Z rozhodnutí: 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 25. 11. 2024, č. j.: MV-151792-4/SO-2024, jímž bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, ze dne 26. 8. 2024, č. j.: OAM-08448-19/DP-2024, kterým byla …
21 A 60/2024- 29 - text
7 21 A 60/2024
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci
žalobce:
X., narozený dne X.
zastoupený advokátkou Mgr. Azrou Drozdek
sídlem Dlouhá 705/16, 110 00 Praha 1
proti
žalované:
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 11. 2024, č. j.: MV-151792-4/SO-2024
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 25. 11. 2024, č. j.: MV-151792-4/SO-2024, jímž bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, ze dne 26. 8. 2024, č. j.: OAM-08448-19/DP-2024, kterým byla podle ust. § 46 odst. 5 ve spojení s ust. § 56 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „z.p.c.“), zamítnuta žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia.
II. Obsah žaloby
2. Žalobce v žalobě namítal, že napadené rozhodnutí je v rozporu s ust. § 2 odst. 1, 3, 4 s.ř., § 3 s.ř., § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a § 37 odst. 2 písm. a) z.p.c., jakož i s § 46 odst. 5 ve spojení s § 56 odst. 1 písm. h) z.p.c. Závěry o možném zneužití pobytového oprávnění jsou spekulativní a není pro ně opora ve spisovém materiálu. Pro aplikaci čl. 20 odst. 2 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/801 ze dne 11. 5. 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (dále jen „směrnice“) podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 9. 2024, č. j.: 31 A 35/2023-44, s odkazem na stanovisko generálního advokáta ze dne 16. 11. 2023 ve věci Perle nepostačuje pouze stručné či obecné odpovídání na otázky zastupitelského úřadu.
3. Žalobce byl při pohovoru a výslechu obeznámen s organizací jazykového kurzu, navíc dopředu absolvoval X. Věděl, kde se nachází vysoká škola, o niž jeví zájem, znal průběh přijímacího řízení a pojem nostrifikace, vyjádřil se i ke svým plánům do budoucna v zemi původu. Ačkoli náleží prověřování studijních předpokladů uchazečů o vysokoškolské studium do samosprávné působnosti veřejných vysokých škol, prvostupňový orgán se ujal role examinátora, když kladl otázky na způsoby zadání funkcí, zaměření lineární algebry, vzorec výpočtu obsahu kruhu a ukládal příklady k výpočtu. Žalobce byl schopen odpovědět na většinu otázek, stejně tak dokázal podat odpovědi k otázkám týkajícím se přímo budoucího oboru na vysoké škole. Prvostupňový orgán a žalovaná zvolily netransparentní proces hodnocení znalostí a motivace žalobce ke studiu, když tvrdily, že se jen naučil nazpaměť správné odpovědi. Rovněž není zřejmé, proč by žalobce měl vysvětlit, proč chce studovat právě v České republice. Žalobci nebyly kladeny žádné doplňující dotazy vedoucí ke konkrétnějším odpovědím a nebyl vyzván ani k doplnění informací či listin.
4. Zjištěný skutkový stav nelze považovat za dostatečný pro závěr, že cílem ani hlavním účelem žalobcova pobytu nebude studium na vysoké škole. Žalobce usiluje o pobytové oprávnění za účelem studia, nikoliv o vydání zaměstnanecké karty, proto se ho netýká odkaz na „kvóty“ pracovní migrace ze země původu. Závěrem navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k novému projednání a rozhodnutí.
III. Vyjádření žalované
5. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když plně odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť se žalobní námitky shodují s námitkami uvedenými v odvolání. Na žalobcovu věc analogicky dopadají závěry usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2013, sp. zn.: II. ÚS 1149/13, podle nichž mohou být i dostatečně podložené obavy důvodem způsobilým k neudělení víza, je-li rozhodování Komise imanentní jistá míra abstrakce a obecnosti. Žalobce nebyl řádně seznámen s účelem pobytu na území, uváděl rozporuplné a nelogické informace, nedokázal prezentovat motivaci k účelu pobytu ani přínos budoucího studia. O jím vybraný obor X. se blíže nezajímal, jinak by musel vědět, že žádný z předmětů nesouvisí s X., jehož zákonitosti chce pochopit. Odpovídal neurčitě či nesprávně na jednoduché otázky prověřující jak středoškolské znalosti matematiky, tak odborné znalosti z oboru. Žalobce ani po X. příliš neovládal anglický jazyk, pročež se nedá předpokládat, že se za necelý rok naučí český jazyk tím způsobem, aby v něm byl schopen studovat na vysoké škole. Nesrovnalosti v žalobcových tvrzeních představovaly dostatečně závažné a objektivní důvody k domněnce, že žalobce nemá v úmyslu studovat a povolení k pobytu hodlá zneužít k odlišnému účelu. Právo pobývat na území za účelem studia mají mít jen takoví cizinci, kteří mají v úmyslu skutečně a vážně studovat. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou.
IV. Obsah správního spisu
6. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce dne 27. 3. 2024 podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Mělo se jednat o přípravný jazykový kurz českého jazyka pro cizince organizovaný X., po jehož absolvování a úspěšném přijímacím řízení by mohl nastoupit X.
7. Při pohovoru na Velvyslanectví České republiky v Hanoji dne 27. 3. 2024 žalobce sdělil, že bude studovat X. Chce pochopit zákonitosti X., v České republice je lepší vzdělávací systém než v zemi původu. Na internetu nalezl jen X., nedokázal však uvést, z jakých předmětů bude skládat přijímací zkoušky ani jak bude jeho studium zakončeno.
8. Při výslechu na Velvyslanectví České republiky v Hanoji dne 17. 7. 2024 žalobce uvedl, že studenti ve Vietnamu nemohou po ukončení školy najít vhodnou práci. Bude-li studovat v zahraničí, získá prestižnější diplom, s nímž bude mít větší šance uspět na trhu práce ve Vietnamu. Anglicky se domluví na základní úrovni, angličtinu se učil X. Vysoká škola, na níž chce studovat, se nachází v X. Žádná přijímací zkouška se neskládá, pouze se odevzdá X. a doklad o vykonání zkoušky z českého jazyka. Žalobce nevěděl, co je to diplomová práce a kreditový systém. Dále neznal odpovědi na otázky, jakými způsoby lze zadat funkci, k čemu tato zadání slouží a z jakých důvodů se používají. U hodnoty pí nedokázal říci, k čemu se využívá, rovněž nevěděl, jak se vypočítá obsah kruhu, čím se zabývá lineární algebra, podrobnější obsah pojmu „X.“ a nesdělil žádné teorie X.; nespočítal rovněž triviální matematický příklad.
9. Dne 22. 7. 2024 bylo zástupci žalobce doručeno vyrozumění o možnosti seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, č. j.: OAM-08448-16/DP-2024. Zástupce žalobce této možnosti nevyužil ve stanovené desetidenní lhůtě ani po jejím uplynutí.
10. Následně prvostupňový orgán vydal rozhodnutí ze dne 26. 8. 2024, č. j.: OAM-08448-19/DP-2024, kterým byla žádost zamítnuta podle ust. § 46 odst. 5 ve spojení s ust. § 56 odst. 1 písm. h) z.p.c. Jak je uvedeno v odůvodnění, žalobcova žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia je nevěrohodná. Prvostupňový orgán k tomuto závěru dospěl na základě závažných a objektivních důvodů vyplývajících z doložených dokladů, z provedeného pohovoru a následného výslechu, kdy bylo zjištěno, že žalobce není schopen dostatečně ozřejmit motivaci ke studiu v České republice, neprokázal znalost bazálních pojmů ani znalosti z předchozího studia na úrovni základní školy. Deklarované studium představuje zástupný důvod, aby žalobce mohl legálně přicestovat na území a pobývat zde za jiným účelem.
11. Žalobce se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolal, odvolací námitky se překrývají s žalobními body; žalobce nesouhlasil s tvrzením, že hodlá pobytové oprávnění zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti. Při výslechu odpovídal na otázky týkající se jak studia v kurzu, tak navazujícího studia na vysoké škole. Nebylo prokázáno, že by nedisponoval dostatečnou motivací ke studiu na území ani dostatečnou znalostí a přehledem o něm. Prvostupňový orgán rovněž neprokázal, že žalobce nemá dostatečné znalosti, studijní předpoklady a dovednosti pro studium na vysoké škole. Byl dotazován na látku vysokoškolského studia, jejíž znalosti by chtěl získat právě studiem na vysoké škole, přesto definoval pojmy z oboru X.
12. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 25. 11. 2024.
V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze
13. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná