3 A 39/2024 – Městský soud v Praze

3 A 39/2024- 76 - text  14 3 A 39/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: proti žalovanému: X. Y. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Bc. Martinem Kůsem sídlem Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1 Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 17/65, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2024, č. j. MZE-22111/2024-14142 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zamítl jeho odvolání a potvrdil čtyři rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále též „SZIF“ či „Fond“), a to ze dne 15. 11. 2023, č. j. SZIF/2023/0692768, ze dne 16. 11. 2023, č. j. SZIF/2023/0693940, ze dne 16. 11. 2023, č. j. SZIF/2023/0693937, a ze dne 9. 1. 2024, č. j. SZIF/2024/0024577, (dále též „rozhodnutí SZIF“ či „prvostupňová rozhodnutí“). 2. Prvostupňovými rozhodnutími Fond zamítl níže uvedené žádosti žalobce pro rok 2022: - o poskytnutí přechodných vnitrostátních podpor, konkrétně platby na zemědělskou půdu o celkové výměře 155,27 ha a platby na přežvýkavce na 47,65 velkých dobytčích jednotek (žádost ze dne 15. 11. 2023, č. j. SZIF/2023/0692768); - o Podporu na chov telete masného typu na 42 ks telat, tj. 16,80 velkých dobytčích jednotek (žádost ze dne 16. 11. 2023, č. j. SZIF/2023/0693940); - o Platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, kdy základ pro výpočet platby podle rozhodnutí SZIF o platbě na jednotnou platbu na plochu, č. j. SZIF/2023/0353992, činí 155,43 ha (žádost ze dne 16. 11. 2023, č. j. SZIF/2023/0693937); - o Podporu na produkci bílkovinných plodin na celkovou výměru zemědělské půdy o výměře 3,30 ha (žádost ze dne 9. 1. 2024, č. j. SZIF/2024/0024577). (dále jen „žádosti“). 3. Fond žádosti zamítl podle čl. 75 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost (dále jen „prováděcí nařízení“). Podle tohoto článku platí, že v případech úmyslného nesouladu mimořádného rozsahu, závažného nebo trvalého charakteru se příjemce kromě sankce uložené a vypočtené v souladu s článkem 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 vyloučí ze všech plateb uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013 pro následující kalendářní rok. 4. Fond vycházel z toho, že žalobci zamítl žádost o dotace pro rok 2021 z důvodu úmyslného porušení, a proto aplikoval čl. 75 prováděcího nařízení a zamítl též žádosti o dotace pro rok 2022. 5. Pokud jde o zamítnutí žádosti v roce 2021, z napadeného rozhodnutí vyplývá, že rozhodnutím SZIF ze dne 9. 12. 2021, č. j. SZIF/2021/0742486, byla žalobci zamítnuta jeho žádost o Jednotnou platbu na plochu za zemědělskou půdu pro rok 2021 (dále jen „rozhodnutí Fondu SAPS 2021“). Důvodem zamítnutí této žádosti bylo porušení několika podmínek podmíněnosti (cross-compliance) podle nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor (dále jen „nařízení vlády pro pravidla podmíněnosti“), a to konkrétně podmínky dobrého zemědělského a enviromentálního stavu DZES 1a (Ochranné nehnojené pásy o šíři 3 m), podmínky dobrého zemědělského a enviromentálního stavu DZES 3a (Zacházení se závadnými látkami při ochraně vod), a povinného požadavku na hospodaření PPH 1/6 (Udržování nehnojených pásů v šířce 3 m od břehové čáry útvaru povrchových vod). Fond rozhodl na základě kontrolních zjištění zdokumentovaných v protokolech o kontrole, jež byly vyhotoveny v rámci kontroly provedené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen „ÚKZÚZ“) dne 23. 2. 2021. 6. Rozhodnutí Fondu SAPS 2021 bylo v rámci odvolacího řízení potvrzeno rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 14. 4. 2023, č. j. MZE-3779/2022-14142 (dále též „rozhodnutí MZE SAPS 2021“). Proti rozhodnutí Ministerstva podal žalobce správní žalobu, kterou zdejší soud zamítl rozsudkem ze dne 21. 10. 2024, č. j. 5 A 18/2023-53. 7. V nyní projednávané věci Fond zamítl žádosti žalobce pro rok 2022. Aplikoval § 4 odst. 2 nařízení vlády pro pravidla podmíněnosti, který provádí článek 75 prováděcího nařízení. Dle těchto ustanovení se dotace neposkytne nejen v roce, v němž došlo k porušení povinností, ale ani v roce následujícím. Proti jednotlivým prvostupňovým rozhodnutím podal žalobce odvolání, jež následně žalovaný spojil do jednoho řízení a vydal napadené rozhodnutí, jímž jednotlivá prvostupňová rozhodnutí potvrdil. Obsah žaloby Nevyrozumění žalobce o spojení řízení 8. Žalobce namítá nezákonnost procesního postupu žalovaného, který poté, co spojil čtyři samostatná odvolací řízení do jednoho, o této skutečnosti žalobce nevyrozuměl, a nedostál tak povinnostem spojeným s § 140 odst. 4 správního řádu. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí SZIF i napadeného rozhodnutí 9. Žalobce dále uvádí, že z napadeného rozhodnutí není patrné, z jakého ustanovení prováděcího nařízení žalovaný vycházel, konkrétně zda šlo o čl. 74, nebo čl. 75. Čl. 74 zavádí maximální výši snížení dotace, zatímco čl. 75 je možné aplikovat v případě úmyslného nesouladu mimořádného rozsahu, který však nebyl ze strany SZIF ani žalovaného dovozen. Nadto čl. 75 hovoří o vyloučení z dotací pro následující rok a nikoliv pro rok, za něž se o dotace žádá, což je (dle slov žalobce) posuzovaný případ. Z tohoto důvodu je napadené rozhodnutí zatíženo nepřezkoumatelností. 10. Žalovaný dle žalobce pochybil, pokud nezrušil rozhodnutí SZIF pro nepřezkoumatelnost. Argumentace SZIF, týkající se důvodů pro zamítnutí žádostí žalobce, je dle žalobce nedostatečná, a žalovaný, namísto aby prvostupňová rozhodnutí zrušil, fakticky dovytváří absentující argumentaci prvostupňového orgánu, což je nepřijatelné. 11. Dle žalobce měla být na posuzovaný případ primárně aplikována ustanovení čl. 39 a 40 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost (dále jen „nařízení Komise č. 640/2014“). Porušení povinných požadavků a forma zavinění, odkázání na závěry jiného správního orgánu 12. Žalobce obsáhle brojí proti porušením povinných požadavků, jež byly již hodnoceny v rozhodnutích Fondu SAPS 2021 a MZE SAPS 2021. Nesouhlasí s posouzením svého jednání jako úmyslného. 13. Žalobce má za to, že protokol o kontrole učiněný jiným správním orgánem (ÚKZÚZ) nemůže nahradit činnost správního orgánu rozhodujícího v této věci. Závěry ÚKZÚZ nejsou pro toto řízení směrodatné. Je základní povinností SZIF a žalovaného, aby sami provedli zhodnocení všech důkazů, a nikoliv, aby přejímali závěry tím způsobem, že na ně toliko odkážou. Mimořádnost rozsahu 14. Žalobce dále namítá, že správný výklad neurčitého právního pojmu „mimořádný rozsah“ absentuje jak v prvostupňových rozhodnutích, tak i v napadeném rozhodnutí. Pokud by zákonodárce považoval za nutné nepřiznat žadateli dotaci i pro další rok v případě krácení dotace v předcházejícím roce z důvodu úmyslného porušení, neodstranitelného následku a velkého rozsahu, pak by tímto způsobem definoval pravidla pro poskytnutí dotací na následující rok a nespojoval to s pojmem „úmyslný nesoulad mimořádného rozsahu“. Tento pojem je navíc v předmětném předpisu použit pouze jedenkrát v souvislosti s touto extrémní sankcí. 15. Žalobce upozorňuje, že všichni zemědělští podnikatelé jsou na dotacích existenčně závislí a pro většinu z nich má nepřiznání dotací za dva po sobě jdoucí roky za následek ukončení činnosti. Také z tohoto důvodu by měl být dle žalobce pojem „mimořádný rozsah“ vykládán jako extrémní porušení, které je například spojeno s ekologickou katastrofou, dotačním podvodem atp. 16. Žalobce poznamenává, že prováděcí nařízení používá pojmy: a) nesoulad, b) významný nesoulad, c) závažný stupeň nesouladu, d) úmyslný nesoulad mimořádného rozsahu. Z toho je dle žalobce zřejmé, že pojem „úmyslný nesoulad mimořádného rozsahu“ je případem mimořádně extenzivního a velmi závažného úmyslného jednání. Žalobce má za to, že krácení dotace za rok 2021 neodůvodňuje závěr o „mimořádnosti rozsahu“. Dvojí penalizování, nepřihlédnutí k okolnostem a likvidační povaha sankce 17. Žalobce dále uvádí, že hodnocení žalovaného v napadeném rozhodnutí je nesprávné, neboť dochází k d