3 A 18/2025 – Městský soud v Praze

3 A 18/2025- 52 - text  8 3 A 18/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně: Z. Š., bytem X, proti žalované: Česká advokátní komora, sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 1. 2025, č. j. 10.04-000001/25-0002, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se domáhala vyslovení nicotnosti, eventuálně zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž jí předseda České advokátní komory neurčil advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu k zastoupení v řízení před Nejvyšším správním soudem (dále též „NSS“) vedeném pod sp. zn. 2 As 267/2024. Žalobkyně totiž ve své žádosti ze dne 17. 12. 2024 (dále jen „žádost“) neuvedla datum doručení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2024, č. j. 15 A 4/2024-33, proti němuž brojila kasační stížností, kterou podala k Nejvyššímu správnímu soudu, neprokázala tedy včasnost podaného opravného prostředku. Žalobkyně rovněž v žádosti neuvedla jména dvou oslovených advokátů, kteří jí odmítli poskytnout požadovanou právní službu, a nesplnila tak podmínku stanovenou v § 18c odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“). Žalobní argumentace 2. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za neurčité, a tudíž nepřezkoumatelné, neboť v jeho výroku není uvedeno, v jaké věci se advokát neurčuje. 3. Dále žalobkyně namítá, že napadené rozhodnutí je vnitřně rozporné. Žalovaná ve výroku uvedla, že se neurčuje „advokát k poskytnutí právní služby za úplatu dle § 18c zákona o advokacii“, ust. § 18c se přitom týká bezplatné právní služby. Zákon o advokacii podle žalobkyně ani po novele přijaté po nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/21 zjevně nepočítá s určením advokáta za úplatu. 4. Právě namítaná absence zákonné úpravy pravidel pro určení advokáta za úplatu představuje jádro žalobní argumentace. Žalobkyně má za to, že žalovaná nebyla oprávněna rozhodnout podle ust. § 18c zákona o advokacii a požadovat splnění podmínek stanovených v § 18 odst. 2 a § 18c odst. 3 zákona o advokacii, neboť tato ustanovení nebyla novelou zákona o advokacii účinnou od 1. 1. 2024 dotčena. Žalovaná tak nastavila podmínky pro určení advokáta za úplatu bez zákonného podkladu. Povinnosti však mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Žalobkyně pokládá z tohoto důvodu napadená rozhodnutí za nicotná. 5. Žalobkyně upozorňuje, že v rozhodnutích Městského soudu v Praze, na která žalovaná odkazuje v napadeném rozhodnutí, nebyla vyřešena otázka právního rámce určení advokáta pro „majetné“ žadatele, kteří nemají nárok na bezplatnou právní pomoc, ve stavu po novele zákona o advokacii. Soud rovněž nezvážil předložení věci k posouzení této otázky Ústavnímu soudu. Žalobkyně navrhuje, aby zdejší soud věc Ústavnímu soudu předložil. 6. Žalobkyně poukazuje na to, že nový formulář Žádost o právní službu za úplatu pro fyzickou osobu (§ 18c odst. 4 věta druhá zákona o advokacii), který je přílohou č. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 120/2018 Sb., obsahuje údaje, jejichž nesplnění je obsahem § 18 odst. 2 zákona o advokacii (ustanovení zástupce soudem a uvedení jmen dvou neúspěšně oslovených advokátů). Žalobkyně zpochybňuje, že tento formulář má oporu v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/21. 7. Žalobkyně taktéž namítá, že žalovaná nevyhověla žádosti i pro její nikoli včasné podání. Dle rozsudku NSS ze dne 17. 5. 2023, č. j. 9 As 122/2022-36, však nelze zamítnout žádost žadatele jen na základě skutečnosti, že do uplynutí určité lhůty zbývá jen několik dnů. I v tomto ohledu tedy žalovaná postupovala na základě svévolně stanovených pravidel. 8. Podle žalobkyně žalovaná zatížila řízení vadami, které způsobují nicotnost, resp. nezákonnost jejích rozhodnutí, důsledkem čehož je odepření práva žalobkyně na přístup k soudu dle čl. 36 odst. 1 a práva na právní pomoc dle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Vyjádření žalované 9. Žalovaná považuje podanou žalobu za nedůvodnou a navrhuje, aby ji soud v plném rozsahu zamítl. 10. V prvé řadě poukazuje na to, že předmětný spor je akademického charakteru, neboť řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku městského soudu ze dne 17. 10. 2024, č. j. 15 A 4/2024-33, je již skončeno. Stalo se tak usnesením NSS ze dne 19. 2. 2025, č. j. 2 As 267/2024-29. Žalobkyni tak nemůže jít o ochranu jejích veřejných subjektivních práv. Žalovaná upozorňuje na zásadu vigilantibus iura, vyjádřenou též v bodě 12 usnesení NSS ze dne 23. 5. 2024, č. j. 6 Afs 79/2024-20. 11. Žalovaná se dále vyjadřuje k otázce nesplnění podmínky uvedení jmen dvou oslovených advokátů, kteří odmítli poskytnout požadovanou právní službu. 12. Uvádí, že o aktuálních podmínkách určování advokátů (po novele zákona o advokacii) byla žalobkyně poučena v jiném řízení, sdělením žalované ze dne 6. 2. 2024, č. j. 10.32-000052/24-0002. Žalobkyně přesto postupuje stereotypně a podmínky pro určení advokáta neplní. 13. K námitce chybějícího zákonného podkladu pro vydání napadeného rozhodnutí žalovaná uvádí, že i v mezidobí od vydání nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 44/21 do přijetí novely zákona o advokacii (tedy v době, kdy právní úprava určování advokáta za úplatu skutečně neexistovala) nemohla dle rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu aplikovat text zákona dotčený zrušujícím nálezem Ústavního soudu. Novela zákona o advokacii účinná od 1. 1. 2024 potřebnou novou právní úpravu přinesla. 14. Žalovaná cituje § 23 odst. 5 zákona o advokacii a zdůrazňuje, že toto ustanovení je třeba vnímat v souvislosti s ust. § 18c odst. 3 zákona o advokacii. Trvá na tom, že žalobkyně byla povinna označit alespoň dva advokáty, na které se obrátila se žádostí o poskytnutí právní služby, a osvědčit, že jí poptávanou právní službu odmítli poskytnout. Tuto zákonnou podmínku žalobkyně nesplnila, tedy neosvědčila, že by si nemohla zajistit poskytnutí právních služeb jinak, ve smyslu ust. § 18 odst. 2 zákona o advokacii. 15. Pokud jde o druhý z důvodů napadeného rozhodnutí, žalovaná upozorňuje, že žádost neoznačila za nevčasnou, neboť její včasnost ani nemohla posoudit. Žalobkyně totiž nesplnila (ve formulářové žádosti) stanovenou podmínku uvést, kdy jí bylo doručeno poslední rozhodnutí, tj. rozsudek městského soudu ze dne 17. 10. 2024, č. j. 15 A 4/2024-33. V žádosti uvedla: „datum 6. 12. 2024 jako doručení usnesení Nejvyššího správního soudu, tedy namísto data doručení rozsudku soudu správního, uvedla datum doručení usnesení soudu kasačního. Ústní jednání 16. Dne 26. 8. 2025 se konalo ústní jednání, k němuž soud předvolal účastníky v souladu s § 49 odst. 1 s. ř. s. 17. Žalobkyně se z jednání omluvila. Důvodem neúčasti je její nesouhlas s tím, že soud neshledal důvody pro předložení věci Ústavnímu soudu a nevyslovil nicotnost napadených rozhodnutí z důvodu neexistence zákonného podkladu. Zopakovala, že zákon nadále neupravuje možnost určit advokáta za úplatu. Jedná se o mezeru v zákoně, která podle ní nebyla odstraněna ani novelou zákona přijatou po již citovaném nálezu Ústavního soudu. Žalovaná proto rozhodovala o jejích žádostech bez zákonného podkladu. 18. Žalovaný se v návaznosti na žalobkyninu omluvu z jednání též omluvil. 19. Protože se účastníci jednání nezúčastnili, projednal soud věc v jejich nepřítomnosti (§ 49 odst. 3 s. ř. s.) a rozsudek vyhlásil vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu (§ 49 odst. 12 s. ř. s.). Obsah správního spisu 20. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně žádostí ze dne 17. 12. 2024 požádala žalovanou o určení advokáta k poskytnutí právní služby pro řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2024, č. j. 15 A 4/2024-33. Žalobkyně výslovně žádala o určení advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu. K vyplněným formulářům Žádost o právní službu za úplatu pro fyzickou osobu žalobkyně vždy připojila přílohu, v níž vyjádřila pochybnost o zákonnosti formuláře a požadavku na uvedení jmen dvou oslovených advokátů, kteří odmítli právní službu ve věci poskytnout. 21. Napadeným rozhodnutím žalovaná žalobkyni neurčila advokáta k poskytnutí úplatné právní služby. Žalobkyně totiž svou žádost nevyplnila řádně, když v ní neuvedla datum zahájení řízení o kasační stížnosti ani datum doručení napadaného rozhodnutí krajského soudu, a tedy neprokázala, zda svou žádost podala včas. Žalobkyně rovněž v žádosti neuvedla jména dvou oslovených advokátů, kteří jí odmítli poskytnout požadovanou právní službu, čímž neosvědčila nemožnost zajistit si právní služby jinak, tj. na smluvním základě. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 24. 1. 2025. Posouzení věci soudem 22. Soud ověřil, že ž