4 Az 2/2025 – Městský soud v Praze

4 Az 2/2025- 21 - text  7 4 Az 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: K. O., narozený dne X bytem X zastoupeného advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2024, č. j. OAM-1165/ZA-ZA15-ZA01-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2024, č. j. OAM-1165/ZA-ZA15-ZA01-2024, jímž bylo o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany podané dne 2. 9. 2024 rozhodnuto tak, že mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), se neuděluje. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě uvedl, že si v X pronajal prostor na parkovišti, kde provozoval stánek s občerstvením, jeho strýc se však snažil získat toto místo a vyhrožoval mu smrtí. Žalobce kvůli obavám o své zdraví a bezpečnost přesídlil do Evropské unie, aby si zajistil zdroje na životní náklady i na řešení sporu se strýcem. Stánek s občerstvením nyní provozuje jeho bratr. 3. Namítal, že žalovaný nevedl řízení způsobem vedoucím ke zjištění skutečného stavu věci, protože se nezeptal žalobce, jak situaci řešil či řeší s X policií. Také nezjistil podrobnosti o strýcově práci a není jasné, zda strýc má postavení soukromé osoby, nebo vystupuje z pozice představitele státu, což by snížilo žalobcovu možnost dosáhnout ochrany. Žalovaný měl povinnost s jistotou určit, že žalobce nemá azylově relevantní obavy. 4. Azylový příběh sice vychází ze soukromoprávního vztahu, ale bylo nutné posoudit, zda je žalobcův domovský stát způsobilý jej ochránit v případě hrozící újmy. Tyto úvahy v odůvodnění napadeného rozhodnutí chybí. 5. Část podkladů se sice věnuje ekonomickému a bezpečnostnímu hodnocení země původu, v odůvodnění se však nenachází související úvahy. Žalovaný současně vycházel nepřípustného podkladu, protože je sám autorem Informace OAMP – X – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv. 6. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný trval na správnosti napadeného rozhodnutí a plně na něj odkázal. Zjistil skutečný stav věci, posoudil případ ve všech souvislostech, zabýval se všemi skutečnostmi, které žalobce uvedl v průběhu správního řízení a opatřil si potřebné podklady. 8. Tvrzeným důvodem žádosti o mezinárodní ochranu byla žalobcova obava ze strýce, který mu vyhrožoval kvůli pracovnímu místu na parkovišti, a legalizace pobytu. Pouhé obavy z fyzického napadení nelze považovat za nebezpečí vážné újmy, protože X právní systém umožňuje žalobci využít ochrany svých práv u tamních státních orgánů. Žalobce se neobrátil s žádostí o pomoc na žádný vnitrostátní orgán a neuvedl, z jakého důvodu by mu tato pomoc měla být odepřena. Podle Informace MZV ČR se může žalobce v případě návratu do vlasti požádat policii o pomoc. 9. Žalobce sám v žalobě uvedl, že přesídlil do Evropské unie kvůli zajištění zdroje příjmu, nikoli kvůli vyhledání bezpečného státu za účelem získání mezinárodní ochrany. Námitka, že žalovaný nepřihlédl ke způsobilosti X ochránit žalobce před vážnou újmou, je účelová. Žalovaný se touto skutečností dostatečně zabýval a dodal, že se žalobce neobrátil s žádostí o pomoc na orgány v domovské zemi, což ostatně žalobce ani v žalobě nerozporoval. 10. Žalovaný měl za to, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany s cílem legalizace pobytu na území České republiky. Institut mezinárodní ochrany nemůže sloužit k řešení pobytové otázky cizinců. Podle žalovaného je napadené rozhodnutí zákonné a správné. 11. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Obsah správního spisu 12. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce podal dne 2. 9. 2024 v České republice žádost o mezinárodní ochranu a v poskytnutí údajů k této žádosti ze dne 5. 9. 2024 uvedl, že je státním příslušníkem X, nikdy se o politiku nezajímal a nebyl členem žádné politické strany nebo hnutí. Z vlasti odcestoval v roce 2019 na Ukrajinu, kde zůstal 45 dní a vyřídil si estonské pracovní vízum. Následně pracoval měsíc v Estonsku, tři měsíce ve Švédsku, čtyři měsíce v Dánsku, dva měsíce v Německu a dva roky v Polsku, odkud v září 2022 přicestoval do České republiky. V Polsku neúspěšně žádal o povolení k pobytu. Dříve o mezinárodní ochranu nežádal. Je zdravý. Nikdy nebyl trestně stíhaný. K důvodům své žádosti uvedl, že ve vlasti podnikal, koupil si místo na parkovišti a zřídil si tam stánek s občerstvením. Pohádal se kvůli tomu se strýcem z matčiny strany, který chce to místo pro sebe. Má strach, že ho strýc zabije. 13. Při pohovoru dne 5. 9. 2024 žalobce uvedl, že jeho strýc je bohatý člověk, který podniká už třicet let. Chce jeho místo na parkovišti pro podnikání a žalobce má strach, že mu kvůli tomu fyzicky ublíží. Místo předal před odletem svému bratrovi, který jej nyní provozuje. Vynáší bez práce 3000 USD ročně, strýc jej chce za každou cenu. Žalobce byl se strýcem naposledy v kontaktu naposledy v roce 2019, kdy byl ještě doma. Chce zůstat nějakou dobu v České republice, aby si vydělal peníze na advokáta, který strýci domluví. Uvedl, že své problémy se strýcem nijak neřešil, nebyla s ním žádná domluva. Nechce mu prodat místo, protože je to jeho potenciální budoucí stálý příjem. Bratr na tomto podnikatelském místě nyní provozuje parkoviště pro nákladní vozidla, za auto má 10 USD za den. Bratr nemá žádné problémy. Strýc za ním několikrát přišel, ale bratr jej odkázal na žalobce. Na dotaz, zda by mohl ve vlasti kvůli tomu vyhledat nějakou pomoc uvedl, že neví jakou. 14. Žalovaný shromáždil tyto podklady týkající se situace v X: Informace OAMP – X – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, Stav: březen 2024 ze dne 13. 3. 2024, Informace OAMP – X – Socio-ekonomická situace, Dávky sociální podpory a podpory v nezaměstnanosti, Dluhy fyzických osob a proces oddlužení, Přístup k základní lékařské péči ze dne 13. 3. 2024, Informace MZV ČR, č. j. 131903-6/2024-MZV/LPTP – X – Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí ze dne 10. 1. 2024 a Informace MZV ČR, č. j. 103964-6/2024-MZV/LPTP – X – Činnost policie ve vztahu k ochraně práv občanů, Činnost úřadu ombudsmana ze dne 1. 3. 2024. 15. Napadené rozhodnutí bylo vyhotoveno dne 5. 12. 2024. Žalovaný podrobně rekapituloval všechna žalobcova tvrzení. Dospěl k závěru, že žalobci nelze udělit azyl z důvodu podle § 12 písm. a) zákona o azylu, protože ve vlasti nevyvíjel činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod, za kterou by byl azylově relevantním způsobem pronásledován. Nikdy nebyl členem žádné politické strany a ani se politicky neangažoval. Žalovaný nemohl přiznat azyl ani z důvodu podle § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalobce nemohl ve vlasti pociťovat odůvodněnou obavu z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů. Před vycestováním z vlasti v roce 2019 měl spor se svým strýcem kvůli místu na parkovišti, kvůli kterému má obavy, že by mu strýc mohl fyzicky ublížit. Žalobce žije v České republice již od roku 2022 a dříve neprojevil zájem o mezinárodní ochranu, žádost představuje účelovou snahu o legalizaci pobytu. Výčet důvodů uvedených v § 12 písm. b) zákona o azylu je taxativní a žalobce žádný z nich nenaplnil. 16. Při posuzování humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu žalovaný konstatoval, že žalobce je dospělý, svéprávný, zdravý a práceschopný. V běžném životě není odkázán na péči jiné osoby a nejsou žádné důvody, které by mu bránily vést ve vlasti samostatný život. V České republice si chtěl vydělat peníze prací a v případě návratu mu nehrozí žádný postih z důvodu neúspěšné žádosti o mezinárodní ochranu. Na humanitární azyl není nárok a žalobce se jej ani výslovně nedomáhal. 17. Při posuzování doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu žalovaný uvedl, že žalobci nehrozí vážná újma formou trestu smrti nebo popravy. Dále se zabýval otázkou, zda žalobci hrozí mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání. V roce 2019 měl žalobce konflikt se svým strýcem kvůli pozemku na parkovišti a obává se, že by mu strýc mohl fyzicky ublížit. V době svého pobytu v X tyto potíže žádným způsobem neřešil. Podle Informace MZV ČR ze dne 1. 3. 2024 v případě potřeby policie přijme opatření, pokud se na ni obrátí občan s obavou z ohrožení nebo se již v přímém ohrožení