20 Az 35/2024 – Městský soud v Praze

20 Az 35/2024- 25 - text  10 20 Az 35/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. v právní věci žalobce X. X., nar. X státní příslušnost X bytem X zastoupený JUDr. Petrem Novotným, advokátem sídlem Archangelská 1, 100 00 Praha 10 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 10. 2024, č. j. OAM-706/ZA-ZA11-ZA03-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou dne 6. 12. 2024 k Městskému soudu v Praze domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný rozhodl o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany tak, že se mezinárodní ochrana se podle ust. § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce se bojí návratu do vlasti, protože v ní panuje katastrofální ekonomická situace, množí se případy vražd a není tam bezpečno pro civilní obyvatelstvo. V této souvislosti poukázal na to, že Moldavská republika (dále jen „Moldavsko“) je bezprostředně ohrožena v důsledku přímé vojenské invaze Ruské federace (dále jen „Rusko“) na Ukrajinu. 3. Žalobce poukázal i na kritickou situaci v Podněstří, kterou přirovnal k situaci na Ukrajině. Dá se podle něho očekávat další zhoršení bezpečnostní situace. Upozornil na střelbu z granátometů, ke které došlo v Podněstří a při níž série explozí otřásla ministerstvem státní bezpečnosti v tamním hlavním městě. Taktéž poukázal na incident, při němž byla z provozu vyřazena dvojice vysílačů. 4. Následně žalobce namítl, že žalovaný nepostupoval v souladu se zákonem, neboť důvody jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany odůvodňují udělení azylu podle ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu, případně doplňkové ochrany. Zrekapituloval informace, které uvedl v rámci poskytnutí údajů ke své žádosti a podotkl, že žalovaný porušil ustanovení § 3 a § 50 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, protože si pro své rozhodnutí neopatřil dostatečné podklady. 5. Dále žalobce shrnul, že pokud by žalovaný zjistil řádně stav věci a opatřil si dostatečné podklady potvrzující jeho tvrzení, musel by rozhodnout o udělení mezinárodní ochrany. Upozornil také na závažné porušování lidských práv s tím, že Moldavsko nelze za současných okolností označit za bezpečnou zemi původu. 6. Závěrem žalobce navrhl zdejšímu soudu, aby napadené rozhodnutí zrušil, uložil žalovanému, aby o jeho žádosti znovu rozhodl, a přiznal mu náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný s žalobou a v ní uplatněnými námitkami nesouhlasil a odkázal na obsah správního spisu. Moldavsko nebylo v minulosti ani v současnosti zmítáno ozbrojeným konfliktem, a to včetně Podněstří. Neexistují žádné zprávy o tom, že by se konflikt rozšířil mimo území Ukrajiny do Moldavska, či některé jeho části. Žalovaný poukázal na to, že ačkoliv žalobce argumentuje situací v Podněstří, sám z něj nepochází a nežil v něm. Méně příznivá ekonomická situace v Moldavsku není relevantní skutečností z hlediska mezinárodní ochrany, neboť se týká plošně všech občanů. Hlavním důvodem příjezdu žalobce do ČR byla výdělečná činnost v ČR kvůli nesplaceným dluhům v Moldavsku. Podle názoru žalovaného se žalobce snaží legalizovat si pobyt na území ČR. 8. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Obsah správního spisu 9. Dne 24. 5. 2024 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany. Dne 29. 5. 2024 žalobce poskytl údaje k podané žádosti, v nichž uvedl, že je X státní příslušnosti i národnosti. Je schopen se dorozumět rusky, moldavsky a rumunsky. Žalobce je bez náboženského vyznání, nikdy nebyl členem politické strany nebo skupiny a nikdy nebyl politicky aktivní. Je ženatý. Má vlastního syna a osvojenou dceru manželky. Rodina žije v X v pronajatém bytě. Před odchodem z vlasti žil žalobce s rodinou v obci X v rodinném domě. Ten však čtyři měsíce před pohovorem shořel. Z vlasti vycestoval dne X autobusem přes Rumunsko a Maďarsko do České republiky (dále jen „ČR“). Do ČR přicestoval dne 26. 6. 2023. Dříve nepobýval v jiných státech, nemá udělená víza ani povolení k pobytu a toto je jeho první žádost o mezinárodní ochranu. Je zdravý a nikdy nebyl trestně stíhaný. Sdělil dva důvody, pro něž podal žádost o mezinárodní ochranu. Za prvé si půjčil peníze od soukromého věřitele ve výši 4.000 EUR s vysokým úrokem, s nímž nesouhlasil. Následně mu věřitel a patrně jeho lidé začali vyhrožovat zabitím, pokud závazek nesplní. Jednou z výhrůžek bylo i spálení jeho domu, v němž s rodinou žil. V důsledku toho si žalobce změnil příjmení. Za druhé se nechce zúčastnit války. 10. Téhož dne s žalobcem žalovaný provedl pohovor, v němž žalobce nad rámec výše uvedeného sdělil, že se obrátil kvůli výhrůžkám na policii, ale věřitel je podplatil, takže policie ničeho nečinila. Má však potvrzení o podání oznámení na policii, které mu může manželka poslat. Na podplacení usuzuje z toho, že se jej policie dotázala, proč nepřistoupil na 14% úrok. Na dotaz žalovaného, kdy se na policii obracel, sdělil, že to bylo v roce X, neví však jaký měsíc, neboť tam byla jeho tchýně. Žalobce tchýni požádal někdy začátkem roku X (doslova „po Novém roce“), aby zašla na policii. Bylo to poté, co obdržel správní vyhoštění. Následně žalovaný konfrontoval žalobce s tím, že obdržel správní vyhoštění v březnu roku 2024. K tomu žalobce uvedl, že šli vyhrožovat jeho tchýni kvůli žalobcovým dluhům. Peníze na splacení totiž posílal přes ni. Na postup policie si nezkoušel stěžovat. Žalobce si dal do souvislostí, že dům shořel kvůli jeho dluhům. Původní dohoda s věřitelem totiž byla, že žalobce splatí dluh do pěti měsíců. Žalobce tak neučinil a věřitel chtěl po něm peníze hned. Tuto událost policie stále vyšetřuje. Neví, v jaké fázi vyšetřování policie je. Podezření na pachatele sdělila tchýně, protože žalobce byl v té době již v ČR. Peníze si půjčil koncem roku X. Tyto informace nesdělil při řízení o správním vyhoštění před prvostupňovým správním orgánem, ani v řízení o odvolání, protože mu nebyla dána možnost. Protokol byl sepsán, aniž by ho viděl. Tlumočník mu jen sdělil, že dostane vyhoštění. Ani advokátka ho neupozornila na to, že měl tyto skutečnosti sdělit, ačkoliv jí své problémy vysvětlil. Pouze ho odkázala na podání žádosti o mezinárodní ochranu. Jeho věřitel je lichvář jménem X. X. Dostal na něj kontakt od přítele. Žalobci vždy vyhrožoval telefonicky. Tchýni však vyhrožoval osobně. Dále sdělil, že v Moldavsku pracoval a vydělával asi 300 EUR měsíčně, což na splacení dluhu nestačilo. Proto se rozhodl vycestovat do ČR, aby vydělal na jeho splacení. V případě návratu se obává, že by si ho věřitel našel, zabil ho a ohrozil jeho rodinu. Moldavsko je malá země, našel by ho přes konexe podle obličeje. Slyšel, že jeho věřitel dlužníky tvrdě trestá, třeba je nezabije, ale nechá je zbít. Proč by ho měl zabíjet, když mu peníze splácí, neví, ale poté, co mu shořel dům, bere jeho výhrůžky vážně. On sám se na policii obrátit nechce, protože policie nic nedělá a už to udělala tchýně. Žalobce se domnívá, že tchýně žádný protokol od policie k jejímu oznámení a vyšetřování požáru domu nemá. Běžného pobytového titulu nevyužil, protože neměl na poplatek za vyřízení a žádost o mezinárodní ochranu podal až nyní, jelikož mu to poradila advokátka. Žádné problémy se státními ani bezpečnostními orgány ve vlasti nikdy neměl. K jeho obavám z války uvedl, že Moldavsko hraničí s Ukrajinou přes Podněstří. Žalobce dostal třikrát předvolání na nástup k základní vojenské službě. On ji však vykonat nechce, neboť by v případě vstupu Moldavska do války musel po jejím výkonu bojovat. Žalobce vyjádřil touhu zůstat v ČR. Přicestovat a požádat o mezinárodní ochranu by chtěla i jeho manželka s dětmi. Žalobce ve vlasti nikdy neměl potíže kvůli rase, národnosti, náboženství, pohlaví, příslušnosti k sociální skupině či politickému přesvědčení. 11. Za účelem posouzení žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany si žalovaný opatřil písemný materiál ze dne 3. 10. 2023, označený jako „Moldavsko, Hodnocení Moldavska jako bezpečné země původu, stav říjen 2023“ (dále jen „Informace OAMP ze dne 3. 10. 2023“). Z tohoto dokumentu se podává, že v dubnu roku 2022 požádalo Moldavsko formálně o vstup do Evropské unie. Civilní úřady dodržují kontrolu nad bezpečnostními složkami. V souvislosti s přípravou na podání žádosti země o vstup do Evropské unie Moldavsko posílilo právní stát, včetně reformy policie a kroků směřujících k reformě soudnictví. Moldavsko se řadí mezi země, které neumožňují uložit trest smrti za žádný trestný čin. V zemi existují tři orgány pro lidská práva: Úřad veřejného ochránce práv, Agentura pro mezietnické vztahy a Rada pro prevenci diskriminace a zajištění rovnosti. Úřad veřej