20 Az 6/2024 – Městský soud v Praze

20 Az 6/2024- 69 - text  15 20 Az 6/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., v právní věci žalobce: X. X., narozený dne X státní příslušnost: X a X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2024, č. j. OAM-450/ZA-ZA12-P15-2022, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2024, č. j. OAM-450/ZA-ZA12-P15-2022, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný rozhodl o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany tak, že mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), se neuděluje. II. Žaloba a její podstatný obsah 2. Žalobce v podané žalobě uvádí, že žalovaný v předchozím řízení porušil § 2 odst. 1, § 3, § 50 odst. 2, 3 a 4 a § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“). 3. Domnívá se, že mu na území Ruské federace hrozí pronásledování pro zastávání určitých politických názorů. Žil v X do roku X a veřejně neprojevoval své politické názory proti Putinovu režimu kvůli odůvodněnému strachu z pronásledování. Svou činnost pro ruské opoziční politiky tajil před veřejností. V roce X začalo Rusko vydávat v X ruské cestovní doklady a žalobce jej přijal ze strachu z konfliktu s tamními správními orgány, sám o něj aktivně nežádal, byl mu doručen příkaz k jeho převzetí. Jeho jméno a příjmení je v něm napsáno chybně. Pokud by si o cestovní doklad sám aktivně žádal, neuvedl by své jméno a příjmení s pravopisnou chybou. Žalovaný v napadeném rozhodnutí navzdory jakémukoli reálnému skutkovému zjištění opakovaně tvrdí, že žalobce o ruské občanství sám aktivně žádal, čímž došlo k porušení § 3 s. ř. 4. Žalobce opustil Rusko dne X s X. X., spolumajitelem profilu na sociálních sítích „X“, po více než měsíci výhružných zpráv a telefonátů kvůli politickým výrokům na tomto profilu a kvůli žalobcově spolupráci s Putinovým kritikem X. X. Po odjezdu z Ruska začal vyjadřovat své politické názory veřejně a byl na něj podán podnět adresovaný Centru pro boj s extremismem Ministerstva vnitra Ruské federace, které jej postoupilo Federální službě pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií (Roskomnadzor) a moskevské prokuratuře kvůli možnému zahájení trestního stíhání za trestné činy zapojení jiných osob do spáchání trestného činu teroristického charakteru nebo jiná podpora jeho spáchání podle čl. 205.1 a vlastizrady podle čl. 275 trestního zákoníku Ruské federace. 5. Dále žalobce uvádí, že je spolumajitelem veřejných účtů „X“ na Instagramu, TikToku a YouTube, které v součtu mají přes sto tisíc sledujících a přes milion zhlédnutí a na kterých zveřejňuje nadabované filmy a seriály, do kterých vkládá politickou kritiku. Na svém osobním profilu na Instagramu zmiňuje, že je spolumajitelem „X“, což také vědí někteří jeho známí a opakovaně s jeho činností vyjádřili nesouhlas. Nadabované filmy a seriály na YouTube obsahují titulky s žalobcovým jménem a příjmením. Všechna oficiální média v Rusku ovládá Kreml a sociální sítě jsou jediným prostředkem pro veřejné vyjádření nesouhlasu s režimem. Trestní perzekuce se kromě novinářů týká i blogerů aktivních na sociálních sítích, např. X. X. byl za svou činnost na YouTube odsouzen k 8,5 letům vězení. Žalobce má z těchto důvodů strach pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož je občanem. Tvrdá perzekuce novinářů a blogerů kritizujících Putinův režim je uváděna ve veřejných zdrojích a žalovaný porušil § 50 odst. 2, 3 a 4 s. ř. tím, že ji nedohledal a nezohlednil. 6. Žalobce od dubna 2020 do současnosti překládá do ruštiny rozhovory X. X. a jeho spolupracovníka X. X. poskytnuté zahraničním médiím, které následně X. X. zveřejňuje na YouTube. Překládáním rozhovorů žalobce zpřístupňuje ruské veřejnosti opoziční politické názory, které by v ruských médiích podléhaly cenzuře, proto má odůvodněný strach z pronásledování pro zastávání určitých politických názorů. Žalobce porušil § 2 odst. 1 s. ř., když rozhodl o neudělení mezinárodní ochrany podle § 12 písm. b) zákona o azylu. 7. Dále žalobce namítá, že se žalovaný nezabýval otázkou, zda mu v případě návratu do Ruska nehrozí trest odnětí svobody. Upozorňuje na velmi tvrdé perzekuce ruských novinářů, pracovníků sdělovacích prostředků a blogerů a na postoupení podnětu moskevské prokuratuře pro možné zahájení trestního stíhání. Spáchání trestného činu podle čl. 205.1 ruského trestního zákoníku se trestá odnětím svobody ve výši 8 až 15 let, trestní sazba u trestného činu podle čl. 275 je 12 až 20 let. V ruských věznicích dochází k mučení a jinému špatnému zacházení a vězňům není poskytována adekvátní zdravotní péče. Žalovaný také vychází z chybného a zastaralého výkladu čl. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který částečně překonal Evropský soud pro lidská práva rozsudkem ve věci Bahaddar proti Nizozemí ze dne 19. 2. 1998, č. 25984/94, a Ústavní soud v nálezu ze dne 2. 4. 2020, sp. zn. II. ÚS 2299/19, ve kterém je uvedeno, že pokud dotčená osoba předloží hájitelné tvrzení, že jí hrozí újma neslučitelná s čl. 3 Úmluvy, je na státních orgánech, aby rozptýlily pochyby, že je zde reálné nebezpečí takové újmy. Žalovaný se nevěnoval možnému trestnímu stíhání žalobce, podmínkám v ruských věznicích a ani nevycházel z relevantní judikatury, proto porušil § 50 odst. 2, 3 a 4 a § 68 odst. 3 s. ř. 8. Ohledně války na Ukrajině žalovaný v napadeném rozhodnutí uznal, že v případě návratu na Ukrajinu by žalobce mohl být vystaven ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v mezinárodním ozbrojeném konfliktu ve smyslu § 14 odst. 2 písm. c) zákona o azylu. Podle žalovaného by tedy případný návrat na Ukrajinu byl v rozporu s principem non-refoulement, který vyplývá z mezinárodních závazků. Žalovaný však dovodil, že v Rusku mu takové nebezpečí nehrozí a může využít ochrany druhé země, jejímž je občanem. Žalobce tuto ochranu využít nemůže, protože má odůvodněný strach z pronásledování na základě četných výhružek a podnětu postoupenému Federální službě pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií (Roskomnadzor) a moskevské prokuratuře. 9. Obává se rovněž možné účasti na mezinárodním ozbrojeném konfliktu a odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2022, č. j. 1 Azs 84/2022-61, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2023, č. j. 20 Az 32/2022-41, oba týkající se částečné mobilizace v Ruské federaci. Žalobci bylo dne 20. 6. 2023 doručeno oznámení o povinnosti dostavit se na vojenský komisariát a dne 27. 8. 2023 mu bylo zakázáno vycestovat z Ruska. O těchto skutečnostech informoval dne 29. 8. 2023 žalovaného, který je při rozhodování vůbec nevzal v potaz. Zabýval se nebezpečím mezinárodního ozbrojeného konfliktu pouze formou konstatování, že na území Ruska žádný vnitrostátní ani mezinárodní konflikt neprobíhá. Žalobce byl předvolán na vojenský komisariát a bylo mu zakázáno vycestovat z Ruska, proto existuje reálná hrozba, že bude nasazen do bojů na Ukrajině, kde bude nucen se podílet na páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Je zřejmé, že Rusko se nachází v situaci mezinárodního ozbrojeného konfliktu. 10. Žalobě ke své žalobě připojil následující přílohy: 1) oznámení o povinnosti dostavit se na vojenský komisariát ze dne 20. 6. 2023, 2) doručenka z žalobcovy datové schránky ze dne 27. 8. 2023 o zaslání usnesení o dočasném omezení odjezdu z Ruské federace ze dne 3. 7. 2023, 3) kopie cestovních dokladů se zvýrazněnou pravopisnou chybou ve jménu žalobce, 4) screenshoty komunikace s X. X. X. na Telegramu obsahující výhružky ze dnů X – X, 5) screenshoty z platforem Instagram a TikTok dokazující spoluvlastnictví účtu „X“, 6) screenshot komunikace, během které žalobce domlouval překlady rozhovorů s X. X., 7) trestní oznámení proti žalobci ze dne 11. 1. 2024, 8) vyjádření Centra pro boj s extremismem Ministerstva vnitra Ruské federace o posouzení podání proti žalobci ze dne 19. 1. 2024. 11. Na závěr své žaloby žalobce navrhl zdejšímu soudu, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 12. Žalobce soudu dne 28. 3. 2024 doručil podání označené „Návrh na provedení nových důkazů v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného, č. j. OAM-450/ZA-ZA12-P15-2022 ze dne 23. 4. 2024“. Nově uvádí, že od podání žaloby obdržel další zprávy o trestních oznámeních podaných proti němu z politických důvodů. Předkládá konverzaci na Instagramu s X. X. z období od X do X, kopii dopisu z prokuratury v Soči adresovaného Odboru vnitřních věcí v Soči ze dne 7. 3. 2024, kopii dopisu z prokuratury v Soči adresovaného vyšetřo