4 Az 37/2024 – Městský soud v Praze

4 Az 37/2024- 19 - text č. j. 4 Az 37/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: B. M., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2024, č. j. OAM-541/ZA-ZA12-ZA21/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2024, č. j. OAM-541/ZA-ZA12-ZA21/2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). II. Obsah žaloby 2. Žalobce uvedl, že těžiště jeho obav souvisí s pronásledováním ze strany věřitele, od kterého si půjčil 4 000 USD, a to pro účely získání vízového oprávnění, přičemž neuhrazení jeho zápůjčky vyústí v jeho trestní stíhání v domovském státě. Namítal, že žalovaný nevedl řízení způsobem vedoucím ke zjištění skutečného stavu věci, jelikož se nijak nezaobíral pozicí X policejní složky, potažmo existencí případného orgánu vnitřní kontroly, který by dohlížel na zákonnost postupů policistů, na které se žalobcův věřitel obrátil a jejichž postupu se žalobce obává. Žalovaný v napadeném rozhodnutí pouze obecně zhodnotil úroveň dodržování lidských práv v X, aniž by kladl důraz na individuální situaci a obavy žalobce. 3. Napadené rozhodnutí nerozptyluje obavy z toho, zda X policie bude v případě, že se na ni žalobce obrátí se svými obavami, postupovat objektivně a spravedlivě, a že nebude z důvodu solidarity s věřitelem adoptovat pozici věřitele. Rovněž se žalovaný nezaobíral tím, zda v X existuje orgán vnitřní kontroly, který by v případě nezájmu policejního orgánu o ochranu žalobce shledal takovéto jednání za protiprávní a žalobce se tak mohl s úspěchem dovolat ochrany. Nezaobírá se ani případnou existencí úřadu ombudsmana, dohlížejícího na zachování práv žalobce, v případě, že by se obrátil se svými obavami na policejní orgán. Původně soukromý spor přerůstá v pravděpodobné pronásledování jeho osoby státem, a to s ohledem na X legislativu, která vnímá neuhrazení zápůjčky jako trestněprávní jednání, pro které je vydlužitel kriminalizován, byť prostředky nezískal podvodem a toliko přecenil vlastní síly při jejich splácení. Pokud žalobce čelil výhrůžkám již v domovském státě a také po přesídlení do zahraničí, nedomnívá se, že by se situace v případě jeho návratu uklidnila. 4. Žalobcem prezentované odůvodnění žádosti je dle žalovaného účelové, neboť žalobce nečelil žádným potížím v době před vycestováním z domovského státu, a veškeré jeho obavy jsou ryze spekulativní. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí nezabýval tím, zda je domovský stát způsobilý ochránit žalobce v případě hrozící újmy před násilím ze strany věřitele, kterému žalobce není schopen uhradit jeho pohledávku. Naopak při hodnocení bezpečnostní situace v domovském státě vycházel žalovaný z nepřípustného podkladu, tedy z Informace OAMP – X – Bezpečnostní a politická situace v zemi, který sám zpracoval. 5. Žalobce namítal, že žalovaný nedostatečně posuzoval důvody pro udělení humanitárního azylu, jelikož se nevěnoval posouzení ekonomické situace v domovském státu žalobce, resp. možnosti či nemožnosti dosažení adekvátního výdělku pro obživu rodiny. 6. Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný považoval žalobní námitky za neopodstatněné, rozcházející se s tvrzeními, která žalobce prezentoval v průběhu správního řízení. Žalobce se snaží gradovat popis své situace, neboť jeho dosavadní sdělení nepostačovala k udělení mezinárodní ochrany. Z jeho protokolovaných sdělení vyplynulo, že si je svého dluhu vědom a chce jej splácet finančními prostředky vydělanými v ČR, neboť v zemi původu by to trvalo dlouho. Motivem opuštění vlasti nebyla obava ze sousedových výhružek či z nepřijatelného postupu X policie z důvodu nesplaceného dluhu, ale ekonomicky podmíněná snaha legalizovat si pobyt a pracovat v zemi, kde aktuálně pobývá jeho bratr, aby mohl ze svého výdělku přispívat své rodině a svůj dluh splatit rychleji. 8. Žalovaný ekonomické potíže žalobce, ani existenci dluhu, nebagatelizoval a nepominul. Opatřil si relevantní podkladové informace, které svědčí o možnostech řešení situace, kdy dlužník v X není schopen splácet svůj dluh. Žalobní úvahy o nedostupnosti ochrany žalobce v X, ať už před násilím ze strany souseda, který je jeho věřitelem, nebo před potenciálně excesivním jednáním policistů, nemají návaznost na důvody žalobcem tvrzené ve správním řízení. V něm sice uvedl, že si na něj může soused stěžovat v případě dlouhodobého nesplácení, ale jiné problémy kvůli dluhu neuváděl. Žalovaný proto žalobní námitky považuje za účelové a spekulativní, ve výsledku nedůvodné. 9. Žalovaný posoudil žádost žalobce meritorně, své rozhodnutí podrobně zdůvodnil ve vztahu ke každému z ustanovení, podle kterých lze potenciálně mezinárodní ochranu udělit. Trval na věcné správnosti a zákonnosti vyslovených závěrů. Žalovaný nezjistil a žalobce v průběhu správního řízení nepředložil, ani v žalobě nepředkládá, žádné okolnosti hodné zvláštního zřetele, pro něž by mu měl být udělen humanitární azyl. Žalovaný se situací žalobce zabýval v potřebném rozsahu, v rámci posouzení důvodů k aplikaci ustanovení § 14 zákona o azylu poukázal na typické případy hodné zvláštního zřetele, mezi něž i dle související judikatury není možné zařadit ekonomické obtíže žadatele, lepší pracovní příležitosti či legalizaci pobytu. Na podporu uvedeného odkázal žalovaný na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“), dle které nemožnost splácení dluhu soukromým osobám v zemi původu nelze vnímat jinak, než jako důvod ekonomický, který k udělení azylu dle § 14 zákona o azylu nepostačuje. 10. K námitce vůči podkladovým materiálům žalovaný uvedl, že ji považuje za neopodstatněnou, žalobce ani nespecifikoval žádný objektivní důvod, který by svědčil o nepoužitelnosti takových podkladů. Informace MVČR a MZV jsou využívány standardně za účelem posouzení důvodnosti žádosti o mezinárodní ochranu, běžně je akceptují soudy a nelze dovozovat, že by jejich použitím byl žalobce krácen na svých právech. Informace OAMP byly vypracovány v souladu se Zprávou agentury EU pro azyl (EUAA) o metodologii informací o zemích původu z roku 2023, jsou navíc souhrnem informací z řady jiných respektovaných zdrojů, jejichž bližší specifikace je jejich součástí. Žalobce měl možnost se s těmito podklady seznámit a vyjádřit se k nim, což však neučinil. Omezil se na sdělení, že jeho manželka už vyřizuje vízum pro syna, který sem snad brzy přijede. 11. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 12. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 18. 4. 2024 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Dne 23. 4. 2024 žalobce poskytl údaje ke své žádosti, sdělil, že je státním příslušníkem X, není politicky aktivní, je ženatý, má dvě děti, všichni žijí v X, kde žalobce byl hlášen v rodinném domě jeho rodičů, z X odjel 6. 8. 2023, pro cestu si vyřídil řecké turistické vízum, nemá žádné zdravotní problémy ani zvláštní potřeby, nikdy nebyl trestně stíhán ani souzen, a to ani v ČR ani v zahraničí. K důvodům své žádosti uvedl, že by v ČR rád legálně pracoval a po čase zde žil i se svou rodinou, v X mají jen malý byt, což pro větší rodinu není vhodné, také má doma dluh, na jehož pokrytí si potřebuje vydělat. 13. V průběhu pohovoru dne 23. 4. 2024 žalobce uvedl, že se v ČR pokoušel neúspěšně legalizovat svůj pobyt prostřednictvím jiné osoby, ale byl podveden, pracovní vízum si nevyřídil, za řecké turistické vízum zaplatil 4 000 USD, domníval se, že na něj bude moci legálně pracovat. V ČR má bratra, který mu pomohl. Za 8 měsíců tady si vydělal málo peněz a neměl, co poslat rodině, je zlatník, a to by chtěl dělat. V X si půjčil peníze od svého souseda (16 000 USD) na vyřízení víza pro sebe a bratrovu ženu a děti, za další peníze si jeho bratr koupil v ČR automobil, žalobce musí pracovat, aby mohl dluh splatit, zatím žádné problémy kvůli tomu nemá, ale pokud by nesplácel delší dobu, věřitelé si na něj budou stěžovat na policii a budou vymáhat peníze nazpět, pokud by se vrátil, chtěli by po něm věřitelé zpět peníze. V X by musel pracovat 10 – 15 let než by dluh splatil. Žalobcova rodina je ve špatné ekonomické situaci, žije v pronájmu a manželka se stará o děti, žalobce chce proto v ČR zůstat, získat mezinárodní ochranu, pronajmout si zlatnictví a pozvat sem svou rodinu, pracovat a platit daně. Jiné problémy v zemi původu nemá. 14. Žalovaný shromáždil násl