21 Az 22/2025 – Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:21.Az.22.2025.26
Datum: 2025-11-28
Z rozhodnutí: 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2025, č. j.: OAM-428/ZA-ZA11-ZA01-2025, jímž mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 30. 9. 2025 (dále jen „zákon o azylu“).…
21 Az 22/2025- 26 - text  10 21 Az 22/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: X., narozený dne X. zastoupený advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2025, č. j.: OAM-428/ZA-ZA11-ZA01-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2025, č. j.: OAM-428/ZA-ZA11-ZA01-2025, jímž mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 30. 9. 2025 (dále jen „zákon o azylu“). II. Obsah žaloby 2. Žalobce ve své žalobě nejprve stručně shrnul průběh správního řízení. Uvedl, že těžiště jeho obav souvisí s neuhrazenými pohledávkami v zemi původu, pro které čelí výhrůžkám ze strany exekutorů a X.; žádost odůvodňuje jednak strach z těchto osob, jednak špatná ekonomická situace. 3. Žalobce má za to, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, jelikož žalovaný v rozporu se svými povinnostmi neuvedl, jaké důkazy byly v řízení pořízeny, ty následně neinterpretoval nejprve izolovaně a následně ve svém kontextu, když v odůvodnění přechází přímo k hodnocení výpovědi, aniž by nejprve rekapituloval, pro jaké důvody se žalobce ochrany domáhá. Dále namítá, že žalovaný rezignoval na řádné posouzení naplnění důvodů zvláštního zřetele hodných, pro které bylo namístě udělit azyl dle § 14 zákona o azylu. Tvrdí, že vycestování žalobce do žalobcovy vlasti by bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky (dále jen „ČR“). Argumentuje, že nepřiznání doplňkové ochrany je porušením práva na soukromý a rodinný život žalobce, které je chráněno zejména čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, když se napadené rozhodnutí nezaobírá posouzením ekonomických poměrů ve vlasti žalobce a nevypořádává jeho námitku, podle níž není schopen zabezpečit své životní potřeby prací v domovském státu. 4. Žalobce opakovaně poukazuje na svoji složitou životní situaci, kdy se obává návratu do vlasti s ohledem na problémy s věřitelem, který mu cestou exekutorů vyhrožuje fyzickou likvidací, přičemž v tomto ohledu má za to, že dostatečně prokázal důvodnost nároku na azyl, když žalovanému dostatečně předestřel svůj azylový příběh, který dokládá, že v případě návratu do země původu mu hrozí vážná újma. V souvislosti s tím odkazuje na metodickou Příručku k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků vydanou OSN v roce 1992. Žalovaný uvedl, že žalobce neposkytl dostatečnou podporu pro svá tvrzení a že je jeho azylový příběh nevěrohodný. Tento postoj však není nijak podložen a jde pouze o subjektivní hodnocení na úrovni obecných spekulací. Žalobce je toho názoru, že příslušný správní orgán jednak odmítl přispět svou aktivní činností ke zjištění skutkového stavu věci, a také nerespektoval obecné pravidlo, kdy se v pochybnostech a při nemožnosti ověřit tvrzení účastníka rozhodne v jeho prospěch. To vedlo k bagatelizaci tvrzení žalobce v řízení před správním orgánem. 5. Dle názoru žalobce je zjevné, že jím uváděné skutečnosti svědčí pro důvodnost přiznání azylu, přičemž poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“), sp. zn.: 2 Azs 423/2004. V tomto rozhodnutí NSS judikoval, že smyslem institutu azylu a zákona o azylu není pouze ochrana systematických či celoživotních disidentů, ale také všech jednotlivců, kteří jsou ve své zemi původu ohrožováni pro uplatňování svých politických práv. Žalobce ohrožení spatřuje v nebezpečí mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení či trestání. Dle rozhodnutí NSS, sp. zn.: 2 Azs 71/2006, je povinností správního orgánu nevystavit žadatele o azyl mučení, nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestání, pokud hrozí reálné nebezpečí, že bude takovému jednání vystaven. Dle žalobce nelze vyloučit existenci tohoto nebezpečí po návratu do vlasti, byť nikoliv ze strany státní moci, ale ze strany soukromé osoby. Žalobce k nedostatečnému posouzení poukazuje na rozsudku NSS, sp. zn.: 3 As 60/2006, kde dovodil, že soud je v odůvodnění povinen uvést, čeho se žalobce domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný, stručně a jasně vyložit, které skutečnosti má za prokázané a které nikoli, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. 6. Žalobce se domnívá, že žalovaný porušil své povinnosti, když řádně nevypořádal obavy žalobce, odkazuje v tomto ohledu na rozsudek NSS, č. j.: 8 Afs 75/2005-130, kde je konstatováno, že z odůvodnění musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Pokud by tomu tak nebylo, rozhodnutí by bylo nepřezkoumatelné, neboť by nedávalo dostatečné záruky pro to, že nebylo vydáno v důsledku libovůle a způsobem porušujícím ústavně zaručené právo na spravedlivý proces. Žalobce je názoru, že jím napadené rozhodnutí nemá, vzhledem k výše popsaným důvodům, povahu řádného, přesvědčivého a přezkoumatelného rozhodnutí. Vydáním napadeného rozhodnutí bylo, dle žalobce, zasaženo do práva na spravedlivý proces. 7. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný zrekapituloval skutkový stav věci a vyjádřil se k žalobní argumentaci. S žalobou nesouhlasí, protože nedokládá namítaná porušení zákona. Odkazuje na obsah správního spisu a napadené rozhodnutí. 9. Žalovaný uvádí, že zohlednil žalobcem uvedené skutečnosti a k nim shromáždil relevantní a aktuální informace k situaci v zemi původu. Rozsah zjišťování skutkového stavu dle žalovaného odpovídá předpokladům pro vydání rozhodnutí a rozhodnutí je patřičně odůvodněno. 10. Žalovaný neshledal důvody k udělení mezinárodní ochrany dle ustanovení § 12 písm. a), § 12 písm. b), § 13 ani § 14 zákona o azylu. Žalobci dle žalovaného nesvědčily ani důvody pro udělení doplňkové ochrany dle ustanovení § 14a a § 14b zákona o azylu. 11. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. IV. Obsah správního spisu 12. Ze správního spisu zjistil soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 13. Žalobce podal dne 11. 4. 2025 žádost o udělení mezinárodní ochrany (dále jen „žádost“). Při poskytnutí údajů dne 17. 4. 2025 sdělil, že je moldavské státní příslušnosti a dohovoří se rusky a rumunsky. Vyznává křesťanství, o politiku se nezajímá. Je svobodný a bezdětný. Ve vlasti naposledy bydlel v X. Do ČR přicestoval v X. Vlastní platný cestovní doklad. Má čistý trestní rejstřík, nikdy neměl problémy se zákonem, ani ve vlasti, ani v Česku. Je zdráv, nemá žádné vážné zdravotní problémy. O mezinárodní ochranu žádá poprvé. K důvodům podání žádosti uvedl, že si byl X. nucen brát úvěry, aby pokryl svoje základní životní potřeby, které následně nebyl schopen splácet. Banka na něj poslala exekutory, kteří mu vyhrožovali smrtí, pokud úvěry nesplatí. V ČR původně nechtěl zůstat déle než 3 měsíce v rámci bezvízového styku. Chtěl si vyřídit povolení k pobytu X. K tomu však potřeboval doložit výpis z trestního rejstříku, ten mu ale doručili až po skončení legálního pobytu v ČR. V průběhu vyřizování žádosti o pobyt X. mu prostřednictvím aplikace X. začaly chodit výhrůžky, ty ale smazal. 14. Dále je ve správním spisu založen protokol o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 17. 4. 2025. Během pohovoru žalobce uvedl, že do ČR přicestoval kvůli korupci a vysokým úrokům. O azyl žádá až nyní, jelikož mu to poradil advokát, předtím o tom nevěděl, chtěl si zařídit pobytové oprávnění X. Nezůstal tam však, jelikož je v ČR více práce. O povolení k pobytu v ČR nežádal, protože to lze učinit pouze z území Moldavska. S korupcí v zemi původu se setkal, když X. Celkově v zemi původu dluží několika bankám na úvěrech X., přičemž X. už splatil. Vyhrožují mu exekutoři a X. Exekutoři k němu do bytu X. několikrát přišli, následně do něj strkali, chtěli celou částku nebo mu hrozili, že mu vezmou celý dům, i když tím domem neručil. Dům mu můžou vzít proto, jelikož je v Moldavsku korupce. Exekutoři mu řekli, že pokud se zpozdí s platbou splátek, byť jen o měsíc, tak jeho dům vystaví k prodeji. Kontaktovali ho naposledy před dávnou dobou, komunikují teď X. Pokud se vrátí do Moldavska, tak dluh nebude moci hradit. Zároveň se nebude mít ani kam vrátit, jelikož X. Na bezpečnostní orgán se již jednou obrátil, když došel na policii X. Na žádný jiný orgán se neobrátil, žádný vyšší orgán nezná, domnívá se, že by za to musel platit. V rámci pohovoru byl

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 14b (325/1999 Sb.)