2 A 25/2025 – Městský soud v Praze

2 A 25/2025- 29 - text 9 č. j. 2 A 25/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobce: X, nar. X státní příslušnost X t. č. v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, sídlem Kaplanova 2055/4, 148 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2025, č. j. KRPA-64204-29/ČJ-2025-000022-ZZC takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkumu a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2025, č. j. KRPA-64204-29/ČJ-2025-000022-ZZC (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl podle § 124 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), o prodloužení doby zajištění žalobce za účelem správního vyhoštění stanovené rozhodnutím Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 24. 2. 2025, č. j. KRPA-64024-9/ČJ-2025-000022-ZZC, o 90 dnů. II. Žalobní body 2. Žalobce namítal, že napadené rozhodnutí je nepřiměřené a nepřezkoumatelné. 3. Žalobce poukázal na mimořádnost institutu zajištění a připomněl, že jeho délka nesmí přesáhnout dobu přiměřenou vzhledem ke sledovanému cíli. Pokud správní orgán v řízení nepostupuje aktivně a nepostupuje řádně k realizaci vyhoštění, přestává být zajištění oprávněné. V této souvislosti dále připomněl povinnost žalovaného důkladně a svědomitě posuzovat skutečnosti, které by prodloužení zajištění odůvodňovaly, přičemž uvedené skutečnosti musí být přesvědčivým a nezpochybnitelným způsobem doloženy ve spisovém materiálu. Žalovaný měl opatřit nové podklady napadeného rozhodnutí. 4. Žalobce namítal, že v napadeném rozhodnutí absentují podložené úvahy vedoucí žalovaného k závěru, že žalobce nebude s orgány veřejné moci spolupracovat, nesplní podmínky zvláštního opatření a zmaří správní vyhoštění. Žalovaný měl žalobci uložit zvláštní opatření za účelem vycestování podle § 123b odst. 1 zákona o pobytu cizinců, neboť žalobce má zajištěno ubytování na adrese X. Žalobce žije na území bývalého Československa již 11 let a má zde přítelkyni a syna. Žalobce pociťuje v důsledku svého zajištění značnou újmu, přičemž veřejný zájem na jeho zajištění není tak silný, aby tuto újmu vyvážil. 5. Žalobce dále namítal, že prodloužená doba zajištění nebyla žalovaným řádně odůvodněna. Žalobce stále neobdržel náhradní cestovní doklad a z napadeného rozhodnutí nevyplývá, na základě čeho se žalovaný domnívá, že v prodloužené době zajištění dojde k jeho vydání a k následné realizaci správního vyhoštění. Žalovaný při stanovení délky zajištění nevycházel z konkrétních okolností případu, nýbrž jen z obecných statistických údajů. Dosavadní průběh zajištění a postup v řízení svědčí spíše o nemožnosti uskutečnit žalobcovo vyhoštění. V takovém případě zajištění žalobce odporuje zákonu. Odhad časové náročnosti jednotlivých kroků vedoucích k realizaci žalobcova správního vyhoštění provedl žalovaný paušálně, nezohlednil žalobcovu individuální situaci a odůvodnění napadeného rozhodnutí je v této otázce šablonovité. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí popsal důvody, pro které přistoupil k prodloužení zajištění žalobce o 90 dnů. Žalovaný má za to, že se náležitě zabýval posouzením možnosti dalšího prodloužení zajištění žalobce s ohledem na uskutečnitelnost realizace správního vyhoštění. Žalovaný přitom dospěl k závěru, že neexistují dlouhodobé překážky, které by znemožňovaly cizince vyhostit. Žalovaný uvedl, že z jednání a pobytové historie žalobce na území ČR je zřejmé, že případné uložené zvláštního opatření za účelem vycestování by nerespektoval a nadále by pobýval na území, tak jako tomu bylo doposud. Žalobce si musel být vědom skutečnosti, že pro svůj pobyt na území potřebuje patřičné oprávnění, namísto toho páchal opakovaně trestnou činnost, za kterou byl odsouzen k nepodmíněnému trestu. Žalovaný dále odkázal na sdělení Ředitelství služby cizinecké policie (dále též „ŘSCP“) ze dne 21. 5. 2025, podle nějž X strana žádost o readmisi žalobce neposoudila, protože v ní nejsou uvedeny žádné údaje o neoprávněném pobytu žalobce na území ČR. To se však nezakládá na pravdě, neboť ŘSCP ve své žádosti informace k nelegálnímu pobytu žalobce a důvodu podání příslušné readmise uvedlo. ŘSCP nicméně bude i nadále činit veškeré kroky k tomu, aby žalobci byl ze strany X vydán náhradní cestovní doklad pro jeho návrat do země původu. Žalovaný dále odkázal na strany 5-7 napadeného rozhodnutí, kde se vypořádal s možností uložení zvláštních opatření. K tomu žalovaný uvedl, že si žalobce sám svým přístupem a nerespektováním právních předpisů zapříčinil stav nedůvěryhodnosti, a to až do té míry, kdy žalovanému nezbylo nic jiného než možnost uložení zvláštního opatření vyloučit a přistoupit k zajištění žalobce. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 7. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: 8. Žalobce byl dne 23. 2. 2025 kontrolován hlídkou Policie ČR v ulici Grafická v Praze. Nejdříve hlídce uvedl totožnost na jméno Daniel Lega, protože však takto uvedené údaje neprocházely evidencemi Policie ČR a žalobce nepředložil ani žádný doklad opravňující ho legálně pobývat na území, policejní hlídka vyzvala žalobce s příslušným poučením o jeho povinnostech, aby znovu prokázal svou totožnost. Žalobce poté nadiktoval již správné osobní údaje, avšak ani poté nepředložil žádný osobní doklad, který by jeho totožnost prokazoval, ani povolení k pobytu. Protože vznikly pochybnosti o oprávněnosti pobytu žalobce na území ČR, byl žalobce zajištěn a předveden k dalším nezbytným úkonům. 9. Dále ze správního spisu vyplynulo, že žalobci bylo uloženo správní vyhoštění rozhodnutím žalovaného ze dne 19. 3. 2024, č. j. KRPA-140893-36/ČJ-2022-000022-VP, na dobu 2 let poté, co žalobce nevycestoval z území ve lhůtě 30 dnů od pravomocného ukončení řízení ve věci jeho třetí žádosti o mezinárodní ochranu (rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2021, č. j. 19 Az 31/2021-37, v právní moci dne 3. 2. 2022), tj. do 5. 3. 2022. Uvedené rozhodnutí o správním vyhoštění nabylo právní moci dne 16. 4. 2024. Žalobce převzal toto rozhodnutí ve věznici Vinařice, kde vykonával trest odnětí svobody od 3. 8. 2023 do 16. 12. 2024. Doba k vycestování byla stanovena podle § 118 odst. 3 zákona o pobytu cizinců do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, avšak pro případ, kdy by tato lhůta měla začít běžet v době uvěznění žalobce, bylo stanoveno, že počne běžet až ode dne propuštění žalobce na svobodu. Žalobce byl propuštěn z výkonu trestu dne 16. 12. 2024. Lhůta k vycestování na základě rozhodnutí o správním vyhoštění ze dne 19. 3. 2024 tak počala plynout od 17. 12. 2024 a uplynula dnem 15. 1. 2025. Žalobce v této lhůtě, ani poté až do svého zadržení při pobytové kontrole dne 23. 2. 2025, z území ČR opět nevycestoval. 10. Z pobytové historie žalobce též vyplynulo, že mu bylo opakovaně uloženo správní vyhoštění, za tímto účelem byl též několikrát zajištěn, a také opakovaně neúspěšně žádal o mezinárodní ochranu podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalobce byl dokonce opakovaně soudy ČR trestán, i opakovaně vykonával trest odnětí svobody, jak vyplývá z lustrace v Centrální evidenci vězněných osob (CEVO), založené ve správním spisu. Převážně byl žalobce souzen za majetkovou trestnou činnost (krádeže, loupež), ale také za drogovou trestnou činnost. 11. Dne 24. 2. 2025 podal žalobce vysvětlení (č. j. KRPA-64204-8/ČJ-2025-000022-ZZC), z nějž vyplynulo, že žalobce si byl vědom svého neoprávněného pobytu v ČR. Z území ČR nevycestoval, protože do 16. 12. 2024 byl ve vězení, dále kvůli rodině, a navíc nemá cestovní doklad. Potřeboval by víc času na vycestování. Kdyby měl pas, tak by to nějak vymyslel a udělal s rodinou, ale bez pasu nemůže nikam. Do vlasti se vracet nechce kvůli problémům z minulosti, které blíže nespecifikoval. 12. Žalobce dále uvedl, že je svobodný a má v ČR přítelkyni, občanku ČR, a společného nezletilého syna. Bydlí na adrese v Praze ve společné domácnosti se svou matkou, přítelkyní, a nezletilým synem, není však uveden v nájemní smlouvě. K vazbám na ČR uvedl, že zde má matku, starší sestru a mladšího bratra. Otec žije v X, ale žalobce s ním nemá kontakt, žalobce tam naposled byl v roce 2014. Finanční prostředky nemá, nedávno se vrátil z vězení, přivydělává si jen brigádně, peníze má z minulosti a získává je, kde se dá. Zdravotní pojištění v ČR nemá, je zdráv, žádné léky neužívá, občas bere drogy. Žádný majetek v ČR nevlastní, nemá zde pracovní povolení. Peníze n