19 Az 9/2025 – Městský soud v Praze

19 Az 9/2025- 22 - text 14 19 Az 9/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou v právní věci žalobkyně K. C., narozená X. státní příslušnost Ruská federace zastoupená advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2025, č. j. OAM-1195/ZA-ZA11-P15-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl o zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany podle ust. § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), z důvodu nepřípustnosti podle ust. § 10a odst. 1 písm. e) téhož zákona. II. Žalobní body 2. Ačkoliv se jedná o opakovanou žádost, uvedla žalobkyně vedle již uplatněné argumentace i nové důvody pro udělení mezinárodní ochrany, kterým žalovaný nevěnoval dostatečnou pozornost, meritorně se jimi nezaobíral a řízení zastavil v situaci, kdy žalobkyni hrozí nebezpečí z důvodu X. 3. Žalobkyně podala žádost o udělení mezinárodní ochrany nejprve dne 9. 3. 2022 a následně opakovaně dne 8. 9. 2024. Je občankou Ruska, v domovském státě se účastnila demonstrace proti válce na Ukrajině. Její X. pochází z této země, a cítí tak s napadeným státem určitou sounáležitost. Žalobkyně dále zmínila pronásledování, kterému čelila v době, kdy pracovala ve státní porodnici a bylo jí zakázáno projevovat jakékoliv protirežimní názory. V této souvislosti byla propuštěna vedoucí, jíž se žalobkyně zastávala, a tak pochopila, že nemá smysl zůstávat v Rusku a přesídlila do Česka. Zde má funkční zázemí, bydlí tu se X., který o mezinárodní ochranu rovněž žádá. Povolání do války hrozí oběma, X. kvůli neabsolvování branné povinnosti, žalobkyni kvůli povolání zdravotnice. S politikou své země nesouhlasí. V posledních letech žije v X., v Rusku kvůli tomu čelila diskriminaci, kterou její X. V ČR se nijak diskriminována necítí, zmínila X., která X., stejně jako X. 4. Rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné a nezákonné, není pravda, že by nevykazovala protirežimní činnost v domovském státě. Měla se do ní zapojit nejen účastí na demonstraci, ale i zastáním se propuštěné vedoucí. Protiválečné postoje jsou v Rusku trestány, dle tamní legislativy je trestné znevažovat pozici armády, hrozí za to nepodmíněný trest odnětí svobody. Žalobkyně si osvojila český hodnotový systém. Rusko sleduje aktivity svých občanů v zahraničí, obává se, že by mohla být ona i X. odvedeni do armády, čímž by byla nucena bojovat za hodnoty, které se jí příčí, a vystavila se u toho riziku újmy na zdraví nebo životě. Vedle toho namítá, že zajištěný podkladový materiál se nevěnuje právní úpravě postihu její protiválečné činnosti nebo smýšlení, a není tak jasné, jaké tresty hrozí jí, resp. X., a odkázala při tom na skutkově identickou věc řešenou v rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 19 Az 16/2023-21. Jelikož má X. z Ukrajiny, považuje za vysoce nevhodné, aby se účastnila bojů proti ní. Nemůže být nabádána k návratu do domovského státu, kde jí zjevně hrozí nebezpečí. 5. Dále uvedla, že se cítí být pronásledována z důvodu X. Pravdivost její výpovědi byla potvrzena X. Napadené rozhodnutí se situaci X. v Rusku věnuje pouze povrchně. Za X. jí hrozí azylově relevantní postih. Je nezbytné nejprve posoudit pozici X. v Rusku, z provedeného dokazování (a to i z podkladů vytvořených žalovaným) plyne, že jsou X. v zemi původu stále diskriminováni, v zemi přetrvávají vůči těmto lidem hluboké předsudky, podporované „antipropagační“ legislativou. 6. Žalobkyně X. při pobytu v ČR neskrývá. Je otázka, zda by tomu tak mohlo být i v Rusku, opatřené podklady dávají jasně negativní závěr. I když není X. v domovském státě trestná, její projevy nezákonné jsou, je postavena mimo zákon. Podobná akce jako X. byla zakázána, X. fungují v ilegalitě. Je nezbytné nejprve (1) objektivně zhodnotit postavení X. v Rusku, (2) zodpovědět otázku X., (3) posoudit relevanci obav. Odůvodnění rozhodnutí nenabízí přesvědčivé zhodnocení postavení X., schovává se za fráze, že situace se zlepšuje, a rezignuje na posouzení X. I když X. nelze lékařsky přezkoumat, žalobkyně před správním orgánem X. netajila. Nelze po ní spravedlivě požadovat, aby se za X. styděla a maskovala ji, neboť projevem svobody je právě její otevřená realizace. 7. Navrhla, aby bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena žalovanému k novému projednání a rozhodnutí. Vyjádřila přání v ČR zůstat do doby, než bude posouzena žádost jejího X. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný úvodem svého vyjádření uvedl, že žádost je již druhou v pořadí. Dále zmínil, že X. byla žalobkyni známa již v době prvního řízení, což sama potvrdila, a nejde tak o skutečnost objektivně novou. Žalovaný se zabýval i možnou změnou poměrů v zemi původu a uzavřel, že v Rusku nedošlo od doby pravomocného rozhodnutí o první žádosti, případně od skončení soudního přezkumu tohoto rozhodnutí, k žádné azylově relevantní změně. Nemá za to, že by se tu objevily závažné nové skutečnosti. Navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 9. Žalobkyně podala opakovanou žádost o mezinárodní ochranu dne 8. 9. 2024. Údaje k této žádosti poskytla dne 12. 9. 2024. Uvedla, že politické přesvědčení nemá, členkou žádné strany nikdy nebyla, ve vlasti se neangažovala, s výjimkou jedné účasti na protestní akci dne 27. 2. 2022 na ulici X. v X. Má X., který také žádá o mezinárodní ochranu, z vlasti vycestovali společně, na české území vstoupili v březnu 2022. O mezinárodní ochranu již žádala v roce 2022. Její zdravotní stav je bez omezení. Uvedla, že důvody, pro něž o mezinárodní ochranu žádala poprvé, trvají. Je proti válce na Ukrajině, kterou Rusko vede. Byla na výše uvedené protestní akci. Měla problémy v práci, vyjádřila podporu své propuštěné vedoucí a v reakci na to jí bylo naznačeno, že „půjde brzo za ní“. Jako zdravotník může být též povolána do armády v případě, že by se do Ruska vrátila. Tyto důvody uvedla, zdůraznila však, že hrozba povolání je nyní vyšší než v roce 2022. Novým důvodem je, že za posledních 14 let měla X. Během posledních 12 let, co žila v Rusku, sledovala, jak vzrůstá násilí vůči X., a to jak ze strany státních orgánů, tak od ruské společnosti. X. proto vždy tajila. Na dotaz, proč tuto skutečnost neuvedla již v řízení o předchozí žádosti, odpověděla, že to nepovažovala za zcela podstatné, a styděla se. Navykla si tuto skutečnost tajit, protože pracovala ve státní porodnici s ženami a malými dětmi. V prosinci 2023 vrchní soud v Rusku stanovil, X. je extremistické. Kdyby jí někdo ublížil, nedostane se jí policejní ochrany. X. navázala i v ČR, s X., a to od srpna do prosince 2022. Snažila se jej obnovit, ale nepovedlo se to, X. X. jej potvrdí. Obává se, že v případě návratu do Ruska někdo prozradí X., a bude se tam potýkat s nenávistí a pronásledováním. Odpor ruské společnosti X. je ohromný. Policie nebude konat, všichni X. mají nálepku extremistů, již dnes jsou lidé z důvodu X. pokutováni a vězněni. Sousedé by například mohli oznámit, že X. V roce 2023 si X., X., sáhla na život kvůli šikaně na pracovišti z X., kterou netajila. X. O sebevraždě se dozvěděla od X. a X., ti jí tento motiv potvrdili. I ona se proto bojí. 10. Ve správním spise je založeno ručně psané vyjádření X. ze dne 12. 9. 2024, podle kterého se s žalobkyní X. X. Scházely se do X. 2022. V průběhu roku 2023 se nevídaly, kontakt obnovily o rok později. Jejich X., X. X. Vnímá, že na X. má vliv i nestabilní pobytová situace žalobkyně. Vyjádřila obavu, že by mohla být žalobkyně v Rusku stíhána za X. Myslí si, že je pro ni zásadní pocit bezpečí a stability. To je právo každého člověka. 11. Dále se ve spise nachází i první rozhodnutí ze dne 14. 12. 2023, č. j. OAM-281/ZA-ZA10-VL14-2022-I (dále jen „první rozhodnutí“), jímž žalovaný žalobkyni mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu neudělil. Důvodem žádosti byla obava z nemožnosti nalézt zaměstnání v oboru, pocit nebezpečí v domovské zemi v souvislosti s tamní politickou situací a obava z postihu z účasti na demonstraci. Žalovaný ve vztahu k možnostem udělení azylu uvedl, že žalobkyně nebyla relevantním způsobem pronásledována, neboť na protiválečné demonstraci byla jednou, zvláštní funkci na ní neplnila a dlouhodobá absence v zaměstnání, která ve skutečnosti k jeho ukončení vedla, by byla důvodem propuštění kdekoliv na světě. Nebyl tu ani důvod, aby se obávala diskriminace své osoby z azylově relevantních důvodů, v Rusku se jim se X. žilo dobře, původně odcházet nechtěli, když se k tomu rozhodli, bylo jim umožněno bez problémů vycestovat. Ohledně tvrzení, že je zdravotnice, a tedy jí hrozí povolání do armády, žalovaný konstatoval, že