2 A 32/2025 – Městský soud v Praze

2 A 32/2025- 14 - text 7 č. j. 2 A 32/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci žalobce: X, nar. X státní příslušnost X zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie sídlem Olšanská 2, P.O. Box 78, 130 51 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2025, č. j. CPR-8118-5/ČJ-2025-930310-V217 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 7. 7. 2025, č. j. CPR-8118-5/ČJ-2025-930310-V217 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Policie ČR, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále též „cizinecká policie“) ze dne 4. 2. 2025, č. j. KRPA-42362-15/ČJ-2025-000022-SV, jímž bylo žalobci uloženo správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) na dobu 1 roku a současně mu byla stanovena doba k vycestování do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. II. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce namítal, že uložení správního vyhoštění na dobu jednoho roku je nepřiměřeně přísné, neboť se jedná o žalobcovo vůbec první pochybení a po odhalení neoprávněného pobytu vzorně spolupracoval s cizineckou policií a napomáhal při objasnění stavu věci. Žalobce dále namítal, že jeho protiprávní jednání bylo důsledkem tíživých okolností, kdy byl nucen uchýlit se k nelegální práci, aby zabezpečil rodinu v domovském státě. To oslabuje společenskou nebezpečnost žalobcova protiprávního jednání. Navíc bylo žalobci dostatečným trestem už to, že s ním bylo vedeno správní řízení a byl nějakou dobu zajištěn podle zákona o Policii ČR. V řízení nebyl zohledněn žalobcův věk, jeho dřívější bezproblémové chování, součinnost správnímu orgánu a nikterak dramaticky dlouhá doba neoprávněného pobytu. Tím došlo k porušení § 174a zákona o pobytu cizinců, neboť je možné na něj působit mírnějším a výchovnějším způsobem, a to cestou správního vyhoštění nepřekračující dobu 6 měsíců. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě plně odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Žalovaný se vypořádal s kritérii přiměřenosti (§ 174a zákona o pobytu cizinců). Od správního vyhoštění nelze upustit. Ekonomické důvody a životní úroveň v domovském státě nejsou relevantním hlediskem při posouzení zákonnosti rozhodnutí o správním vyhoštění. Žalovaný závěrem svého vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 4. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: 5. Dne 3. 2. 2025 byla hlídkou cizinecké policie provedena pobytová kontrola na adrese X, kde se nacházel žalobce. Žalobce předložil na výzvu policie cestovní doklad X, ve kterém bylo otištěno vstupní razítko do schengenského prostoru ze dne 11. 11. 2024. Dále měl v cestovním pase lotyšské vízum typu D platné od 25. 10. 2024 do 23. 11. 2024. Předložené lotyšské povolení k pobytu č. UA2235706 platné od 12. 11. 2024 do 25. 9. 2025 v době kontroly bylo vedeno v evidenci SIS II, protože bylo dne 28. 11. 2024 zrušeno, a lustracemi v CIS nebylo nalezeno žádné jiné platné oprávnění k pobytu na území. Proto vzniklo podezření, že žalobce pobýval na území ČR neoprávněně a byl zajištěn podle § 27 odst. 1 písm. d) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. 6. Dne 4. 2. 2025 bylo s žalobcem zahájeno správní řízení ve věci správního vyhoštění a byl s ním proveden výslech. Do protokolu o výslechu účastníka správního řízení žalobce uvedl, že naposledy přicestoval na území EU dne 11. 11. 2024 přes letecký hraniční přechod Riga (Lotyšsko). Žalobce přicestoval na základě svého X cestovního dokladu a lotyšského víza platného od 25. 10. 2024 do 23. 11. 2024, počet vstupů 1, délka pobytu 30 dnů, vydaného za účelem práce. Dále žalobce uvedl, že při pobytové kontrole v ČR předložil cizinecké policii povolení k pobytu platné do 25. 9. 2025, přičemž mu bylo sděleno, že uvedené povolení k pobytu je v evidenci vedeno jako neoprávněně užívané. O tom žalobce nevěděl. Na území ČR přijel žalobce 28. 1. 2025, do té doby pobýval v Lotyšsku. Do ČR žalobce zamířil kvůli práci, v Lotyšsku mu nedali výplatu. Žalobce bydlí na ubytovně v Praze, přesnou adresu nezná. V ČR nepracoval. Nic tu nevlastní. V X vlastní rodinný dům, ve kterém žije s manželkou a třemi dětmi. V ČR nemá žalobce žádný majetek, je zdravý, s ničím se neléčí. Má finanční prostředky k dalšímu pobytu i na vycestování z ČR. Žalobce si byl vědom neoprávněného pobytu. V X má manželku a tři děti. Celá jeho rodina žije v X. V zemi původu má dále rodiče a sestry, všichni žijí společně v jednom domě. Žalobce se tedy má kam vrátit. V ČR žalobce nikoho nemá. Nemá zde žádné vazby, závazky ani pohledávky. Žalobci nebyla známa žádná překážka vycestování, X je pro něj bezpečná země a vycestuje dobrovolně. 7. Součástí správního spisu je také závazné stanovisko Ministerstva vnitra ČR ze dne 4. 2. 2025, ev. č. ZS58183, podle nějž je vycestování žalobce do X možné. 8. Součástí správního spisu je dále sdělení Ředitelství služby cizinecké policie, informačního odboru ze dne 4. 2. 2025, č. j. CPR-481-273/ČJ-2025-930011, které obsahuje odpověď lotyšské strany na žádost o ověření pobytu žalobce. Podle informací z databáze lotyšské strany žalobce nemá od 28. 11. 2024 platný pobyt na území Lotyšska. Povolení k pobytu č UA2235706 platné od 12. 11. 2024 do 25. 9. 2025 bylo dne 28. 11. 2024 zrušeno z důvodu ukončení pracovní smlouvy. Pracovnímu vízu typu D pak vypršela platnost. 9. Dne 4. 2. 2025 vydala cizinecká policie prvostupňové rozhodnutí, kterým žalobci uložila správní vyhoštění a stanovila dobu zákazu vstupu na území členských států v délce jednoho roku. V odůvodnění uvedla, že se žalobce dopustil porušení § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinců tím, že pobýval na území ČR bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu nebyl oprávněn, a to od 29. 11. 2024 do 4. 2. 2025. Cizinecká policie posoudila, že důsledek rozhodnutí o správním vyhoštění je z hlediska zásahu do soukromého a rodinného života žalobce přiměřený. Doba, po kterou nelze žalobci umožnit vstup na území členských států EU, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, byla stanovena na 1 rok, kdy bylo přihlédnuto k délce neoprávněného pobytu na území a ke skutečnosti, že žalobce si byl svého protiprávního jednání vědom. Jeho neoprávněný pobyt byl odhalen až kontrolní činností policie. Jako polehčující okolnost byla zohledněna spolupráce žalobce s cizineckou policií. Doba zákazu vstupu byla stanovena při spodní hranici zákonného rozsahu s přihlédnutím ke všem zjištěným skutečnostem. 10. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím dne 7. 7. 2025 tak, že odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno na základě správných skutkových zjištění, která byla podložena dostatečnými podklady, a že se žalobce dopustil popsaného protiprávního jednání, jímž naplnil skutkovou podstatu § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinců. Délku zákazu vstupu na území členských států žalovaný shledal adekvátní a uvedl, že stanovenou dobu zákazu vstupu v délce jednoho roku považuje za přiměřenou míře porušení povinností žalobce, přičemž zákon o pobytu cizinců umožňuje správním orgánům při naplnění těchto skutkových podstat uložit správní vyhoštění až na 5 let. V. Právní posouzení věci soudem 11. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ustanovení § 75 odst. 1 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinců policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a zařadí cizince do informačního systému smluvních států, až na 5 let, pobývá-li cizinec na území nebo na území členských s