21 Az 21/2025 – Městský soud v Praze

21 Az 21/2025- 28 - text  10 21 Az 21/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem v právní věci žalobce: X., narozený dne X. bytem X. zastoupený advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2025, č. j.: OAM-656/ZA-ZA11-ZA20-R2-2023, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2025, č. j.: OAM-656/ZA-ZA11-ZA20-R2-2023, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 12 270 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2025, č. j.: OAM-656/ZA-ZA11-ZA20-R2-2023, jímž mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). II. Obsah žaloby 2. V žalobě žalobce zdůraznil, že X. v online prostoru vystupuje proti běloruskému režimu, což v něm vzbuzuje obavu z pronásledování v případě návratu do vlasti. 3. Žalobce měl za to, že napadené rozhodnutí je nezákonné, a to z těchto důvodů. Prvním z nich je nedostatečné zjištění skutkového stavu. Žalobce namítal, že kdyby žalovaný zjistil řádně situaci v domovské zemi, mezinárodní ochranu by žalobci udělil bez ohledu na to, zda je ještě stále politicky aktivní, či nikoli. Dle žalobce není relevantní úvaha, zda v současné době sdílí protirežimní obsah na internetu, ale zda mu za tu minulou hrozí pronásledování či vážná újma. Podotknul, že Bělorusko ve vztahu ke kritickým hlasům režimu postupuje nesystematicky a postihuje proto i digitální aktivitu z doby před mnoha lety. Stejně tak není pro posouzení věci žalobce podstatné, zda X. čelil komplikacím nebo byl zadržen, když rozhodující je pouze vyhodnocení toho, jestli byl politicky aktivní. Žalobce se domnívá, že za protivládní aktivitu se trestní stíhání, během kterého nebudou dodrženy standardy spravedlivého procesu, jeví jako velice pravděpodobné. 4. Žalobce také uvedl, že žalovaný dospěl k chybnému vyhodnocení charakteru jeho politických aktivit, jež v odůvodnění převážně bagatelizoval. Shrnul, že X. režim hrozbu nevidí jen v organizované opozici, ale v jakékoli formě aktivismu. Postihováni jsou odpůrci režimu bez ohledu na jejich postavení v opoziční hierarchii. Nadto se režim může zaměřit na konkrétní osoby i kvůli tomu, X. Žalobce uzavřel, že žalovaný nevyvinul dostatečnou aktivitu směrem k vyhledání zdroje a ověření informací tvrzených žalobcem, což mělo vést k nesprávnému posouzení skutkového stavu. 5. Další žalobcova námitka směřovala proti nesprávnému vyhodnocení důkazů shromážděných ve spisu a záměrnému opomíjení žalobcem předkládaných tvrzení. Uvedl, že správní orgán má povinnost se aktivně dotazovat a ověřovat informace, naopak se nesmí omezit na konstatování rozporů, z nichž bez dalšího dovodí nevěrohodnost výpovědi. Žalobce nesouhlasil především se závěrem, že nečelil-li ve své domovské zemi ústrkům v minulosti, jistě mu ve vlasti nehrozí v budoucnu, když rizika spojená s jeho aktivitou na sociálních sítích jsou značná a taková digitální stopa je pro běloruské orgány snadno dohledatelná. Žalobce usuzoval, že radil-li mu žalovaný v napadeném rozhodnutí, aby svůj telefon zbavil jakéhokoli závadného obsahu, přiznává tím, že o existenci reálné hrozby kvůli žalobcově aktivitě sám nepochybuje. 6. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný trval na správnosti napadeného rozhodnutí, které je zákonné a plně přezkoumatelné. Žalobní námitky považoval za neopodstatněné. Žádná žalobcova tvrzení během správního řízení nemohla být vyhodnocena jako důvod pro udělení mezinárodní ochrany, to platí rovněž o žalobní argumentaci. Pravděpodobnost pronásledování ani skutečné nebezpečí vážné újmy nebyly ve správním řízení shledány. 8. Ve vyjádření také žalovaný uvedl, že se v napadeném rozhodnutí řídil závazným právním názorem vysloveným soudem, když se podrobně zabýval posouzením možnosti represe namířené proti osobě žalobce pro případ návratu do domovské země. Žalovaný pak při posouzení věci žalobce vzal v úvahu i mezinárodní závazky ČR, a to konkrétně čl. 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků. 9. Žalovaný ve vyjádření odmítl, že by žalobcovy politické aktivity jakkoli bagatelizoval. Poukázal na skutečnost, že během doplňujícího pohovoru došlo k významné změně ve výpovědi žalobce, a to konkrétně v jeho tvrzení týkajícím se X. Také zopakoval, že žalobce nelze považovat za významného opozičního aktivistu, protože jeho politická aktivita je spíše zdrženlivá. 10. Ve vyjádření žalovaný také uvedl, že přihlédl i k aktivitě X., který se osobně zúčastnil protivládních demonstrací v Bělorusku. Ve světle této skutečnosti také hodnotil, zda se žalobce při návratech domů setkal s problémy, což považuje žalovaný za důležitou informaci. Žalobce ve vlasti nečelil žádným ústrkům, které by ho odradily od další návštěvy, což svědčí o tom, že jeho obavy nejsou palčivé. V napadeném rozhodnutí nebyla opomenuta ani úvaha o konkrétních hrozbách, kterým občané navrátivší se do Běloruska čelí. Možné hrozby pak byly konfrontovány se skutkovým stavem popsaným žalobcem, a to ve vztahu konkrétně k jeho osobě. 11. Žalovaný se vymezil i proti námitce, že informace ve spisu jsou neúplné. Měl za to, že založené zprávy o zemi původu byly dostačující k individuálnímu posouzení věci. 12. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl. IV. Obsah správního spisu 13. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce podal dne 21. 5. 2023 v České republice žádost o mezinárodní ochranu. V poskytnutí údajů k žádosti ze dne 24. 5. 2023 uvedl, že nikdy nebyl členem žádné politické strany, ale z území ČR přispíval na sociální sítě příspěvky X. Naposledy do ČR přicestoval z Běloruska dne X. Bělorusko navštívil i X. Cítí se zdravý, nemá žádná zdravotní omezení. Jako důvod žádosti uvedl, že má obavy z běloruské vlády, bojí se, že bude poslán do vězení. V cizině je už dlouho, neví, co by proti jeho osobě běloruský režim mohl vymyslet. Není vyloučeno, že by ho označili za agenta. Obává se i kvůli své aktivitě na sociálních sítích, bojí se, že někdo jeho příspěvky mohl monitorovat. Má známé, kteří kvůli vyjadřování na internetu X. V hledáčku státního zájmu je i X. 14. Při pohovoru k žádosti konaném dne 24. 5. 2023 (dále též „první pohovor“) žalobce sdělil, že je X. a toto povolání ho živilo v ČR i v Bělorusku. Jeho X. Z domovské země v X. odešel, protože se mu nelíbila vláda, chtěl zjistit, jak žijí jiní lidé. V ČR X. V minulosti nikdy nebyl trestně stíhán. Při návštěvách Běloruska žádné obtíže neměl. Od opuštění ČR ho odrazuje skutečnost, že Bělorusům se v současné době víza neudělují. Kdyby s Běloruskem bylo vše v pořádku, vrátil by se do domovské země a za rok žádal o povolení k pobytu v ČR. Obává se ale i ztráty možnosti z Běloruska volně vycestovat. Konkrétně vidí hrozbu v zatčení, protože psal příspěvky X. Na tomto kanále X. Jeho aktivita byla spíše příležitostná, když vycházely na povrch nejhorší činy režimu. Poslední příspěvek sdílel asi X. Obsahem jeho postů X. Žalobce neměl, jak své příspěvky žalovanému doložit, protože X. Přispívat do skupiny žalobce přestal, jelikož se začal obávat o svou bezpečnost, kvůli tomu své příspěvky i smazal. Žalobce se domníval, že by běloruské orgány mohly jeho identitu s X. Skutečnost, že během návštěv v Bělorusku o něj orgány neprojevily žádný zvláštní zájem, si vysvětluje tak, že měl nejspíš štěstí, vláda totiž i po letech, kdy vypukly nepokoje, vyhledává lidi, které by mohla potrestat. Dále žalobce sdělil, že X. se po volbách osobně protestů v Bělorusku zúčastnil. X. Žádné další informace k žádosti nechtěl doplnit. 15. Žalovaný poté vydal dne 2. 1. 2024 rozhodnutí, č. j.: OAM-656/ZA-ZA11-ZA20-2023, kterým žalobci nebyla udělena mezinárodní ochrana. Žalobce se bránil žalobou. 16. Městský soud v Praze rozsudkem X. (dále jen „zrušující rozsudek“), rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil. Soud v rozsudku žalovaného zavázal, aby v dalším řízení důkladněji posoudil, zda žalobce splňuje podmínky pro udělení azylu dle § 12 zákona o azylu, příp. § 14a téhož zákona, neboť rozhodnutí postrádá objektivní hodnocení aktuálních zpráv o zemi původu. Soud shrnul, že ze zpráv o zemi původu dostupných ve správním spisu vyplývá, že ohrožen represí státních orgánů je v podstatě každý Bělorus, který vyjadřuje nesouhlas s režimem na sociálních sítích. Žalobce je nadto osobou v jiném postavení, exponovanějším nežli běžný občan. Prvním z důvodů je, že žalobce vystupoval na sociální síti X. Druhým důvodem zvyšujícím pravděpodobnost sledování