20 Ad 3/2025 – Městský soud v Praze

20 Ad 3/2025- 30 - text 13 20 Ad 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci žalobkyně: MUDr. M. D., narozená dne X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2025, č. j. MPSV-2025/18387-925, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2025, č. j. MPSV-2025/18387-925 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 22. 10. 2024, č. j. 65567/2024/AAE (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán prvního stupně nepřiznal žalobkyni doplatek na bydlení na základě žádosti ze dne 23. 9. 2024. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobkyně v podané žalobě předně uvedla, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a obsahuje nepravdivé peněžní částky, které nesouhlasí s částkami uvedenými v jednotlivých potvrzeních. Příjmy tak nebyly spočítány správně. Nepochopila také, jaký názor zastává správní orgán prvního stupně a žalovaný. Není zřejmé, na základě jakých úvah jí nebyl doplatek na bydlení přiznán. 3. Namítla, že v napadeném rozhodnutí jsou určené přiměřené náklady na bydlení neúměrně nízké. Jen za spotřebu plynu platí zálohy ve výši cca 7 300 Kč. Za tak nízkou částku nákladů na bydlení není možné sehnat v Praze nájemní bydlení pro dvě dospělé osoby, a ještě zaplatit spotřebu plynu, vody a elektřiny. Co se týče odůvodněných nákladů na bydlení podotkla, že jejich určená výše (21 110,38 Kč) je v rozporu se zákonem č. 111/20006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“). V září 2024 činily správně 25 926 Kč. 4. Následně žalobkyně poznamenala, že není zřejmé, za jaké měsíce a v jaké výši byl započítán její starobní důchod. Dodala, že v červnu a září jí nebyla žádná částka na její bankovní účet připsána a ani jiným způsobem nebyl důchod vyplacen. Starobní důchod by podle ní měl být v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi započítán v rozhodném období pouze v měsících, v nichž byl skutečně vyplacen. 5. Dále žalobkyně podotkla, že nepochopila, proč žalovaný posuzoval její finanční poměry pouze ve dnech 1. 9. 2024 a 30. 9. 2024 z celého rozhodného období. Rovněž rozporovala tvrzení o dostatku finančních prostředků. Skutečnost, že má bankovní účet (s určitým zůstatkem) podle ní není důvodem pro nepřiznání dávky. V září 2024 byly její základní výdaje na bydlení vyšší než její příjem. Starobní důchod tak nepokryl ani základní životní potřeby a neměla tak dostatek peněz na nákup nezbytných dietních potravin, léků, a hygienických potřeb. Nastal u ní tedy zásadní pokles jejího finančního majetku (o cca 42 200 Kč), když z bankovního účtu odešlo více peněz, než na něj přišlo. Také žalobkyně namítala, že žalovaný nijak nezohlednil stav peněžních prostředků na bankovním účtu jejího syna, když konečný zůstatek v září 2024 byl záporný. Zmínila, že v září 2024 zaplatila necelých 1 200 Kč za pečovatelskou službu, což není v napadeném rozhodnutí uvedeno. 6. Rovněž žalobkyně namítla, že v napadeném rozhodnutí chybí vysvětlení, proč se žalovaný nezabýval jejími námitkami ohledně úbytku majetku ani dalšími odvolacími námitkami ohledně přiměřených nákladů na bydlení a příjmů osob v rodině. Dále uvedla, že je jí již X let, trpí zdravotními problémy a pobírá starobní důchod. Není tedy zřejmé, proč není považována za osobu v hmotné nouzi. Měla by přitom být na základě ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi považována za takovou osobu automaticky. Je proto nadbytečné hodnotit další podmínky pro splnění ostatních kritérií pro osoby v hmotné nouzi. Domnívala se, že patří do skupiny tzv. chráněných osob. 7. Závěrem podané žaloby žalobkyně uvedla, že doplatek na bydlení jí měl být od září 2024 přiznán v měsíční výši nejméně 8 127 Kč. Měla být automaticky považována za chráněnou osobu v hmotné nouzi, pročež je nepřiznání příspěvku na živobytí v rozporu se zákonem. Doplnila také svůj výpočet měsíční výše doplatku na bydlení, odůvodněných nákladů na bydlení a příjmů. III. Vyjádření žalovaného a replika žalobkyně 8. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žalobkyni nebyl v září 2024 přiznán příspěvek na živobytí (rozhodnutím správního orgánu prvního stupně ze dne 9. 10. 2024, č. j. 62972/2024/AAE. Nesplnila proto podmínku ustanovení § 33 odst. 2 věty první zákona o pomoci v hmotné nouzi. Posuzoval tedy možnost přiznat doplatek na bydlení dle § 33 odst. 2 věty druhé zákona o pomoci v hmotné nouzi. Pro toto posouzení použil stejné hodnoty jako u příspěvku na živobytí, tedy příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení v maximální možné výši 35 % z příjmu a 1,3násobek částky živobytí. 9. Vzhledem k tomu, že 1,3násobek částky živobytí byl vyšší než započtený příjem, bylo možné dávku přiznat s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Při hodnocení těchto poměrů vzaly správní orgány v úvahu výši finančních prostředků na účtu žalobkyně a společně posuzované osoby. Uvážily přitom, že celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že i po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení mohou tyto prostředky zaručit zajištění výživy a ostatních základních potřeb v aktuálním kalendářním měsíci. Dávka proto nebyla přiznána. Doplnil, že doplatek na bydlení dle ustanovení § 33 odst. 2 věty druhé zákona o pomoci v hmotné nouzi je dávkou fakultativní a její přiznání závisí na správním uvážení. Meze tohoto správního uvážení nebyly překročeny. 10. K námitce týkající se započtené výše starobního důchodu poznamenal, že žalobkyni je starobní důchod vyplácen pravidelně každý kalendářní měsíc. Dochází přitom k situaci, že je starobní důchod vyplácen k 2. dni v měsíci. Vyjde-li tento den na den pracovní volna, je výplata důchodu přisána nejbližší předcházející pracovní den. Vzhledem k tomu, že se jedná o pravidelně vyplácenou dávku, je započítávána v každém kalendářním měsíci. Nicméně v nyní posuzovaném rozhodném období červen až srpen 2024 byl žalobkyni vyplacen starobní důchod třikrát. Zmínil také, že v tomto řízení byl hodnocen nárok žalobkyně, nikoliv výše dávky. Na základě výše uvedeného tak navrhl zdejšímu soudu, aby podanou žalobu zamítl. 11. Na vyjádření žalovaného reagovala žalobkyně svým podáním ze dne 31. 7. 2025. V jeho rámci uvedla, že žalovaný nepřišel s žádnými novými poznatky a neuvedl důvod nepřiznání dávky. Není zřejmé, z jakých podkladů v souvislosti s peněžními částkami vycházel. Znovu upozornila na pokles finančního majetku v průběhu září 2024, svůj pokročilý věk, zdravotní stav a skutečnost, že jí nebyl v září 2024 vyplacen starobní důchod, což žalovaný vůbec nezohlednil. Také zopakovala, že se žalovaný nevypořádal s většinou jejích odvolacích námitek (uvedených i v žalobě). IV. Obsah správního spisu 12. Ze správního spisu zjistil zdejší soud následující skutečnosti podstatné z hlediska předmětu řízení. 13. Správnímu orgánu prvního stupně byla dne 23. 9. 2024 doručena žádost žalobkyně o doplatek na bydlení. Jako společně posuzovanou osobu uvedla žalobkyně pana P. D., nar. X. Ve správním spisu pak byla založena řada podkladů týkající se této žádosti. 14. Mimo jiné se jednalo o výpisy bankovního účtu žalobkyně, ze kterých se podává, že žalobkyni byla dne 31. 5. 2024 připsána na bankovní účet částka 22 096 Kč s popisem „Důchod starobní od 2. 6. 2024 do 1. 7. 2024“. Dne 1. 7. 2024 pak byla připsána částka 22 096 Kč s popisem „Důchod starobní od 2. 7. 2024 do 1. 8. 2024“. Dne 1. 8. 2024 byla žalobkyni na její bankovní účet připsána částka 22 096 Kč s popisem „Důchod starobní od 2. 8. 2024 do 1. 9. 2024“ a dne 30. 8. 2024 částka 22 096 Kč s popisem „Důchod starobní od 2. 9. 2024 do 1. 10. 2024“. Rovněž z těchto výpisů vyplývá, že v červnu 2024 nebyl na bankovní účet starobní důchod připsán. Z výpisů z účtů a dokladů o výši měsíčních příjmů pana P. D. vyplývá, že ten v období června až srpna 2024 žádné příjmy neměl. V rámci formuláře „Informace o užívaném bytu (obývaném prostoru)“ ze dne 22. 9. 2024 pak žalobkyně uvedla výši měsíčního nájemného 14 570 Kč, výši měsíčních nákladů na ostatní služby spojené bezprostředně s užíváním bytu 1 760 Kč a skutečnou výši nákladů 21 000 Kč. 15. Dále byla součástí správní spisu fotokopie žalobkyní vyplněného formuláře „Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech“ ze dne 22. 9. 2024, v němž žalobkyně uvedla, že je vlastníkem nemovitosti sloužící k bydlení nebo rekreaci v podobě zahrady o výměře X m2. V rámci části týkající se finančních prostředků pak zaškrtla i políčko „cenné papíry“. K tomu zaslala výstup z webových stránek katastru