4 Az 15/2025 – Městský soud v Praze

4 Az 15/2025- 42 - text  11 4 Az 15/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobkyně: M. S., narozená dne X bytem X zastoupená advokátkou Mgr. Denisou Šmídovou sídlem Dominikánské nám. 187/5, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2025, č. j. OAM-1546/ZA-ZA11-VL14-2023, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2025, č. j. OAM-1546/ZA-ZA11-VL14-2023 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 900 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2025, č. j. OAM-1546/ZA-ZA11-VL14-2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo o žádosti žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany podané dne 9. 11. 2023 rozhodnuto tak, že mezinárodní ochrana se podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), neuděluje. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně namítala, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem, jeho vydáním došlo ke zkrácení jejích práv, napadené rozhodnutí je založené na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a bagatelizaci jak situace žalobkyně, tak doložených informací a podkladů. 3. Žalovaný zcela rezignoval na požadavek zjištění „přesných a aktuálních informací z různých zdrojů o státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním občanem“ podle § 23c písm. c) zákona o azylu. V napadeném rozhodnutí žalovaný dokonce uvedl, že podklady doložené žalobkyní pokládá za nadbytečné, a proto je toliko vzal na vědomí, podkladem napadeného rozhodnutí však zjevně nejsou. Ve správním spise se nacházejí podklady, které nejsou dostatečné ani přezkoumatelné, ani jedna ze zpráv neobsahuje jediný zdroj, ze kterého by bylo možné ověřit reprodukované informace, a vůbec se nevěnují významným otázkám (jako např. přístupnost zdravotní péče pro transgender ženy, situace obětí zločinu ze cti), které žalobkyně uváděla jako zdroje svých obav návratu do vlasti. 4. Omezené vypovídací schopnosti předkládaných zpráv vyplývají též z krátkého časového úseku, za který byly vypracovány, a ze skutečnosti, že se jedná o „aktualizaci“ zpráv z roku 2023, které však nejsou součástí správního spisu. Tato zmatečnost, absence citovaných ověřitelných zdrojů informací ve významných otázkách a absence informací v dalších tématech činí napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným. Poukázala na judikaturu krajských soudů, konkrétně na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2025, č. j. 41 Az 9/2025, ve kterém krajský soud upozornil, že informace bez uvedení ověřitelného zdroje či podkladu nejsou přesnými a aktuálními informacemi ve smyslu § 23c písm. c) zákona o azylu a čl. 10 odst. 3 písm. b) procedurální směrnice. 5. I ty nedostatečné informace, které žalovaný shromáždil, však obsahují informace o rozšířené diskriminaci LGBTI+ osob v zemi původu, a to jak v rovině pronásledování aktivistů, tak v podobě omezení přístupu ke vzdělávání, bydlení a zaměstnání, rovněž se v nich uvádí, že u těchto osob je podstatně snížena možnost vyhledat soudní nebo jinou ochranu. Napadené rozhodnutí je s těmito informacemi v rozporu, situaci žalobkyně bagatelizuje. Žalobkyně uváděla řadu protivenství, kterým musela jako transgender žena čelit při jednoduchých úkonech každodenního života (získání řidičského průkazu, řešení výjimky z vojenské služby, zaměstnání apod.), to však žalovaný bagatelizoval, naprosto pominul možnost, že se jedná o tzv. kumulativní pronásledování. Namítala, že systémová diskriminace v podobě ztížení přístupu ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči, přítomnost nenávistných útoků a nedostatečná ochrana mohou představovat azylově relevantní pronásledování na kumulativním základě, které může vést ke ztrátě životních perspektiv, beznadějné situaci takto postižených osob. Takové riziko však žalovaný zcela pomíjí, a to přestože existenci zmíněných rizik indikuje správní spis, navíc žalobkyně doložila podklady o nedávné sebevraždě transgender ženy ze země původu, k níž došlo z důvodu obecně nenávistného prostředí a diskriminace. 6. Žalobkyně byla mnohokrát nucena potlačit svou identitu transgender ženy, což po ní nelze požadovat do budoucna – jak upravuje i budoucí migrační pakt. Dále odmítla odkaz žalovaného na rozsudek, dle kterého jsou určité „ústrky“ vůči některým sociálním skupinám průvodním jevem každé společnosti. Od roku 2001, kdy byl odkazovaný rozsudek vydán, došlo k významnému posunu ve vnímání práva, závěry tohoto rozsudku je třeba odmítnout jako zcela překonané. 7. Již ze samotného pohovoru ve správním řízení i z přiložených zpráv o zhoršující se situaci transgender žen v zemi původu jednoznačně vyplývá, že žalobkyně má odůvodněnou obavu na tzv. kumulativním základě a je pravděpodobné, že se v zemi původu může stát obětí tzv. zločinu ze cti. Žalovaný se těmito okolnostmi musí zabývat a adekvátně je posoudit, což však neučinil. K žalobě přiložila řadu zpráv o zemi původu. Žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, trval na správnosti napadeného rozhodnutí. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti je soudní řízení kvůli aktivní účasti na mítincích HDP a následné potyčky s tamní policií. Žalovaný podrobně provedl dokazování, zabýval se všemi okolnostmi případu, v napadeném rozhodnutí srozumitelně odůvodnil, proč žalobkyni nelze udělit některou z forem mezinárodní ochrany. Upozornil, že žalobkyně měla povinnost tvrzení, při konaném pohovoru jí bylo umožněno, aby uvedla i další skutečnosti, které by měl žalovaný vzít v potaz, a aby doložila doklady, žalovaný je přesvědčen, že dostatečně zjistil skutkový stav, opatřil si dostatečně aktuální informace o zemi původu. 9. K námitce ohledně aktuálnosti materiálů uvedl, že pokud nedojde ke změně situace, není nutno podávat znovu stejné dotazy na MZV, navíc žalobkyně byla se všemi podklady seznámena dne 12. 3. 2025, kdy žádný z podkladů nerozporovala, pouze doplnila další. 10. Žalobkyně neuvedla konkrétní důvody, pro které by negativní projevy týkající se její sexuální orientace v zemi původu dosáhly intenzity pronásledování či vážné újmy. V případě menšinových sexuálních orientací i přes jejich negativní vnímání v zemi původu nedochází v obecné rovině k natolik intenzivním újmám, nátlaku či ústrkům, které by odůvodňovaly poskytnutí azylu. Potřeba legalizovat si pobyt není důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. Navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Replika a doplňující vyjádření žalobkyně 11. Žalobkyně v replice ze dne 1. 8. 2025 uvedla, že vyjádření žalovaného obsahuje řadu nepřesných a nepřiléhavých informací, žalobkyně není ani kurdského původu, ani sympatizantkou strany HDP či skupiny PKK, nikdy to v řízení ani netvrdila. Dále namítala, že splnila svou povinnost tvrzení – během pohovorů popsala veškeré případy, kdy se stala obětí systémové diskriminace, přestupků či trestných činů z nenávisti, popsala, jak reagovala její rodina, popsala obtíže při zajištění zdravotní péče, uvedené shrnula i v písemném podání a pravidelně žalovaného informovala o novém vývoji v zemi původu. Žalovaný však většinu skutečností, které žalobkyně uvedla, zcela pominul a neobstaral k nim žádné podklady, což však nemůže jít k tíži žalobkyně. Žalobkyně pak ani nijak nenapadala aktuálnost podkladů opatřených žalovaným. A rovněž nesouhlasí, že se nechtěla s podklady seznámit, s podklady se naopak seznámila a prostřednictvím své právní zástupkyně vůči shromážděným podkladům uplatnila totožné výhrady jako v žalobě, to však žalovaný nijak nereflektoval. 12. V doplňujícím vyjádření ze dne 10. 10. 2025 žalobkyně citovala informace týkající se postavení transgender osob v zemi původu, které opatřila ve spolupráci s organizací Asylos. Dle těchto informací transgender osoby čelí značné diskriminaci, zejména trans ženy pak čelí vysoké míře násilí a zneužívání ze strany nestátních i státních aktérů, policie vůči těmto osobám postupuje diskriminačně. Trans osoby byly vystavovány svévolnému zadržování, špatnému zacházení, mučení a zabíjení, zažívaly diskriminaci ve společnosti, v zaměstnání i ze strany vysokých politiků. Trans ženy jsou zvláště častým terčem. Existuje mnoho překážek v přístupu k péči. Dále žalobkyně citovala informace k vraždám ze cti, které nadále představují vážný problém, přestože jsou za ně stanoveny přísnější tresty, v praxi však soudy často nacházejí způsoby, jak tresty snížit. Zejména v jihovýchodních a východních regionech stále k vraždám ze cti dochází, ty jsou nedostatečně stíhány a trestány. Tyto informace jsou dostupné z veřejných zdrojů a pochá