20 Ad 6/2025 – Městský soud v Praze

20 Ad 6/2025- 48 - text 13 20 Ad 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci žalobce: nezl. S. N., narozený dne X bytem X zastoupený Mgr. Terezou Bártovou, advokátkou sídlem Španělská 770/2, 120 00 Praha proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2025, č. j. MPSV-2025/45608-925, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. 2. 2025, č. j. MPSV2025/45608-925, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 140 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce Mgr. Terezy Bártové, advokátky se sídlem Španělská 770/2, 120 00 Praha. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2025, č. j. MPSV-2025/45608-925 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 9. 10. 2024, č. j. 26417/2024/AAB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán prvního stupně přiznal žalobci příspěvek na péči ve výši 3 300 Kč měsíčně od března 2024. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce v podané žalobě namítal, že žalovaný nesprávně vyhodnotil zvládání základních životních potřeb a svůj závěr nepřesvědčivě zdůvodnil. Neuvedl srovnání, jakým způsobem má zdravé dítě v jeho věku zvládat základní životní potřeby. Řádně neodůvodnil ani to, proč na rozdíl od prvostupňového posudku byly posouzeny jako zvládané základní životní potřeby stravování a výkon fyziologické potřeby. Poznamenal, že kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu nezvládá základní životní potřeby stravování, výkon fyziologické potřeby, osobní aktivity, komunikace a péče o zdraví tak, jak ho mají zvládat zdravé děti ve stejném věku. Z tohoto důvodu vyžaduje mimořádně zvýšenou péči ze strany pečující osoby. 3. Dále žalobce v podané žalobě shrnul svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a zrekapituloval průběh správního řízení. Poukázal na své odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí a posudek vypracovaný Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“), jakož i její doplňující posudek. Namítl, že posudková komise se nijak nevypořádala s důkazy podloženými tvrzeními, která vznesl ve vztahu ke zvládání základních životních potřeb stravování a výkon fyziologické potřeby. Posudkové zjištění a jeho odůvodnění nereflektuje individuální zdravotní stav a neodpovídá důkazům. Z posudku také nelze zjistit, jak posudková komise hodnotila a porovnávala zvládání potřeb žalobcem oproti zdravým dětem stejného věku a na jaké úrovni mají zdravé děti stejného věku zvládat uvedené základní životní potřeby. 4. Ohledně nezvládání základní životní potřeby stravování odkázal i na metodickou příručku žalovaného a uzavřel, že nesplňuje žádnou z podmínek této potřeby, tedy že se nenapije z hrníčku, nejí lžičkou a nedokáže si říct o jídlo a pití. K takovému závěru dospěl i posudek Institutu posuzování zdravotního stavu. Není pak jasné, na základě jakých kritérií bylo zvládání stravování posuzováno. Poukázal také na diagnózu X. 5. V souvislosti s nezvládáním základní životní potřeby výkon fyziologické potřeby odkázal opět na metodiku žalovaného a podotkl, že zvládání výkonu fyziologické potřeby je zásadně opožděno oproti zdravému dítěti. Upozornil na zásadně intenzivnější snahu rodiny naučit ho používat nočník. Na nočníku nedokázal vykonat fyziologickou potřebu vůbec. Žalovaný se také nevypořádal s jeho tvrzením, že pokud se nenaučí vykonávat fyziologickou potřebu na nočníku do nástupu do mateřské školy, nebude do ní přijat. Pečující osoby tak věnují této snaze mimořádnou péči. 6. Následně žalobce odkázal na úpravu obsaženou v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“) a také vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 505/2006 Sb.“). Zdůraznil, že je třeba klást důraz na jednoznačnost, určitost, úplnost a přesvědčivost odborného posudku. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze. 7. Žalobce uzavřel, že žalovaný nedostál svým povinnostem, neboť posudková komise nepřesvědčivě odůvodnila svůj závěr o zvládání základních životních potřeb stravování a výkon fyziologické potřeby. Z tvrzených skutečností a doložených lékařských zpráv vyplývá, že sám vyžaduje při zvládání těchto základních životních potřeb mimořádnou péči. Navrhl tedy, aby zdejší soud zrušil napadené rozhodnutí a rozhodnutí, které mu předcházelo, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu povinnost zaplatit náklady řízení. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nejprve shrnul průběh správního řízení a zejména obsah posudku posudkové komise ze dne 5. 12. 2024, e. č. SZ/2024/3210-BR-11 (dále jen „Posudek“) a doplňujícího posudku posudkové komise ze dne 16. 1. 2025, e. č. SZ/2024/3744-BR-5 (dále jen „Doplňující posudek“; Posudek a Doplňující posudek dále společně jen jako „Posudky“). Zdůraznil, že na základě vyjádření žalobce ze dne 31. 1. 2025 neshledal důvod pro vyžádání doplňujícího posouzení zdravotního stavu. Posudková komise podle něj měla k dispozici dostačující zdravotní dokumentaci, ze které vycházela. Dokladovaný zdravotní stav žalobce byl v provedeném posouzení dle platných posudkových kritérií řádně zohledněn. 9. Dále žalovaný uvedl, že řádně přezkoumal soulad prvostupňového rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy. Vycházel z posudku, která byl úplný, celistvý a srozumitelný. Rovněž odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl, aby zdejší soud podanou žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 10. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 11. Žalobce podal dne 14. 3. 2024 žádost o příspěvek na péči. Správní orgán prvního stupně provedl dne 17. 4. 2024 sociální šetření. Do záznamu o tomto sociálním šetření mimo jiné uvedl, že žalobce je fyzicky mobilní, zvládá zaujímat polohy, ale v noci mlátí hlavou do polštáře. Rozlišuje osoby blízké a cizí, zrak a sluch jsou v pořádku. Dochází na neurologii a logopedii. Říká max. 6 slov a netvoří věty. Projevuje se X. Lžíci v ruce udrží, ale stravuje se spíše rukou. Jídlo matlá do vlasů a na obličej. Pije z lahve s pítkem, sklenici v puse neudrží a tekutina mu protéká. Dle pěstounky má povolená ústa a nechtěl polykat a kousat. Maso musí mít nakrájené na malé kousky. Neřekne si o jídlo ani pití, nemá svůj vlastní výraz pro tyto potřeby. Také trpí alergií na X a X. Ruce si myje s pěstounkou a cvičí hygienické návyky i v jeslích. Nosí celodenní pleny a nechce používat na nočník. Pouze na něm sedí, ale nevykoná potřebu. 12. Následně si správní orgán prvního stupně nechal prostřednictvím Institutu posuzování zdravotního stavu vypracovat posudek o zdravotním stavu žalobce – posouzení stupně závislosti osoby ze dne 18. 4. 2024, č. j. LPS/2024/10631-P2_CSSZ (dále jen „Posudek IPZS“). V jeho rámci dospěl posuzující lékař k závěru, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není žalobce schopen samostatně zvládat tři základní životní potřeby. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc při základních životních potřebách komunikace, stravování a výkon fyziologické potřeby. Jde tedy o osobu do 18 let věku, jež se podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost). 13. Správní orgán prvního stupně tedy vyrozuměl žalobce o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a posléze vydal prvostupňové rozhodnutí, v němž vyšel mimo jiné z Posudku IPZS. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání. V něm mimo jiné namítal, že kromě základních životních potřeb komunikace, stravování a výkon fyziologické potřeby nezvládá ani základní životní potřeby péče o zdraví a osobní aktivity. Je tedy závislý na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II. 14. Za účelem rozhodnutí o podaném odvolání požádal žalovaný posudkovou komisi o posouzení stupně závislosti žalobce. Ta vypracovala Posudek, v němž vyšla z posudkového spisu Institutu posuzování zdravotního stavu a spisu odvolacího orgánu. Shrnula také doložené zprávy z jednotlivých vyšetření. Posudková komise provedla diagnostický souhrn a uvedla, že se jedná o dvouleté dítě, u něhož je hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu X a X. Popsala i závěry vyplývající z lékařských zpráv. Poznamenala, že není prokázáno posudkově významné postižení smyslových funkcí, mentální deficit, těžké omezení hybnosti kl