Z rozhodnutí: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2024, č. j. CPR-26690-06/ČJ-2024-930310-V249 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Policie ČR, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále též „cizinec…
2 A 30/2024- 66 - text
9 2 A 30/2024
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci
žalobce: X, nar. X
státní příslušnost X
bytem v ČR X
zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, Ph.D.
sídlem Opletalova 1417/25, 110 00 Praha 1
proti
žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie
se sídlem Olšanská 2, P.O. Box 78, 130 51 Praha 3
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2024, č. j. CPR-26690-06/ČJ-2024-930310-V249
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2024, č. j. CPR-26690-06/ČJ-2024-930310-V249 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Policie ČR, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále též „cizinecká policie“) ze dne 25. 3. 2024, č. j. KRPA-325420-29/ČJ-2023-000022-50, jímž byla žalobci uložena povinnost opustit území členských států Evropské unie podle ustanovení § 50a odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), současně byla žalobci stanovena doba k opuštění území dle ustanovení § 50a odst. 3 téhož zákona do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
II. Podstatný obsah žaloby
2. Žalobce namítal, že správní orgány v rozporu s § 3 a § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) nezjistily skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, jelikož se v nedostatečném rozsahu zabývaly tím, zda je žalobce i přes svůj věk (X let) a zdravotní stav schopen zvládnout cestu do země původu. Současně se nezabývaly tím, zda žalobcova manželka, která je na něm závislá, nebude konsekventně ohrožena na zdraví a životě. Správní orgány se nedostatečně vypořádaly s doloženými lékařskými zprávami.
3. Žalovaný podle žalobce nepřihlédl při vymezení intenzity újmy hrozící žalobci i jeho manželce na jejich právu na respektování soukromého a rodinného života k řadě důležitých skutečností a mnohé z nich, např. věk, zdravotní stav, nezbytnost péče o manželku nebo nepředvídatelnost délky odloučení manželů, bagatelizoval a zlehčoval. Rovněž samotné posouzení přiměřenosti dopadů napadeného rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce a jeho manželky považoval žalobce za nedostatečné a nesprávné.
4. Žalobce dále namítal, že žalovaný v napadeném rozhodnutí nedefinoval veřejný zájem. Také nevysvětlil, proč je nutné trvat na tom, aby žalobce opustil území, když činí vše nezbytné pro to, aby získal pobytové oprávnění v ČR.
5. Žalobce se domníval, že napadené rozhodnutí je rovněž nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce
6. Žalovaný ve svém vyjádření plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný měl za to, že se podrobně a přezkoumatelně vyjádřil k celé věci, uvedl důvody, pro které bylo shledáno naplnění znaků skutkové podstaty § 50a odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizinců, přičemž stejným způsobem se vypořádal také s otázkou přiměřenosti dopadů napadeného rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.
7. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou, v níž zopakoval, že stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, nebyl zjištěn v potřebném rozsahu. Žalobce ve své replice uvedl výčet onemocnění a zdravotních problémů, jimiž trpí jeho manželka a zdůraznil, že je proto bezpodmínečně třeba, aby byl žalobce přítomen se svou manželkou ve společné domácnosti, aby mohl kontrolovat její medikaci. Rovněž žalobcův zdravotní stav se zhoršil do té míry, že mu ošetřující lékař doporučil neopouštět své současné bydliště v X. Žalobce a jeho manželka jsou na sobě vzájemně závislí. Za této situace nelze žalobce, nutit k vycestování.
IV. Obsah správního spisu
8. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti:
9. Žalobce se dne 29. 9. 2023 dostavil na cizineckou policii za účelem vyřešení svého pobytového statusu. K prokázání své totožnosti předložil cestovní doklad X č. 729255083. Protože žalobce nedisponoval žádným oprávněním, které by mu umožňovalo legální pobyt na území ČR, bylo mu dne 29. 9. 2023 doručeno oznámení o zahájení správního řízení ve věci správního vyhoštění.
10. Téhož dne byl s žalobcem proveden výslech účastníka správního řízení, přičemž do protokolu žalobce uvedl, že na území schengenského prostoru naposledy přicestoval dne 16. 4. 2022, a to na letiště v Curychu ve Švýcarsku. Přicestoval na základě francouzského krátkodobého víza. Poté mu bylo uděleno německé vízum s platností do 30. 9. 2022. Ve Švýcarsku i v Německu byl žalobce hospitalizován kvůli problémům s ledvinami. V ČR se neléčí, léčí se v Curychu, když potřebuje léky, tak mu je zasílají. Do ČR naposledy přicestoval 29. 9. 2022, neboť zde žije jeho manželka, která zde má trvalý pobyt. Žalobce uvedl, že si je vědom, že nejpozději od 1. 10. 2022 pobývá na území ČR neoprávněně. Nevycestoval, protože zde nemohl nechat samotnou manželku, která trpí postcovidovým syndromem a aktuálně se rovněž léčí v Curychu. Kromě ženy má žalobce ještě dceru, která rovněž pobývá na území ČR nelegálně. Finance získává žalobce od své manželky, pracovní povolení nemá. V ČR nevlastní žalobce žádný majetek, v X vlastí byt, garáž a automobil. Disponuje dostatkem financí pro další pobyt a pro vycestování z území ČR. Ukončení žalobcova pobytu na území ČR by z hlediska zásahu do soukromého a rodinného života bylo nepřiměřené vůči žalobcově manželce. Žalobce jinak nemá na ČR žádné majetkové, kulturní, politické ani společenské vazby. V X žije jeho sestra a tchýně, má tam byt, do kterého se může vrátit, nic mu tam nehrozí. Bude-li muset, vycestuje dobrovolně, raději by zde však zůstal.
11. Součástí správního spisu je i závazné stanovisko Ministerstva vnitra ČR ze dne 30. 9. 2023, ev. č. ZS56580, podle nějž je vycestování žalobce do X možné.
12. Dne 18. 12. 2023 byl proveden výslech žalobcovy manželky jako svědka, v rámci kterého vyslýchaná mimo jiné uvedla, že se o ni žalobce stará, pomáhá ji oblékat, uvaří jídlo, pokud nemá čas dcera, chodí na procházky. Oficiálně ji však žalobce v péči nemá. Zdravotní stav brání žalobcově manželce ve vycestování do X. Vycestování žalobce z ČR by pro ni mělo fatální následky.
13. S přihlédnutím zejména ke zdravotnímu stavu žalobcovy manželky dospěl žalovaný k závěru, že dopady rozhodnutí o správním vyhoštění by byly za daných okolností nepřiměřené, a proto bylo řízení nadále vedeno jako řízení o povinnosti opustit území podle § 50a zákona o pobytu cizinců, o čemž byl žalobce vyrozuměn dne 5. 1. 2024.
14. Prvostupňovým rozhodnutím cizinecká policie uložila žalobci podle § 50a odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizinců povinnost opustit území členských států Evropské unie a současně stanovila dobu k opuštění území dle ustanovení § 50a odst. 3 téhož zákona do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí shrnula, z jakých podkladů vycházela. Uvedla, že byly naplněny všechny podmínky pro vydání rozhodnutí, neboť bylo prokázáno, že nejméně od 1. 10. 2022 do 29. 9. 2023 pobýval žalobce v ČR bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu nebyl oprávněn. V další části rozhodnutí se zabývala hledisky přiměřenosti dopadů rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce podle § 174a odst. 1 zákona o pobytu cizinců a dospěla k závěru, že povinnost opustit území nebude představovat nepřiměřený zásah do soukromé sféry žalobce. Závěrem cizinecká policie konstatovala, že stanovená 30denní doba k vycestování je dostatečná.
15. Proti rozhodnutí cizinecké policie podal žalobce odvolání, ve kterém namítal nedostatečné posouzení přiměřenosti dopadů do jeho soukromého a rodinného života a do soukromého a rodinného života jeho nejbližších příbuzných, konkrétně manželky a dcery. Dále namítal nedostatečně zjištěný skutkový stav a nepřezkoumatelnost prvostupňového rozhodnutí. K odvolání poté doložil lékařské zprávy týkající se jeho zdravotního stavu a zdravotního stavu manželky.
16. Žalovaný následně vydal napadené rozhodnutí, jímž odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí cizinecké policie potvrdil. Žalovaný v odůvodnění zrekapituloval průběh správního řízení a uvedl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě správných skutkových zjištění, která byla podložena dostatečnými podklady, přičemž žalovaný shledal vhodným je doplnit o kopii pasu žalobcovy dcery. Žalovaný rovněž korigoval dobu, po kterou žalobce neoprávněně pobýval na území ČR, neboť jeho neoprávněný pobyt započal již 29. 9. 2022. Žalovaný se ztotožnil se závěry cizinecké policie a uvedl, že prvostupňové rozhodnutí o povinnost žalobce opustit území není nepřiměřené. Žalobce měl podle ž