdravotních omezení čerpá žalobce v současné době dovolenou, i proto, aby si nepřivodil virózu, a mohl tak nastoupit na plánovanou operaci. Žalobce vykonával před úrazem soustavnou výdělečnou činnost a byl schopen plného pracovního zařazení, kde využíval dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, což mu je vlivem zdravotního postižení a obtíží zásadně znemožněno. Žalobce má vystudovanou střední školu s maturitou v oboru číšník. Celý život pracoval v tomto oboru, i ve funkci provozní a manager, a to nejen v ČR, ale i v zahraničí. Věnoval se i průvodcovské činnosti. Tyto profese není schopen žalobce za současného stavu vykonávat, stejně jako pracovní zařazení na pozici řidiče, při kterém se mu stal dne 2. 11. 2020 pracovní úraz. Žalobce je názoru, že poklesly jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. III. Vyjádření žalované 7. Žalovaná uvedla, že v otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je žalovaná ve správním řízení vázána posudkem lékaře Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) podle ust. § 6b odst. 2 písm. a) a ust. § 8 odst. 1 písm. a) a odst. 7 zákona o organizaci sociálního zabezpečení. Posouzení zdravotního stavu a invalidity je otázkou medicinskou. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě odborného posudku Institutu o invaliditě ze dne 23. 8. 2024, jenž byl vyhotoven pro účely řízení o námitkách posudkovým lékařem žalované, který zdravotní stav a invaliditu posoudil ve smyslu výše zmíněného ustanovení tak, že se u žalobce sice jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, žalobce však není invalidní, a to ani pro invaliditu prvního stupně podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 15 %. Podkladový posudek má dle žalované všechny náležitosti dle vyhlášky a splňuje náležitosti úplnosti, správnosti a přesvědčivosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je stav po uzavřené tříštivé zlomenině pravé patní kosti, což je zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XV, odd. B položce 13a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 15 %, tj. na horní hranici z daného rozpětí 10 – 15 %, a to s přihlédnutím k poúrazové artróze pravého hlezenního kloubu a zátěžovým bolestem kloubu. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky nemění. Z funkčního hlediska nebylo vyhodnoceno jako postižení středně těžké, se značnou deformitou bérce, se svalovými atrofiemi, se značně omezenou funkcí dolní končetiny. Základní míra poklesu pracovní schopnosti 15 % nebyla pro jiné zdravotní postižení navýšena, neboť žádné jiné zdravotní postižení, které by mělo na pracovní potenciál vliv, není odbornými nálezy dokladováno. Základní míra poklesu pracovní schopnosti 15 % nebyla navýšena ani pro podstatný vliv dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, protože posuzovaný klient byl a je schopen výkonu výdělečné činnosti s využitím své kvalifikace, s omezením těžké fyzické práce, zvedání a přenášení těžkých břemen, trvalého stání a pochůzek. 8. Posouzení zdravotního stavu v přítomnosti posuzovaného je pouze možností, kterou posudkoví lékaři disponují. Úkolem posudkového lékaře je hodnotit zdravotní stav posuzované osoby podle kritérií stanovených právními předpisy, nikoliv provádět primární klinická vyšetření. To je úkolem ošetřujícího praktického lékaře a lékařů odborných, u kterých se posuzovaná osoba léčí. Přítomnost posuzované osoby na jednání je nezbytná pouze v případě, kdy je zdravotnická dokumentace neúplná, některé nálezy nejednoznačné či dokonce ro