19 Az 7/2025 – Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:19.Az.7.2025.38
Datum: 2025-06-25
Z rozhodnutí: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2025, č. j. OAM-77/ZA-ZA11-HA06-2025, kterým byla podle ust. § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), zamítnuta žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná.…
19 Az 7/2025- 38 - text 9 19 Az 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou v právní věci žalobce V. H. N., narozený dne X státní příslušnost Vietnamská socialistická republika bytem X zastoupený Mgr. Petrem Dvořákem, advokátem sídlem Vyšehradská 9, 128 00 Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2025, č. j. OAM-77/ZA-ZA11-HA06-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2025, č. j. OAM-77/ZA-ZA11-HA06-2025, kterým byla podle ust. § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), zamítnuta žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná. II. Žalobní body 2. V žalobě bylo předně namítáno, že žalovaný porušil ust. § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř.), a žalobce se dále cítí být napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech. Žalovaný navíc nezákonně nepřezkoumal jeho žádost a zamítl ji jako zjevně nedůvodnou, čímž se zprostil povinnosti ji přezkoumat meritorně, a žalobce tak připravil o možnost bránit se proti meritornímu rozhodnutí ve věci. Žalovaný dále porušil ust. § 2 odst. 4 a § 3 s. ř., nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti, neřídil se pravidlem, aby při rozhodování skutkově shodných nebo obdobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. 3. Žalovaný posoudil žádost o mezinárodní ochranu žalobce jako zjevně nedůvodnou, neuvedl však skutečnosti svědčící o tom, že by žalobce mohl být ve vlasti pronásledován z důvodů uvedených v ust. § 12 zákona o azylu nebo že mu hrozí vážná újma podle ust. § 14a zákona o azylu, a zároveň uvedl pouze ekonomické důvody. Žalobce má za to, že poskytl ze své strany dostatek informací a odůvodnil svou žádost tak, aby žalovaný posoudil věc meritorně. 4. Žalobce se obává návratu do vlasti kvůli dluhům, které tam má, přičemž je nebude moci splácet a budou po něm vymáhány. Ve Vietnamské socialistické republice (dále jen „Vietnam“) se po návratu dostávají lidé do složité situace, nezískají zaměstnání a s ohledem na chybějící sociální sytém nemohou překlenout ani dobu po návratu do vlasti. Podklady založené ve správním spise potvrzují, že přesídlení osob zdržujících se mimo území Vietnamu je velice složité. Sama vláda Vietnamu podporuje migraci, konstatování, že žalobce neměl problém s odchodem z vlasti, není pro posouzení věci relevantní a není zárukou toho, že bez problému bude i návrat. Jakkoliv byl tedy odchod z vlasti žalobce motivován ekonomickými důvody, tyto nebyly jediné, dalším důvodem je právě závažná újma. Žalovaný měl posoudit, zda žalobci hrozí v případě, že bude navrácen do vlasti, skutečné nebezpečí vážné újmy. Dle žalobce je tato újma v jeho případě spatřována v nebezpečí mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2008, č. j. 2 Azs 71/2006-82, je nutné zkoumat, zda hrozí reálné nebezpečí nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, přičemž nemusí být postaveno na jisto, že žalobce bude vystaven takovému jednání. Žalobce poukázal na azylově relevantní nebezpečí, není tedy možné jeho žádost zamítat jako zjevně nedůvodnou. Nelze vyloučit, že žalobci ve vlasti po návratu hrozí perzekuce ze stran státních orgánů, ale i soukromých osob. Žalovaný se však těmito okolnostmi nezabýval. 5. Žalovaný nevyvinul dostatečnou aktivitu ke zjištění skutečného stavu věci, kdy žalobce poskytl dostatek podkladů a žalovaný měl jejich relevanci ověřit a případně doložit závěry, které jsou opačné. Žalovaný má povinnost náležitě zjistit skutečný stav věci, přičemž má vycházet nejen z vyjádření žalobce, ale i z informací a důkazů, které si sám zjistí a opatří. Žalovaný má v případě, že jsou i drobné náznaky toho, že by žalobci mohla hrozit újma, přistoupit k zajištění jeho ochrany, i kdyby náhodou nebyla možnost udělit azyl podle standardních procedur. Ústavní soud ve své konstantní judikatuře již mnohokrát konstatoval, že netoleruje orgánům veřejné moci, a především obecným soudům formalistický postup za použití v podstatě sofistikovaného odůvodňování zřejmé nespravedlivosti. Zdůraznil přitom, že obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Ve věci tzv. přepjatého formalismu již rozhodoval též Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2023-56, dle kterého je účelem soudní ochrany poskytnout ochranu subjektivním právům, v případě správního soudnictví subjektivním právům veřejným. Soudy nemohou odmítnout zabývat se určitou věcí z formalistických důvodů, ale pouze z příčin, které vylučují poskytování soudní ochrany, jiný přístup by znamenal odepření spravedlnosti a byl by stěží ústavně-konformní. Žalobce je přesvědčen, že v jeho případě bylo rozhodováno v rozporu s výše uvedenými principy, kdy měla převážit spravedlnost před formalismem. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť při rozhodování vzal v úvahu žalobcem tvrzené skutečnosti a shromáždil k nim relevantní a aktuální informace o situaci v zemi původu. Napadené rozhodnutí považuje za zákonné, přezkoumatelné a vycházející z dostatečně zjištěného stavu věci. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žalobce jsou pouze ekonomické důvody. V České republice (dále jen „ČR“) chce pracovat a vydělat peníze ke splacení dluhu v zemi původu. Žalobce neuvedl v průběhu správního řízení žádné důvody, pro které lze udělit některou z forem mezinárodní ochrany. Současně bylo zjištěno, že mu ve vlasti žádné nebezpečí nehrozí. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost. IV. Obsah správního spisu 7. Žalobce dne 20. 1. 2025 podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v ČR. Dne 23. 1. 2025 poskytl údaje k podané žádosti, sdělil, že je státním příslušníkem Vietnamu, národnosti kinh. Nemá a nikdy neměl náboženské ani politické přesvědčení. Je ženatý a má dceru (ročník X), manželka s dcerou žijí ve Vietnamu. Z Vietnamu odcestoval v X letecky do Maďarska, na území ČR vstoupil koncem X vlakem. Kromě Maďarska od X do X nepobýval na území jiných států Evropské unie (dále jen „EU“). Neměl udělena žádná víza ani povolení k pobytu v ČR ani v jiných státech. Žalobce je zdráv, s ničím se neléčí. Proti jeho osobě nebylo vedeno žádné trestní stíhání a nebyl odsouzen. O mezinárodní ochranu žádá pouze z ekonomických důvodů, neboť musel zaplatit vysoké náklady na cestu do Evropy, z toho důvodu si vzal nebankovní půjčky s vysokými úroky. Chtěl by v ČR setrvat a pracovat, a vydělat tak na splacení dluhů, po jejich splacení se vrátí do Vietnamu. V současnosti má obavy z jednání věřitelů. 8. V průběhu pohovoru dne 23. 1. 2025 žalobce uvedl, že koncem X přicestoval do ČR na návštěvu kamaráda do Prahy. Rozhodl se na území ČR zůstat, neboť zjistil, že jsou zde lepší pracovní podmínky než v Maďarsku. V Maďarsku pracoval legálně, bylo tam však málo práce. Prodloužení pobytového povolení si v Maďarsku nezařídil, jelikož zprostředkovatelé požadují vysoké provize. Ve Vietnamu žalobce pracoval, dosahoval nízkých příjmů, žil s rodinou v domku, v současnosti je s nimi v telefonickém kontaktu. Jeho rodiče ve vlasti pracují na poli, mají nízké příjmy. S vycestováním z vlasti, ani s vyřízením osobních dokladů, neměl žalobce žádné problémy. Rovněž neměl potíže se státními či bezpečnostními orgány, s policií, ani kvůli své rase, náboženství, národnosti, pohlaví, příslušnosti k sociální skupině či politickému přesvědčení. V případě návratu do vlasti se obává věřitelů, kteří mu půjčili peníze. O mezinárodní ochranu požádal, jelikož chce zůstat na území ČR a vydělat si peníze na splacení dluhů. 9. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce jsou ekonomické důvody, neboť žalobce hodlá v ČR zůstat, pracovat a vydělanými finančními prostředky splácet dluh ve vlasti. Má také obavy z věřitelů. 10. Správní orgán při posouzení žádosti vycházel z výpovědi žadatele a dále z informací, které shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv ve Vietnamu. Konkrétně vycházel z Informace OAMP Bezpečnostní a politická situace ve Vietnamu, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, ze dne 4. 6. 2024. 11. Žalobce, ač se k úkonu dostavil, s podklady pro vydání rozhodnutí se seznámit nechtěl, nevyužil svého práva se k nim vyjádřit či navrhnout jejich doplnění. Pouze uvedl, že má ve Vietnamu manželku a děti a že chce v Č

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 71 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 16 (325/1999 Sb.)§ 3 (500/2004 Sb.)